CHRASTAVSKÉ LISTY 5/ 2002

ZPRÁVY Z RADNICE

V  nejbližších dnech by mělo dojít k  obnovení výstavby 22 bytových jednotek na rohu Turpišovy a Loudátovy ulice. Poté, co musela být ukončena spolupráce se soukromými partnery, kteří se zavázali k  financování stavby, přebírá odpovědnost za dokončení díla město. Předpokládáme, že k dokončení stavby bytového domu dojde do konce září 2002.
Zastupitelstvo města rozhodlo, že byty v  tomto domě budou nabídnuty zájemcům ke koupi do osobního vlastnictví, přičemž vzhledem k  podmínkám pro poskytnutí státní dotace na výstavbu dojde k  prodeji po uplynutí lhůty 20 let od kolaudace. Do této doby budou uzavřeny nájemní smlouvy a smlouvy o budoucí kupní smlouvě. Vzhledem k  záměru financování stavby prostřednictvím úvěru bude splácení kupní ceny probíhat formou nájemného, kromě toho bude nutno složit zálohu na koupi bytu.
Výstavba je dotována částkou 370 tis.Kč na 1 bytovou jednotku, město dále bezplatně vkládá pozemek a část nákladů souvisejících s přípravou a realizací stavby. Díky této podpoře bude zájemce o byt splácet cenu celkem cca 17 tis. Kč za metr podlahové plochy.
Očekáváme, že podmínky pro přidělení bytu rada města schválí a zveřejní během měsíce května.

Na základě podnětu členů zastupitelstva prověřuje rada města možnost vyznačit v  Revoluční ulici (od odbočky na Střelecký vrch po budovu Městského bytového družstva) tzv. obytnou zónu a vymezit tak mimo jiné místo pro bezpečnější sportování na kolečkových bruslích a skateboardech, jehož provozovatele nový asfalt tak jako tak přitahuje. V porovnání s  výstavbou nové asfaltové plochy jde o variantu levnější, s  odhadovanými náklady na dopravní značení a příčný zpomalovací práh ve výši zhruba 30.000,--Kč. Tento záměr bude projednán s  majiteli nemovitostí a obyvateli Revoluční ulice a v  případě dohody realizován pravděpodobně do léta letošního roku. Samozřejmě jde o řešení dočasné, s  ohledem na stav povrchu vozovky a výhled dopravního řešení podle územního plánu.

Společnost ISDE Jablonec n. N. 2002 s.r.o. připravuje uspořádání mezinárodní šestidenní motocyklové soutěže - mistrovství světa ENDURO. Trasy soutěže mají podle záměru pořadatelů probíhat ve dnech 24., 25. a 28.9.2002 přes území Chrastavy. Podle získaných informací pojede závod přibližně 500 soutěžících, předpokládá se hojná účast diváků. Město bylo o záměru předběžně informováno a požádáno o povolení konání soutěže. Pro vydání souhlasu se soutěží vydala rada města podmínky, včetně upřesnění vedení tras, předložení souhlasů vlastníků pozemků a mysliveckých sdružení. Město bude zkoumat navržené trasy z  hlediska dotčení pozemků ve vlastnictví města, místních komunikací a z  hlediska dopadu na život obyvatel ve městě (hluk, bezpečnost, dopravní obslužnost).

Přiravil P. Medřický, starosta města

Různé

Knihu "Kratzau - Ein Bilderbuch von Land und Leuten" vydanou v  roce 1983 v  Německu, obsahující 190 stran historických fotografií a vyobrazení, můžete zakoupit na sekretariátu MěÚ za 500,--Kč.

Zasedání rady města 25. 3. 2002

Na tomto jednání se Rada města Chrastava usnesla a projednala jednotlivé body programu takto:

a) schválila
- poskytnutí příspěvku Výchovnému ústavu pro děti a mládež v Chrastavě na uspořádání XXX. letní olympiády chlapců dětských výchovných ústavů ve dnech 2. - 6. června 2002 ve výši 2.000,-- Kč,
- poskytnutí příspěvku na zajištění zájezdu dětí ze Základní školy v Chrastavě do Eichstättu ve dnech 30.6. - 5.7.2002 v  rámci partnerské spolupráce měst ve výši 500,-- Kč na každého účastníka - žáka s  trvalým pobytem v Chrastavě a vzala na vědomí předběžný program zájezdu,
- prodloužení nájemních smluv se společností Stavby silnic a železnic a. s.:

