Přednáška „Procházka po staré Chrastavě“  

Příjemně plný sál CVA přivítal 29. ledna 2019 posluchače leteckým fotem Chrastavy z roku 2014.

Janu Zahurancovou představila Jana Eichlerová a hned se ujala role sekundanta otázkou:
 "Poslyš, co to tady máme za obrázek? Tys mi přeci slíbila historické fotky!!“  A tím procházka po staré Chrastavě začala. Vysvětlili jsme si, co všechno už na té fotce je minulostí, spočítali, kdy asi byla vyfocená a zkonstatovali, že je vlastně už také historická, ač pouze 4-5 let stará.

Potom již začalo promítání starých pohlednic.

U těch prvních jsme si vysvětlili, jak se dá vydedukovat stáří pohlednice (razítko, známka, autor, nakladatelství, objekty na obrázku chybějící či již neexistující, způsob tisku …), „proletěli se“ kolem Chrastavy na celkových snímcích z všech možných úhlů, kopců a zákoutí, a na nich si ukázali záchytné body – budovy, kopce atp. …a přistáli jsme na náměstí 1. máje.

Do dalšího povídání Jana Eichlerová občas vstoupila všetečnou otázkou. Ovšem diváci se nenechali zahanbit a diskutovali také.

Na náměstí jsme upozornili na památkově chráněné objekty a změny, které se během let uskutečnily. Prohlédli jsme si pohlednice a obrázky z různých koutů náměstí z různých let. Podrobněji jsme se zastavili u kašny, morového sloupu, muzea a radnice, a prozradili něco málo z jejich historie. Procházka byla zakončena promítnutím obrázků z mladších let (50. – 70. léta) a závěrečnou čerstvou fotkou náměstí z ledna 2019.

Přednáška byla úspěšná a protáhla se déle, než bylo plánováno díky zájmu posluchačů a spoustě dalších otázek, které měli k promítnutým fotografiím. Nezbylo nám než přislíbit, že pokud to bude jen trochu možné, připravíme další pokračování.

Co se mohli posluchači dozvědět na příklad o kašně na náměstí?

Kašny bývaly jediný zdroj pitné vody pro stovky, ba někdy i tisíce obyvatel. Dnes vnímají turisté při svém putování o dovolené kašny jako historické památky a nezřídka obdivují sochařskou výzdobu či fontány s rybičkami jako důležitý dekorativní architektonický prvek v tom či onom městě. Úplně se tak ztrácí původní, nejdůležitější, a přitom zcela všední důvod, proč byly kašny ve městech budovány: měly zásobovat obyvatele vodou!  

Podle starých záznamů stávala kašna v Chrastavě na stejném místě již v 17. století. Byla tehdy ovšem dřevěná a také potrubí, kterým byla z prameniště za kostelem vedena voda do centra města, bylo dřevěné. Každý den bývalo kolem kašny velmi rušno. Proč? Ženy – hospodyně či služky – přicházely s vědry ke kašně (někdy i několikrát za den), aby si nabraly čistou vodu na vaření jídel, na mytí a na praní. Bývalo to v dobách, kdy nebyla televize ani rozhlas, ba ani noviny, jediné místo, kde si mohly vyměnit zprávy o žhavých událostech ve městě a okolí, ale třeba také recepty a rady, jak co léčit.

Barokní pískovcová kašna stojící ve střední části náměstí nahradila starší dřevěnou kašnu z roku 1680. Kašnu od hrádeckého kameníka Christiana Riemera nechalo 16. října 1707 z nákladu 302 zlatých postavit město. Na nízké základně spočívá osmiboká barokně profilovaná nádrž, kterou v horní části zpevňuje kovaná obruč. Dno nádrže tvoří obdélné pískovcové desky. Uprostřed kašny se nachází novodobý vývod vody provedený v podobě osmibokého jehlanu s mělkou miskou. Na boční stěně kašny se zachoval špatně čitelný nápis, který oznamuje, za kterého rychtáře a osvícených radních dostala kašna tuto podobu.

Význam kašny pohasl v letech 1912-13, kdy byla v Chrastavě vybudována vodovodní síť a lidé měli dostatek pitné vody přímo ve svých bytech. O tom se celým generacím obyvatel v předchozích staletích ani nesnilo. Ve 20. letech 20. století (1912) byla uprostřed vodní nádrže umístěna socha ženské postavy, která prý neměla valnou uměleckou hodnotu.

Přesto byla tehdejšími místními německými občany nazývána soucitně „nasse Minna“, tedy mokrá Vilemína. Po mnoho let byla kašna úplně bez vody. Teprve v 60. letech minulého století, kdy došlo k celkové modernizaci a parkové úpravě plochy náměstí, se začal měnit i vzhled kašny. Stříkal tu vodotrysk a ve vodě plavaly desítky pestrobarevných rybiček.

Současnou podobu získala v roce 2011 a 20. 4. 2011 se dočkala slavnostního odhalení. Jednu z nejvýznamnějších památek města se podařilo zrestaurovat díky česko-polskému projektu „Vzorová oprava historické kašny v Chrastavě“ (CZ.3.22/3.3.01/10.01925), který byl spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Euroregionu Nisa.