Stejně jako každý rok i letos vyrazilo 50 chrastavských turistů na podzimní dovolenou. V loňském roce jsme pobývali v Beskydech a tentokrát jsme se vydali od 6. – 13. září 2014 až k hranicím Slovenska do Bílých Karpat.Ubytováni jsme byli v horském hotelu Jelenovská 5 km od Valašských Klobouk. K využití jsme měli bazén, každý večer jsme se scházeli v klubovně, kde jsme poseděli při kytaře, hráli karty a plánovali výlety.Každý z nás měl zdarma buď masáž nebo parafínový zábal. Počasí nám až do středy přálo, takže jsme vyráželi do kopcovitého terénu.
V sobotu při cestě do Karpat jsme se zastavili ve Studené Loučce na výborný oběd. V neděli jsme hned po snídani vyjeli do městečka Brumov – Bylnice, kde se zachovalo 17 památkových objektů, které jsou zapsány ve státním seznamu nemovitých kulturních památek ČR, v čele s hradem Brumov, tyčícím se nad městem. V panské vile Na Podzámčí jsme zašli do infocentra a muzea. Po prohlídce hradu jsme se pěšky vraceli ve třech skupinách různě dlouhými trasami do hotelu. V pondělí jsme dojeli do Valašských Klobouk, rozdělili jsme se na dvě party a nakonec jsme obě navštívili dřevěnou rozhlednu Královec, která byla postavena v roce 2006 na kopci Královec (655 m n. m.). Samotná rozhledna je vysoká necelých 22 m, vede na ní 85 schodů a nese i jméno Cyrila Bureše. Po návratu jsme se prošli po Valašských Kloboukách a někteří pokračovali pěšky až do hotelu.
V úterý nás čekal výlet na Slovensko. Kousek od hranic se nachází vesnička Červený Kameň. Odtud vycházela první parta zdatnějších turistů do neskutečně prudkého čtyř kilometrů dlouhého kopce, netušíc co je čeká. Ostatní se nechali vyvézt autobusem až nahoru a šlapali zpátky dolů. Ale všichni jsme viděli zříceninu hradu Vršatec, který se vypíná na strmém skalním hřebeni Vršateckých bradlech ve výšce 805 m n. m. I když není veřejnosti zpřístupněn, samozřejmě, že někteří z nás neodolali a na hrad vyšplhali. I středa nás ještě potěšila sluníčkem. Měli jsme naplánovanou návštěvu lázní Luhačovice. Vystoupili jsme u přehrady, tři km nad lázněmi, celou jsme ji obešli, zacvičili jsme si na venkovních posilovacích strojích a procházkou jsme sešli dolů do hlavních lázní, kde jsme měli dost času si je celé v klidu prohlédnout. Ochutnali jsme místní prameny a nakoupili lázeňské oplatky. Ve čtvrtek jsme vstávali do deštivého dne, a tak došlo na „mokrou variantu“. Plán se změnil a jeli jsme do Vsetína. Cestou jsme zastavili v obci Horní Lideč, kde se nachází Česko-slovenský mechanický dřevěný betlém.
A zažili jsme opravdu nevšední zážitek. Nejprve jsme shlédli půlhodinový citlivě zpracovaný film, kterým nás provedl poutník, a pak jsme již obdivovali betlém s více jak 220 figurami, z toho 75 se pohybujících a s více než 100 objektů z turistických míst Zlínského a Trenčínského kraje. Prostřednictvím pohyblivých dřevěných postaviček ožívají stará řemesla a zvyky. Podmanivá hudba, úžasná světelná kompozice, doprovodné slovo a působivý filmový snímek v nás zanechaly nezapomenutelné okamžiky. Na památku jsme si všichni zakoupili papírové betlémky. Navštívili jsme nově moderně postavený kostel a pokračovali jsme dál do Vsetína. Chtěli jsme navštívit zámek a muzeum, ale byli jsme nemile zaskočeni, neboť celý areál zámku je z důvodů rekonstrukce až do léta 2015 uzavřen. Okolo čtyř kostelů jsme sešli dolů do města, přešli přes historický most nad Bečvou, navštívili nově postavené infocentrum, prošli se zámeckým parkem a za deště jsme se rádi vraceli do hotelu. Páteční den jsme strávili ve Vizovicích, ale ani tentokrát počasí nepřálo. Přesto se několik turistů vydalo na túru z vesnice Loučka přes rozhlednu Doubrava, která ale byla zamčena a až do Vizovic došli pěšky. Většina z nás šla na prohlídku zámku, zavítali jsme do parku, do galerie, do čokoládovny a na jednu hodinu jsme měli objednanou exkurzi do likérky R. Jelínek spojenou s ochutnávkou a možností nákupu výrobků této značky. Poslední večer jsme strávili u kytary.
Sobotní ráno nás čekalo už jen dobalit a vyrazit domů. Měli jsme štěstí. Na nakládaní kufrů přestalo pršet, ale jen jsme vyjeli, už zase lilo. Cestou jsme zastavili v Lošticích, kde jsme měli domluvenou návštěvu Muzea Olomouckých tvarůžků, které je spojeno s prodejnou. Z nepřeberného množství sýrů se těžko vybíralo, ale samozřejmě, že jsme všichni sýrové dobrůtky včetně tvarůžků nakoupili. Zašli jsme i do Tvarůžkové cukrárny. Týdenní pobyt jsme zakončili obědem v Lošticích a domů jsme odjížděli velmi spokojeni.
J. Marxová - KČT