Jsem hrdý na svého prezidenta

Miloše Zemana, nového prezidenta České republiky, znám mnoho let ze svého aktivního působení v politice. Dovolte mi, abych touto cestou přiblížil čtenářům několik momentů, které mi vtiskla setkání s Milošem Zemanem do paměti a do srdce, a na které se jen tak nezapomíná.

Miloš Zeman jako vůdce strany

Poznal jsem ho jako velkého vůdce, který vytáhl ČSSD z malé pětiprocentní strany k vítězství a dovedl ji až do Strakovy akademie. Mnohokrát jsem se s ním setkal na ústředních výkonných výborech, kde jsem zastupoval jako jeho člen mnoho let libereckou ČSSD. Poznal jsem ho i z pozice bývalého krajského předsedy sociální demokracie, kdy jsme se s ním scházeli na politických jednáních. Několikrát jsme spolu měli možnost diskutovat jak při stranických jednáních, tak později jako státní úředníci – pan prezident tehdy jako premiér vlády a já jako přednosta tehdejšího libereckého okresního úřadu.

Musím říci, že jeho názory mi byly vždy velmi blízké a s většinou z nich jsem se vždy ztotožňoval, jako kdyby mi mluvil z duše. Obdivoval jsem vždy jeho široký záběr, sečtělost a přehled, a přiznám se, že jsem obdivoval a trochu mu i záviděl jeho rétorické umění.

Předvolební cesty a zážitky z nich

V roce 1998 jsem absolvoval s Milošem Zemanem předvolební mítinky za ČSSD v rámci tehdejšího Severočeského kraje. Tehdy jsme jezdili nejen autobusem Zemák, ale byla vypravena i železniční trasa volebního vlaku napříč krajem. S autobusem jsme tenkrát objezdili všechna větší i menší města, od Jablonce nad Nisou přes Liberec, Českou Lípu, Děčín, Ústí nad Labem až po Most a Chomutov.

Samozřejmě, že mým zájmem tehdy bylo, aby autobus s Milošem Zemanem a dalšími politiky zastavil také na náměstí v Chrastavě. Nezapomenu na epizodku, kdy jsem na chrastavském náměstí na ruce držel svoji tehdy dvouletou dceru Janičku a s mikrofonem jsem se jí ptal, koho by volila, kdyby měla volební právo. Odpověď do mikrofonu zněla opravdu upřímně: „…Emana.“ Přítomní účastníci mítinku pochopili, že dcerka myslí Miloše Zemana, a náměstí doslova burácelo smíchy. Budoucí ministr průmyslu a obchodu doc. Miroslav Grégr tenkrát při hodnocení volební kampaně konstatoval: „Nejvíce se mi líbil mítink v Chrastavě.“ Byla to tehdy velká pochvala.

Na cesty se Zemákem jsem byl vybaven svačinou. Jednou někde mezi Českou Lípou a Děčínem Miloš Zeman projevil přání, že má chuť na chleba s paštikou. Posádka vozu však chléb s paštikou neměla, a nabízeli Milošovi různá jiná jídla. Tenkrát jsem skromně utrousil, že pokud by se přítel předseda neurazil, já mám právě onen chleba s paštikou jako svačinu, a mohu nabídnout. Moje svačina byla v mžiku snědena nejen panem předsedou, ale i ostatními politiky jedoucími v Zemáku, a Miloš tehdy prohlásil, že jsem skutečně dobře vybaven.

Podruhé se zastavil Miloš Zeman na předvolebním mítinku v Chrastavě jako čestný předseda krátce vzniklé Strany práv občanů – Zemanovci (SPOZ) před parlamentními volbami v roce 2010. Opět s autobusem Zemák. Jsem přesvědčen, že v té době málokdo věřil, že by se Miloš Zeman mohl aktivně do politiky vrátit. Já jsem o tom byl však pevně přesvědčen.


