2. 2. 2022 byla z Ministerstva životního prostředí v Praze zpět
do Chrastavy vydána historická vitrína s 25 exponáty vycpanin zpěvných ptáků, o
kterou za značně podivných okolností stát připravil občana Chrastavy, pana
Františka Krestu. Co se vlastně stalo?
Pan Kresta uvedenou vitrínu dostal darem v roce 1958 od svého dědy, který si ji
zakoupil jako ucelený exponát na tržnici v Ostravě u „Sykorova“ mostu přibližně
v roce 1915. Když se po vojně pan Kresta přestěhoval z Ostravska do Chrastavy,
měli vitrínu dlouhá léta umístěnu jako krásný bytový doplněk v obývacím pokoji.
Jako dlouholetý chovatel holubů a obdivovatel přírody čas od času zapůjčoval
vitrínu na různé výstavy do škol i pro město Chrastava. Následně, dle vyprávění
cca v roce 2000 se manželé Krestovi stali nechtěnými svědky ničení stovek
vycpaných exponátů zvířat i ptáků na skládce komunálních odpadů v Chotyni. Když
se ptali obsluhy nákladního automobilu, kterým byly exponáty k likvidaci
dovezeny, proč ty vzácné věci ničí, bylo jim sděleno, že vycpaniny obsahují
nebezpečný arzen a byla nařízena jejich likvidace ze škol. Přes podivnost tohoto
nařízení i počínání, následně, na opakované naléhání manželky, přemístil
rodinnou vitrínu na půdu.
Přibližně v roce 2018 v rámci přípravy na závěrečnou fázi svého života mu přišlo
na mysl, že by byla škoda, aby tak krásná a užitečná věc, kterou má na půdě, již
nemohla být k něčemu užitečnému použita. Možná, že by ji někdo koupil a mohla by
ještě někoho potěšit. Nabídl proto vitrínu k prodeji případným zájemcům na
internetovém portálu. O koupi však nikdo zájem neprojevil, ale cca za měsíc mu
opakovaně zvonilo na telefonu skryté číslo. Dne 22. 8. 2019 pak u dveří pana
Kresty zazvonili příslušníci oddělení hospodářské kriminality z městského
ředitelství Policie České republiky Brno. Po poučení z příslušných ustanovení
trestního řádu byl vyzván, aby jim vitrínu, jako věc, která může sloužit k
důkazním účelům, vydal. No proč by nevydal, svědomí má čisté a Český stát je
jistě spravedlivý. Následně věc převzala Česká inspekce životního prostředí. Dne
4. 2. 2020 byl telefonicky Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) vyzván,
aby se dostavil do Liberce k provedení kontroly. V kontrolním protokolu ze dne
7. 2. 2020 se můžeme dočíst, že do té doby nic netušící důchodce, protizákonně
držel a co víc, protizákonně nabízel k prodeji rodinnou památku s 25 vycpanými
ptáky, mezi kterými bylo 8 druhů zvláště chráněných mezinárodním právem, které
se vztahuje i na jedince držené před 1. 6. 1992. ČIŽP konstatovala, že vzhledem
k charakteru vitríny a ke shodné výpovědi blízkých příbuzných, lze považovat
původ neživých exemplářů za prokázaný dle ust. § 54 odst. 1 a dle § 24 zákona č.
100/2004 Sb., (CITES exemplář), ale k jejich držení je nutné vlastnit výjimku
dle ust. § 56 k jejich držení, kterou uděluje Krajský úřad pro Liberecký kraj a
tuto výjimku pan Kresta nepředložil. V závěru protokolu se dále dočteme o tom,
že inspekce na místě ústně vyhlásila rozhodnutí o tom, že panu Krestovi odebírá
8 ks ptáků, které držel bez příslušné výjimky ze zákona, a protože jsou v jedné
skříňce, kterou nelze rozdělat, tak mu současně „jedním vrzem“(poznámka
pisatele) odebírá i dalších 17 ks ptáků i se skříňkou. V kolonce vyjádření
kontrolované osoby (pana Kresty) k obsahu protokolu nenalezneme, krom
roztřeseného podpisu, nic. Dovedeme si představit, jak byl zkoprnělý.
