dopis poslance Evropskéhom parlamentu pana Edvarda Kožušníka
Velké poděkování zaslouží čeští europoslanci v čele s libereckým
Edvardem Kožušníkem.
V Evropském parlamentu vybojovali peníze na nápravu po povodních.
A nebylo to nic jednoduchého, neboť povodně 2010 nesplňovaly evropské
parametry „závažné přírodní
katastrofy“ (část Libereckého
a část Ústeckého kraje je na ně příliš malé území). A přesto se to
našim europoslancům podařilo a získali pro Českou republiku 260 mil. Kč.
Na fond solidarity jsme zasílali veškeré požadavky spojené s povodněmi,
které nemohly být uplatněny přes dotace z Ministerstva financí a
z Ministerstva pro místní rozvoj.
Administrativa byla sice šílená (na Liberecký kraj, odtamtud na
Ministerstvo financí a zpět a doplnit a zase dokola) a navíc s hrozným
rizikem, neboť se mohly uplatňovat jen akce, které již byly vykonány a
zaplaceny. Nakonec Ministerstvo financí a následně Liberecký kraj schválily
pro Chrastavu z tohoto fondu více než 7,6 milionů Kč, přesněji 7.651.366,70
Kč. Finanční objem v sobě zahrnoval celkem 236 akcí. Od té největší,
kterou byla nová cesta do „Kolonky“ v Andělské Hoře za cca 1,7 mil.
Kč, přes ty střední jako např. dláždění mezi Jeřicí a ulicemi Mostní
a Alšovou, cesta k Mateřské škole, kanalizace ve Sportovní ulici,
sanace popovodňové dočasné skládky (neboli škvárového fotbalového hřiště)
až po nejrůznější maličkosti (úplný seznam k nahlédnutí na ORM MěÚ).
A jelikož se – jak výše uvedeno – jednalo o již zaplacené akce,
získali jsme takto k dispozici mimořádné finanční prostředky, s kterými
nebylo v rozpočtu počítáno.
Demolice
tzv. kulturáku
Omlouváme se velice všem, kteří by věděli, jak užitečně mimořádně
získané prostředky využít. To já bych věděl také, ale na řadě je věc,
která již nesnese odkladu a kde je vůči nám stavební úřad nekompromisní
a já ho chápu – a sice demolice kulturáku, respektive šílené ruiny, která
měla být kulturní chloubou města, ale nikdy se jí nestala.
Ano, tuto povinnost by měl plnit vlastník, ale ten je v nedohlednu
a v nedobyvatelnu, kdesi v okolí Moskvy. My se po nařízené
demolici budeme snažit peníze z vlastníka vymoci, ale na rovinu, je to předem
prakticky ztracený boj (konexe s Vladimírem
Putinem jaksi nemám).
Doufám, že oněch 7,6 milionů Kč
bude stačit, ale jistý si tím zdaleka nejsem. Byl bych spokojen, kdyby
cena demolice byla alespoň pod pět milionů Kč, neboť 5 milionů Kč je částka,
kterou jsme v roce 1998 od kupce prodejem získali. Tehdy byl pan Berezniak
úspěšným podnikatelem v Chomutově, který obchodoval s Ruskem a s Kazachstánem
s ropovodním a s plynovodním potrubím a který jako někdejší
olympionik sponzoroval po celých
Čechách – včetně Chrastavy -
zápasnické oddíly (platil i všechny trenéry jako profesionály). Prodej byl
tehdy považován za velký úspěch, neboť město si s nikdy nedostavěným
kulturákem nevědělo od revoluce rady a jeho prodej přinesl městu nejen 5
milionů, ale i zdánlivou jistotu, že bude o něj dobře postaráno. Jak jsme
se jen mýlili…..více.
Nedlouho po prodeji majitel pan Berezniak zkrachoval, údajně v důsledku
nějaké ruské krize a nastal zdlouhavý bolestný konec..
V Chrastavě dne 31. 8. 2012
Ing. Michael Canov, starosta města
Média
Česká televize (12. 9. 2012) Chrastava se zbaví nebezpečné ruiny odkaz 1, odkaz 2
Liberecký deník (12. 9. 2012) Chrastavský kulturák srovnají se zemí Více