1. p. p. č. 225/1, 227 a 229/1 vše v k. ú. Dolní Chrastava na dobu určitou do 30.6.2002,
2. části p. p. č. 21 v rozsahu 1/3 plochy v k. ú. Dolní Chrastava na dobu určitou do 30.6.2002.

b) rozhodla
- o použití zisku příspěvkové organizace Školní jídelna Chrastava za rok 2001 ve výši 205.821,90 Kč ve prospěch Fondu reprodukce majetku (140.821,90 Kč) a Fondu odměn (65.000,-- Kč),
- využití plné výše koeficientu růstu nájemného z bytu ve výši Ki = 1,04 stanoveného Ministerstvem financí výměrem č. 02/2000 pro období od 1. července 2002 do 31. prosince 2002.

c) vzala na vědomí
informaci starosty o jednání komise pro posouzení a vyhodnocení nabídek na vstup do společnosti Technické a stavební služby a. s. se zájemci a doporučuje zastupitelstvu města přijmout nabídku společnosti BALTOM, s. r. o., Stráž nad Nisou

Rada města vzala dále na vědomí:

- informaci vedoucí Odboru pro záležitosti občanů o stavu řešení pohledávek za bydlení v azylovém domě; dále proběhla diskuse o záležitostech spadajících do působnosti odboru - byty, přístřeší, sociální podpora a nezaměstnanost aj.,
- informaci starosty o pozvání rodáka, malíře Willi Sitteho, k  návštěvě Chrastavy,
- informaci starosty o projednávání žádosti města o dotaci na obnovu památníku obětem 1. světové války u kostela sv. Vavřince,
- informaci místostarosty o TERMIZU a. s.,
- informaci p. Trnkové o změně zákona o provozování vodovodů a kanalizací (kanalizace Vítkov),
- informaci starosty o finančních možnostech v souvislosti s dostavbou 22 b. j. v Turpišově ul.,
- informaci tajemníka o probíhajících činnostech v bytě v domě č. p. 250,
- informaci tajemníka o pekárně v Nádražní ulici - o tento prostor se zajímají 4 podnikatelské subjekty,
- informaci místostarosty o novém způsobu organizace výběrového řízení na poskytnutí příspěvku na sportovní a spolkové aktivity.

Závěrem rada města projednala informaci starosty o připravovaném zasedání zastupitelstva města dne 8.4. 2002 a navrhovaný program jednání.

Ze zasedání Zastupitelstva města Chrastava dne 8. dubna 2002:

Po úvodním slovu pana starosty a seznámení s programem proběhla diskuse s občany.

Poté zastupitelstvo města projednalo a mimo jiné schválilo:

- změnu Podmínek pro prodej částí podílu Města Chrastavy v  Městském bytovém družstvu Chrastava nájemcům bytů,
- převod části družstevního podílu v  Městském bytovém družstvu Chrastava včetně souvisejících práv a povinností k  bytu č. 1 v  domě č. p. 373, Andělohorská ul., k. ú. Dolní Chrastava za stanovenou cenu za dalších platných podmínek (Podmínky pro prodej části podílu města Chrastavy v  Městském bytovém družstvu Chrastava nájemcům bytů ze dne 18. 6. 2001, v  platném znění),
- prodej pozemkových parcel
- č.1077/1 o výměře 549 m2 - louka a pozemkové parcely č.1075/2 o výměře 12 m2 - zahrada, vše k. ú. Chrastava I, do vlastnictví za stanovenou cenu a náklady spojené s  prodejem
- č. 59/17 (původně část p. p. č 59/3) o výměře 252 m2 - ostatní plocha v k. ú. Chrastava II, do podílového spoluvlastnictví rovným dílem dvěma žadatelům za stanovenou cenu a náklady spojené s  prodejem,
- č. 58/35 (původně část p. p. č.58/1) o výměře 352 m2 - louka v k.ú. Chrastava II, do vlastnictví za stanovenou cenu a náklady spojené s  prodejem,
- č. 58/36 (původně část p. p. č. 58/1) o výměře 283 m2 - louka v k. ú. Chrastava II, do vlastnictví za stanovenou cenu a náklady spojené s  prodejem,
- části pozemkové parcely č. 1273/3 o výměře cca 1600 m2 - louka a části pozemkové parcely č.1454/2 o výměře cca 10 m2 - ostatní plocha, vše k. ú. Chrastava I, do podílového spoluvlastnictví za stanovenou cenu a náklady spojené s  prodejem,
- č. 439/18 (původně část p. p. č. 439/4) o výměře 288 m2 - lesní pozemek v  k. ú. Andělská Hora, do vlastnictví za stanovenou cenu a náklady spojené s  prodejem,
- dle geometrického plánu č. z. 487-2/2002 směnu ideální poloviny pozemkové parcely č. 194/1 (původně část p. p. č. 194) za ideální polovinu pozemkové parcely č. 194/2 tak, že ve vlastnictví města zůstává pozemková parcela č. 194/1 o výměře 229 m2 - zahrada, vše k. ú. Chrastava I,
- koupi pozemkové parcely č. 120/28 (původně část p. p. č.120/2) o výměře 10 m2 - ostatní plocha v  k. ú. Horní Chrastava od společnosti Benteler ČR k. s., Stráž nad Nisou za stanovenou cenu a náklady spojené s  prodejem,
- koupi pozemkové parcely č. 527 o výměře 401 m2 - ostatní plocha v  k. ú. Andělská Hora od společnosti Severočeská energetika, a. s., za stanovenou cenu a náklady spojené s prodejem,
- předběžně prodej