Není se tedy co divit, že v některém z následujících dnů byl pan Kresta odvezen
„rychlou“ sanitkou s infarktem do nemocnice. I přes tuto velmi smutnou epizodu
se pan Kresta proti rozhodnutí inspekce odvolal k Ministerstvu životního
prostředí a také požádal Krajský úřad Libereckého kraje o udělení výjimky, aby
mohl tentokrát již „legálně“ držet svou vlastní vitrínu, kterou kdysi dostal od
svého dědy a třeba ji i darovat městu nebo škole o čemž také uvažoval.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) rozhodovalo o odvolání proti rozhodnutí
inspekce. V odůvodnění shrnulo přesvědčivým úředním jazykem celou dosavadní
šlamastyku a iniciativně nechalo provést zkoušku chemického složení vitríny, za
účelem zjištění obsahu arsenu. Jak se můžeme dočíst, byla vitrína podrobena
měření prvkového složení, pomocí spektrometru (ED-XRF) na několika částech,
včetně skla, na kterém jsou patrné usazené částice z vnitřní strany, a to v
režimu „lehká matrice“. Následuje podrobné vyčíslení a popis, ve které části
bylo kolik arsenu.
Celkově shrnuto, MŽP popsalo, jak ČIŽP vše posoudila důkladně a správně a proto
se odvolání zamítá a rozhodnutí o odebrání vitríny jejímu vlastníkovi se
potvrzuje.
Vzhledem k tomu, že výjimku k držení vitríny obdržel pan Kresta od Krajského
úřadu dne 7. 4. 2020 a rozhodnutí ministerstva je datováno až 16. 4. 2020, stojí
za zmínku významná věta v odůvodnění: „K žádosti odvolatele ohledně dodatečného
vyřízení výjimky podle ust. § 54 odst. 1 zákona konstatuje odvolací orgán, že
vydáním rozhodnutí o odebrání neživých exemplářů ZCHD ptáků dle ust. § 89 zákona
se dle odst. 3 tohoto ustanovení stává vlastníkem zabavené věci stát. Vzhledem k
tomu je řízení o udělení výjimky odvolateli, který již není vlastníkem
zabavených exemplářů, bezpředmětné.“
Proti této větě však v přímém rozporu stojí § 57 a §§ 2-8 zákona 500/2004 Sb., o
správním řízení, které znalému napoví, že vydané rozhodnutí o odvolání, které je
stále platné, (protože ho doposud žádná příslušný orgán nezrušil), bylo vydáno v
rozporu se zákonem.
Jednoduše řečeno skutečnost je taková, že v době, než odvolací orgán vydal své
rozhodnutí, byl vlastníkem vitríny stále pan Kresta z toho důvodu, že rozhodnutí
inspekce o jejím odebrání stále nebylo pravomocné. Místo toho, aby stát ochránil
práva a oprávněné zájmy slušného občana, byl kýmsi zneužit k získání majetku
důchodce, který se nedokázal kvalifikovaně ubránit.
Nevadí, pan Kresta, i když důchodce, je bojovník od nátury ,a tak se rozhodl
podat proti rozhodnutí MŽP správní žalobu k příslušnému soudu.
Soud by nepochybně pro nezákonnost rozhodnutí Ministerstva zrušil. Jaká však
zasáhla „náhoda“, když právní kancelář, na kterou se pan Kresta obrátil,
nedokázala podat připravený návrh správní žaloby k soudu v termínu, který
vyžaduje zákon s tvrzením, že ho bude ochotně zastupovat v civilní žalobě proti
státu a ten neoprávněně zabavenou vitrínu určitě vrátí. Smutná je ale
skutečnost, že toto zastupování je komerční a pan Kresta bude za zastupování
platit, platit a platit.
Na jednání civilního soudu, které probíhalo v Praze, vyzvala soudkyně sporné
strany, aby se pokusily o celé věci smírně domluvit. Jaká však může být domluva
jiná, než aby ministerstvo vitrínu vrátilo? MŽP navrhlo šalamounské řešení.
Pokud si město nebo jím zřízená organizace podají žádost, ministerstvo této
organizaci vitrínu smlouvou daruje, ale za předpokladu, že získá výjimku k
jejímu držení. Tak se nakonec i stalo a dneska vitrína patří základní škole a od
středy je v Chrastavě.
Pachuť křivdy z celého příběhu však zůstává.
Chrastava dne 03.02.2022
Ing. Miroslav Chvála - tajemník