video TV Chrastava fotogalerie
30. dubna 2012 sice slaví svátek Blahoslav, ale zároveň tento den patří i všem čarodějnicím.
Poslední dubnový den se již tradičně koná pálení čarodějnic a nejinak tomu bylo i v Chrastavě.
Lampiónový průvod tradičně odcházel z náměstí 1. máje v 18:00 hodin, tentokrát přes lávku a parkem pod kostelem až na místní koupaliště Sluníčko. Tam chrastavští hasiči postavili vatru i s čarodějnicí na vrcholku, kterou po příchodu průvodu ihned zapálili.
O občerstvení se postarali manželé Laksarovi, byl připraven malý ohníček na opékání uzenin, lidé pouštěli lampiónky štěstí, k poslechu i k tanci hrála skupina Woko, ve tmě děti obešly s blikajícími lampióny bazén a byly odměněny. Počasí přálo a tak i letošní pálení čarodějnic se vyvedlo a účast byla obrovská.
Všem, kteří se podíleli na bezproblémovém zajištění této akce Společenský klub velmi děkuje.
Víme ale proč se tato letitá tradice dodržuje?
Podle etnologů mají tyto tradice svůj původ u předkřesťanských pastevců. Pálení čarodějnic, také Filipojakubská noc, či Valpružina noc nebo Beltine podle Keltů, se odehrává v noci na 1. května a je považována za noc magickou. Jedná se o velmi starý a dodnes živý lidový zvyk a zvláštní svátek. Tuto noc se lidé schází u zapálených ohňů a slaví příchod jara. Na mnoha místech se staví i májka. Svátek se pravděpodobně původně slavil o úplňku a lidé věřili, že se čarodějnice slétají na čarodějnický sabat. Tato noc je považována za jednu z největších pohanských zvyků. Lidé také věřili například v otevírání různých jeskyní a podzemních slují, ve kterých jsou ukryty poklady. Hlavním smyslem tohoto prastarého lidového zvyku byla pravděpodobně i oslava plodnosti. Na ochranu před čarodějnicemi, původně před zlými duchy a démony obecně, čarodějnice jsou až výsledkem inkvizičních procesů, se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Postupem času a změnou doby se z těchto ohňů stávalo „ pálení čarodějnic“. Zapalovala se smolná košťata a vyhazovala se do výšky. Přes ohně skákali nejen chlapci ale i dívky. Věřilo se, že si udrží mládí, krásu a sílu. Popel z těchto ohňů měl mít moc pro zvýšení úrody. Někdy se rozhrnutým popelem vodil dokonce i dobytek kvůli plodnosti. Na některých místech upalují Moranu – pohanskou bohyni smrti.
Podobný svátek se slaví v mnoha jiných evropských zemích, např. na Slovensku, ve Skotsku, Walesu, Švédsku, v Irsku, Finsku, Polsku, Německu a jiných. Každá země však označuje tento svátek různými názvy.
Jitka Marxová