Třetí a zatím poslední výlet turistického oddílu se uskutečnil v sobotu 18. června 2011. Ráno jsme odjížděli za deště, ale náladu nám to nezkazilo.
Nejprve jsme zastavili v Zahrádkách u České Lípy. První zmínka o této obci je z roku 1376 a celá oblast Zahrádecka byla vyhlášena památkovou zónou. Sešli jsme k Novozámeckému rybníku, který byl založen za vlády Karla IV. Roku 1933 byl vyhlášen národní přírodní rezervací, od roku 1956 je zapsán v mezinárodním atlasu rezervací a v současné době patří spolu s přilehlými mokřadními ekosystémy z ornitologického hlediska k nejzajímavějším územím v České republice. Souvislá plocha tohoto rybníka zaujímá přibližně 40 ha. Na území rezervace bylo pozorováno na 220 druhů ptáků a zaznamenáno 800 druhů brouků. Pestrá je rovněž vegetace rezervace. Od roku 1991 je rybník zapsán do seznamu mezinárodně významných mokřadů Ramsarské úmluvy. Díky zachovalému přírodnímu prostředí bylo toto území vyhlášeno ptačí oblastí v rámci soustavy evropských významných chráněných území NATURA 2000. Ve 14. století byla ve skále vytesána tzv. Novozámecká průrva, odvádějící z rybníka vodu. Je dlouhá 175 m, hluboká 14 m, šířka dosahuje 7 m a je začátkem Robečského potoka. Impozantní obtok hráze je technickou památkou.
Po zastávce, kde jsme se dozvěděli dost zajímavých informací, jsme pokračovali přes Kravaře okolo Vísecké rychty do městečka Úštěku. První historický doklad o městě je z roku 1337 a patřilo tehdy rodu Michalovců. Dnes má Úštěk téměř 2 700 obyvatel a v roce 1980 byl vyhlášen nejmenší městskou památkovou rezervací České republiky. Mírovému náměstí vévodí barokní kostel sv. Petra a Pavla postavený v letech 1764 – 1772. Kdo viděl český hudební film Rebelové, vybaví se mu, že byl natáčen právě zde. Naproti je k vidění budova děkanství (fara) z roku 1721, také v barokním slohu. Za kostelem je umístěn Kudlichův pomník s pluhem. Pod celým úštěckým náměstím se nachází tří až čtyřpatrová sklepení, která do 17. stol. sloužila jako únikové cesty. Údajně prý vedly až na hrad Helfenburk. Za návštěvu stojí Pikartská věž. Nejsilnější a nejmohutnější věž městského opevnění z roku 1428 sloužila k zesílení obranyschopnosti úštěckého hradu. Je postavena z pískovcových kvádrů, zdi jsou téměř dva metry silné a má čtyři podlaží. Dnes slouží jako muzeum, čertovská galerie a můžete zde zakoupit vstupenky do Pekelných sklepů, které mnozí z nás navštívili. O něco výše lze spatřit zříceniny městského hradu, založeného v poslední třetině 14. století a později upraveného na pivovar. Opomenout byste také neměli Ptačí domky v Kamenné ulici z poloviny 19. století postavené italskými dělníky těsně vedle sebe na hraně skalního hřbetu. Za pozornost také stojí Židovská synagoga z roku 1774 s dekorativní výmalbou interiéru s maurskými motivy. Měšťanské domy po obvodu náměstí jsou jednopatrové, z části se strmými štíty. Některé se i po požáru dochovaly s podloubím, např. Klárův dům. Po prohlídce náměstí můžete zajít k Jezuitskému dvoru, ke Kostelíku Nejsvětější Trojice nebo třeba na Židovský hřbitov. K návštěvě také zve Muzeum pohlednic, Galerie U brány nebo Úštěcká šatlava.
Většina z nás této nabídce neodolala. V přízemí šatlavy jsme se seznámili s historií Úštěku, prohlédli si řemeslné stánky, loutkové divadlo, vyfotili se v hradu a vyrazili jsme si památeční minci k výročí 650 let založení města. Prošli jsme zbrojnicí, otěžkali katův meč, nevěřícně jsem kroutili hlavami nad důmyslnými mučícími nástroji, přes strážnici okolo pranýře jsme sestoupili až do šatlavy s kobkou. Mnohé z nás nemile překvapilo, že místní infocentrum o víkendu nefunguje. Úštěk jsme opouštěli v poledne směrem na hrad Helfenburg.
Prošli jsme Hrádecký důl a vystoupili k hradu, který nese souběžně dvě jména – Hrádek a Helfenburk. Byl založen v první polovině 14. století, ale v písemných pramenech se objevuje až roku 1375. Tehdy se uvádí jako první známý majitel Hanuš z Helfenburku, ale hrad založil jeden z jeho předků. Poté hrad vystřídal mnoho majitelů, byl budován a rozšiřován. Dnes má objekt v nájmu Občanské sdružení Hrádek, který se stará o jeho údržbu a zpřístupnění. Cílem jeho členů není dostavba zříceniny, ale po provedení archeologického a stavebního výzkumu jen konzervace zdiva a udržování celého areálu. Památka je volně přístupná celoročně, vstupné je dobrovolné.
Vystoupali jsme po úzkém točitém schodišti na věž, která si zachovala cimbuří se střílnami. Skalním koridorem jsme došli ke studni hluboké 65 m, z níž se voda čerpala pomocí šlapacího kola. Nad nádvořím se vypíná zachovaná polovina kdysi komfortního obytného paláce, původně dostupná padacím mostem v patře.
Po okružní červené značce jsme pokračovali do obce Ostrá, která se nachází 2,5 km od Úštěku a je jeho součástí. V okolí jsou zachovány hodnotné stavby lidové architektury. Naším cílem bylo návrší Kalvárie se skupinou tří kaplí od Octavia Broggia z let 1704 – 1707. Na cestě ke kaplím jsou zachovány zbytky schodů křížové cesty s terasami a odpočívadly včetně pískovcových soch. Bohužel památka, která je dobře vidět z velké dálky a láká turisty k prohlídce, je ve velmi špatném stavu. Je zde ale úžasný výhled na úštěckou kotlinu, Verneřické a České středohoří.
Na našich výletech jsme poznali krásná místa a zákoutí, navštívili jsme několik památek a dozvěděli se něco z historie. Nyní se již budeme těšit na společnou dovolenou, který KČT Chrastava připravil pro své členy na září. Pojedeme na týden do Černé v Pošumaví u Lipna do hotelu Swing.
Všem turistům, ale nejen jim, přejeme léto zalité sluncem, krásné a nezapomenutelné zážitky z cest, příjemný pobyt, ať již budete kdekoli, odpočinek a načerpání nových sil.
J. Marxová
video