Město Chrastava vlastní zhruba 220 ha lesů. Rozkládají se na
celkem šesti katastrech. Nejrozsáhlejší lesní majetek má město na Ovčí Hoře (cca
120 ha) a na Mlýnici (cca 60 ha), další menší celky se nacházejí v Horní
Chrastavě u traktorky, ve Vítkově u Pětistovky, na kopci na Kohoutím vrchu a
dalších místech. Lesní majetek Chrastavy je historické vlastnictví. Jsou to
například i příděly po odsunutých Němcích, které na město přešly v roce 1945. V
současnosti město žádné lesy nekupuje ani neprodává. Pouze směňuje menší pozemky
s Lesy ČR pro takzvané zcelování držby. O správu městských lesů v Chrastavě se
stará odborný lesní hospodář ing. Jiří Chládek. V současnosti je jeho největším
úkolem obnova lesa po kůrovcové kalamitě.
Stále převažující dřevinou v chrastavských lesích je smrk. Stejnověké smrkové
monokultury ovšem postupně nahrazuje pestřejší druhová skladba. Jen za
posledních 10 let klesla výměra smrku o 10 ha ve prospěch ostatních dřevin,
zejména buku, dubu a jedle. V případě, že se vyskytne škůdce na jedné dřevině,
pomůže větší druhová pestrost tomu, aby les zůstal zachován a nevznikly masivní
holiny, jako v případě kůrovcové kalamity a následné nucené těžby v předchozích
dvou letech.
Nejvíce rozvrácen kůrovcovou a větrnou kalamitou je les na Mlýnici, který býval
nejhezčím lesem v majetku Chrastavy. V současnosti tady můžeme vidět rozsáhlé
holiny po vytěžení poškozených a napadených stromů.
Práce na obnově lesa zahrnují těžbu, následnou kultivaci vytěžené plochy, její
zalesnění a dlouholetou péči o kultury. Ta spočívá mimo jiné i v odstraňování
buřeně, tedy masivního růstu trávy, ostružiní, maliní a keřů, které pokud malé
stromky přerostou, stíní jim a odčerpávají potřebnou vláhu. Sazenice se musí
chránit také před zvěří. Natírají se chemickou látkou, která zvěř odpuzuje.
Dražší, ale velmi efektivní variantou, jsou takzvané oplocenky, kam se vysoká
zvěř nedostane, a stromky jsou chráněné. Veškeré potřebné činnosti v
chrastavských lesích jsou zajišťovány dodavatelsky. Město nemá žádné pracovníky
vyčleněné na údržbu lesa. Přesto, že by podle ing. Chládka dva lesní dělníky
„uživilo“, není o tuto práci mezi lidmi zájem.
Peníze na hospodaření v lese získává město primárně z prodeje dřeva. Nemalou
část zdrojů tvoří ale i příspěvky od státu, který tímto způsobem podporuje
vlastníky lesů a kompenzuje jim to, že s lesem nemohou nakládat, jak se jim
zlíbí. Les totiž plní nejen hospodářskou funkci, ale i funkci celospolečenskou.
V některých lesích se proto hospodaří s ohledem na potenciální možnost rekreace.
Méně se těží a více se pracuje na úpravě lesa tak, aby sloužil lidem. V
Chrastavě jsou tyto lesy tzv. zvláštního určení například na Ovčí hoře. Od
podzimu loňského roku tady nejen turistům slouží nové odpočinkové místo s
altánem a informačními cedulemi, odkud je překrásný výhled na Chrastavu. Porost
mezi sídlištěm na Střeleckém vrchu a rychlostní komunikací je zase lesem
účelovým, který kromě rekreační funkce plní i funkci hlukové bariéry. I tady se
plánují úpravy, jako například více druhová výsadba, úprava cest nebo vybudování
povalových chodníků.
Nakládání s lesem se řídí zákonem o lesích, který je jedním z nejpřísnějších v
ČR. Ani vlastník lesa v něm nemůže dělat všechno, co by chtěl. Nemůže si ho
dokonce ani oplotit a zakázat nám vstup do něj. V lese máme také právo sbírat
pro vlastní potřebu lesní plody nebo klestí. Proto pokaždé, když vstoupíme do
lesa, měli bychom mít na paměti, že se nacházíme na cizím území, a podle toho se
chovat. Les v podobě, v jaké ho známe, neroste sám od sebe. Stojí za tím
obrovské úsilí a péče lidí, kteří les a práci v něm milují. Stejně, jako náš
lesní hospodář ing. Chládek, který říká, že obnova poničeného lesa je práce pro
tři generace. Je proto na nás všech, v jakém stavu toto historické dědictví
předáme dál.
Chrastava 21. duben 2022
Věra Baumgartnerová
Informační a mediální referent