PUTOVÁNÍ LEMBERSKÝM PANSTVÍM

 

V sobotu 2. října 2021 uspořádala SPHMCH komentovaný výlet „PUTOVÁNÍ LEMBERSKÝM PANSTVÍM“. Hlavní organizátorkou byla Míla Stavinohová a připravila trasu cca 10km vedoucí z Rynoltic, přes Polesí do Lvové, dále na zámek Lemberk a ke Zdislavině studánce. Vyprávění o historii navštívených míst připravili členové Společnosti.

O zámku Lemberk jsme se mohli dozvědět například tyto zajímavosti:

Předchůdcem zámku Lemberk byl středověký hrad, založený ve 40. letech 13. století jako strážní pomezní pevnost na obchodní stezce z Čech do Žitavy. První písemné zprávy o hradu Löwenberg jsou z roku 1241, kdy byl hrad v majetku Markvartice Havla – manžela sv. Zdislavy. Původní středověký hrad Löwenberg byl vybudován na strmém ostrohu hory Krutina. Hrad chránil obchodní a vojenské stezky z Čech do Lužice.
Sv.Zdislava měla na svou dobu neobyčejné sociální cítění. Finančně podporovala klášterní špitál a chudobinec. Spolu s Havlem se podílela na výstavbě města Jablonného i na založení tamního kláštera. Podle průzkumu jejích kosterních pozůstatků se dožila věku 30-35 let a zemřela patrně na TBC krátce před rokem 1252. Její hrobku najdeme v chrámu sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí. Její dobročinné skutky se staly legendami a v roce 1995 byla prohlášena za svatou. Památku sv. Zdislavy připomíná Zdislavina světnička a také Zdislavina studánka, která se nachází pod zámkem.

 

 Tradice praví, že studánku s vodou vyhloubila sama svatá Zdislava, která využívala její blahodárné účinky k léčení nemocných. Avšak písemné prameny o studánce dlouho mlčí a první zprávy se objevují, až v druhé polovině 18. století v souvislosti s jablonským měšťanem Jung Richterem, který nechal do skalního výklenku nad vyvěrajícím pramenem umístit pískovcovou sošku blahoslavené Zdislavy na památku a vděk za své vyléčení. (Ve skalním výklenku za mříží je umístěna kopie původní sošky sv. Zdislavy v řádovém rouchu a s růžencem kolem krku.) Z počátku 19. století pochází stavba empírového glorietu nad tzv. Zdislavinou studánkou, která vyvěrá pod skalním blokem. O něco později byl pramen obložen pískovcovými kvádry a upraven do studánky. Následně byla pod cestou položena vodovodní trubka a pramen tak sveden přepadem do Panenského potoka. Pískovcová novodobá úprava kolem přepadu studánkové vody do potoka pochází z devadesátých let 20. století.