Na internetovém fóru na stránkách Chrastavy se objevil tento dotaz:
„Zajímalo by mě, kdo je odpovědný za to, jakou rychlostí mizí v Chrastavě staré a zdravé stromy během letošního jara. Například stromy na sídlišti na Střeleckém vrchu nebo na vodárně u přehrady nikoho neohrožují a nevidím jediný důvod k jejich odstranění. Je do očí bijíci, že jde o finanční obohacování jednotlivců na úkor většiny. Myslím si, že tato činnost není v souladu se zákonem o ochraně životního prostředí. Takových velikánů bychom si měli vážit a chránit je, jsou městu Chrastavě prospěšnější víc než dobrá třetina jeho obyvatel. Plánuje město alespoň nějakou náhradu za tak rozsáhlou škodu?“
Vzhledem k tomu, že jde o problematiku, která jistě zajímá více občanů, považujeme za potřebné odpověď zveřejnit i v aktualitách.
Za stromy rostoucí mimo les, jejich údržbu, případně kácení, jsou odpovědni vlastníci pozemků na kterých tyto stromy rostou. Až do prosince loňského roku mohli vlastníci stromů, fyzické osoby, kácet bez povolení orgánu ochrany přírody a krajiny stromy, které měly ve výšce 1,3 m nad zemí obvod kmene menší než 80 cm (průměr cca 26 cm). Právnické osoby pak v případě záměru kácení musely žádat o povolení ke kácení každého stromu. Od prosince 2009 došlo novelou zákona č.114/1991 Sb., o ochraně přírody a krajiny ke sjednocení pravidel a i právnické osoby mohou stromy o obvodu menším než 80 cm 1,3 m nad zemí kácet bez povolení. To samo o sobě může být jedním z důvodů.
Město Chrastava, jako vlastník pozemků, je také odpovědné za péči o stromy rostoucí mimo les na svých pozemcích. Město přistupuje ke kácení těchto stromů velmi nerado (pokud nejde o zásah pěstebního charakteru, při kterém se prořeďují přehoustlé skupiny náletových dřevin z důvodu snížení kořenové nebo korunové konkurence ve skupině, s cílem zvýšení stability ponechaných jedinců) a až v případě, že není jiné řešení problému. Na sídlišti Střelecký vrch město v minulém čtvrtletí muselo kácet dřeviny rostoucí mimo les na základě upozornění provozovatele tepelného hospodářství. Šlo o náletové dřeviny rostoucí nad teplovodními kanály a nad plynovodem. Kácet stromy v ochranném pásmu těchto sítí je povinností vlastníka pozemku, stejně tak jako kácení stromů v ochranných pásmech elektrického vedení. V druhém případě byl u sídliště SV městem proveden výchovný zásah, při kterém byly odstraňovány stromy nemocné a poškozené loňskou vichřicí.
Názor, že jde o finanční obohacování jedinců na úkor většiny, považuji za spekulaci, kterou musím u kácení realizovaného městem odmítnout. Město nabízí zájemcům odkoupení dřeva stromů, které musí pokácet, za ceny obvyklé pro prodávaný sortiment a pokud zájemce nalezne v přijatelně krátké době, je odkupující povinen uklidit i těžební odpad. (Např. při kácení dubu poškozeného loňskou vichřicí v lokalitě U Jána, trvalo nalezení zájemce o odkoupení dřeva cca půl roku.)
V případech, kdy jde o kácení stromů o větším obvodu kmene v d 1,3 než 80 cm, lze zákonně takové kácení provádět pouze v případě, že je na základě žádosti vlastníka stromu vydáno povolení ke kácení orgánem ochrany přírody a krajiny – v Chrastavě pracovník odboru výstavby a územní správy. Na sídlišti SV bylo takto povoleno kácení jedné vrby. Důvodem povolení bylo ohrožení okolí případným pádem (kmen silně nakloněn). K náhradě ekologické újmy byla žadateli předepsána náhradní výsadba. Vedle Eichstättských schodů provedl vlastník pozemku vykácení náletových stromů na ploše celé své zahrady. Šlo o stromy s menším než stanoveným obvodem kmene, mohl to tedy provést v souladu s právem dle vlastního uvážení.
Blízko vodárny mezi Libereckou a Luční ul. bylo vydáno povolení na kácení jednoho dubu červeného, který rostl ve skupině dalších vzrostlých dubů. Povolený strom měl od paty kmene rozsáhlou hnilobu s dutinou, což ve spojení s jednostranně rostlou korunou představovalo nebezpečí pádu stromu. K náhradě ekologické újmy byla za pokácení tohoto stromu uložena náhradní výsadba deseti lip v dané lokalitě.
Jako náhrada za další povolená kácení je v převážné většině ukládána náhradní výsadba buď přímo na pozemcích žadatele nebo na vhodných městských pozemcích. Z náhradní výsadby je zakládán např. park u hasičského muzea.
Dále je nutno uvést, že v některých případech dochází k nezákonnému kácení (letos např. některé stromy blízko areálu Elitexu) a u takového kácení dává městský úřad podněty příslušným orgánům ochrany přírody a krajiny k zahájení příslušných řízení.
V nejbližší době město chystá kácení jedné vzrostlé olše v parku u Vítkovské ulice, která má silně vyhnilý kmen, nakloněný nad komunikaci a ohrožuje návštěvníky parku případným pádem. Další kácení, které se dotkne přímo středu města, proběhne v nejbližších dnech v souvislosti s připravovanou opravou kašny na náměstí 1. máje. Téměř stoleté javory okolo kašny jsou v místech rozvětvení natolik prohnilé, že mohou ohrozit pádem i velkých větví občany nebo návštěvníky města pohybující se okolo kašny. Bezprostředně po jejich vykácení budou tyto stromy nahrazeny vzrostlými stromy stejného druhu.
Chtěl bych ujistit občany, že všichni pracovníci městského úřadu, kteří mají zeleň ve městě na starosti, k ní přistupují s maximální odpovědností. Jde jednak o odpovědnost za růst stromů na desítky let dopřed a v druhé řadě o odpovědnost za bezpečnost zdraví a majetku občanů a návštěvníků města, kteří se v okolí vzrostlých stromů pohybují nebo vedle nich žijí.
Ing. Miroslav Chvála, tajemník MěÚ