Miloš Zeman v Chrastavě v roce 2010 při diskusi s občany


Miloš Zeman v Chrastavě v roce 2010

Jako důkaz mého tvrzení mohu uvést, že jsme v lednu 2010, přestože se tomu někteří vrcholní krajští funkcionáři SPOZ velmi bránili, zahráli Miloši Zemanovi při otevření krajské kanceláře SPOZ v Moskevské ulici v Paláci Koruna. Ano, tehdy jsme jako ŘQ – Řehečské kvarteto „předpověděli“ další Milošovo působení v politice. S laskavým svolením autora textu, mého bratra Zdeňka, přetiskuji text písně, která tehdy zazněla, a bude v letošním roce natočena na třetím CD našeho Řehečského kvarteta mezi dalšími jednorázovými účelovými texty, které kdy naše uskupení za těch několik let svého působení hrálo k různým akcím. Píseň jsme nazvali „Píseň pro Zemana“, a zde je:

Píseň pro Zemana
(na nápěv lidové písně Pod našima okny…)

Vítáme Vás tady, pane Zemane,
udělal jste nám radost, možná jiným ne.
//: Víme, proč jste přijel,
kancelář jste viděl
Strany Práv Občanů,
v Liberci dostanů… ://

Politický subjekt je to zde nový,
bylo to potřeba v té naší zemi.
//: Procenta stoupají,
přátelé doufají,
že se něco změní
v politickém dění. ://

Do květnových voleb, to my s Vámi jdem,
třeba kvůli Jirkoj v Ústí nad Labem…
//: To bude zas mela,
naše píseň zněla,
ty Vaše bonmoty
jdou nám do noty. ://

Přejeme Vám úspěch do parlamentu,
kéž by bylo víc… takových momentů.
//: Víme, že jste jiný,
slušňák z Vysočiny,
co kakao nemá rád -
to říkal kamarád. ://

Autobusem Zemák objeďte města,
ukažte všem lidem, že nejde jen o gesta.
//: Muž jste přece zralý,
ať Vám slouží zdraví,
vždy v dobré náladě,
příště na Hradě… ://

(text písně složil Zdeněk Němec)

 


Řehečské kvarteto zahrálo Miloši Zemanovi v Liberci v lednu 2010

Více na www.kvarteto.rehec.cz nebo www.rehec.cz.

 

Proč si vážím současného prezidenta

Velmi si vážím našeho pana prezidenta z několika důvodů – nemění své postoje a názory, řekne vše tak, jak si to myslí, byť se to leckdy někomu třeba nelíbí, nepodlehl nikdy žádným lobbistickým skupinám, a umí se k věcem vždy postavit jako chlap.

Po útoku na newyorské WTC v září 2001 se vyjádřil velmi trefně, když jako premiér vystoupil v televizi a řekl památnou větu: „S teroristy se nevyjednává, s teroristy se bojuje.“ Jsem přesvědčen, že mluvil tenkrát z duše téměř všem občanům.

V roce 2003, bohužel díky zradě některých vlastních lidí, nedosáhl postu prezidenta republiky. Po té zpackané a naprosto potupné zradě mi tenkrát bylo velice trapně a styděl jsem se za ty kolegy poslance a senátory, kteří něco jiného říkali a něco jiného později konali. Nedivím se, že byl unaven a chtěl si odpočinout. Obdivuji jeho houževnatost jít do toho znovu. Naštěstí již nemusel čelit lžím o tom, kdo ho volil či nevolil. V přímé volbě obdržel hlasy od občanů České republiky, nikoliv pouze od zákonodárců. O to je nyní ten mandát prezidenta silnější, a je to tak bezesporu dobře.

V roce 2006 jsem se veřejně do sdělovacích prostředků vyjádřil ohledně jednoho mého bývalého kolegy z ČSSD a z Poslanecké sněmovny v jeho kauze „kakao“. Tehdy jsem řekl nahlas to, co si myslelo asi 95% národa. Řekl jsem pouze, že příliš nevěřím jeho vyjádřením. Byl jsem za to stranicky lynčován, Jiřím Paroubkem vyškrtnut z parlamentní kandidátky, bylo navrženo moje vyloučení z ČSSD… Odešel jsem nakonec sám, aby to tehdejší „přátelé“ v ČSSD měli o něco jednodušší. Proč to píši? Tenkrát se někdo v jakési TV diskusi ptal Miloše Zemana, jak to vidí, a Miloš v odpovědi pronesl větu, která mne znovu utvrdila v tom, že je to velký politik: „Za názory se nevylučuje, s názory se diskutuje…“

Po zvolení Miloše Zemana prezidentem České republiky naše hudební uskupení zaslalo Miloši Zemanovi gratulaci. Takových blahopřejných dopisů zřejmě dostal stovky, ne-li tisíce. Bylo mým velkým potěšením, když jsem si v den jeho inaugurace vyzvedl jeho písemné osobní poděkování.

 

Mgr. Oldřich Němec