a) stavební parcely č. 168/2 o výměře 28 m2 - zastavěná plocha včetně stavby (nezkolaudovaná garáž), k. ú. Chrastava I,
b) části pozemkové parcely č. 48/6 o výměře cca 640 m 2 - louka, k. ú. Chrastava II,
c) pozemkové parcely č. 111/2 o výměře 405 m2 - zahrada, k. ú. Dolní Chrastava,
d) pozemkové parcely č. 698/1 o výměře 128 m2 - ostatní plocha, svah, skála a pozemkové parcely č. 698/2 o výměře 523 m2 - louka v  k. ú. Dolní Vítkov,
e) pozemkové parcely č. 513/2 o výměře 332 m2 - ostatní plocha, pozemkové parcely č. 1120 o výměře 138 m2 - ostatní plocha a pozemkové parcely č. 52 o výměře 641 m2 - louka, vše k. ú. Horní Vítkov,
f) stavební parcely č. 295 o výměře 14 m2, zastavěná plocha a nádvoří, pozemkové parcely č. 400/1 o výměře 1599 m2 - orná půda, části pozemkové parcely č. 400/13 o výměře cca 350 m2 - orná půda, vše k. ú. Dolní Chrastava.

- změnu svého usnesení č. j. II. 14 ze dne 28. 1. 2002 tak, že nově zní:

"Zastupitelstvo města schválilo předběžně směnu stavební parcely č. 44/1 o výměře 633 m2, stavební parcely č. 44/2 o výměře 25 m2, stavební parcely č. 123/1 o výměře 376 m2, stavební parcely č. 67 o výměře 526 m2, stavební parcely č. 211 o výměře 193 m2, pozemkové parcely č. 55/2 o výměře 2109 m2 - zahrada, pozemkové parcely č. 202/1 o výměře 299 m2 - zahrada, pozemkové parcely č. 202/4 o výměře 171 m2 - zahrada, pozemkové parcely č. 207 o výměře 576 m2 - zahrada a pozemkové parcely č. 853/2 o výměře 135 m2 - zahrada, vše v   k. ú.Dolní Chrastava, ve vlastnictví České republiky (Ředitelství silnic a dálnic ČR) za pozemkovou parcelu č. 94 o výměře 175 m2 - zahrada, pozemkovou parcelu č. 96 o výměře 134 m2 - pastvina, část pozemkové parcely č. 97/2 o výměře cca 52 m2 - zahrada, pozemkovou parcelu č. 400/4 o výměře 265 m2 - zahrada, část pozemkové parcely č. 400/13 o výměře cca 86 m2 - orná půda, část pozemkové parcely č. 770/1 o výměře cca 1262 m2 - ostatní plocha, část pozemkové parcely č. 777/1 o výměře cca 161 m2 - ostatní plocha, pozemkovou parcelu č. 777/2 o výměře 119 m2 - ostatní plocha, vše v  k.ú. Dolní Chrastava, dále část pozemkové parcely č. 605 o výměře cca 200 m2 - lesní pozemek, část pozemkové parcely č. 824/16 o výměře cca 36 m2 - ostatní plocha, část pozemkové parcely č. 824/17 o výměře cca 7 m2 - lesní pozemek, část pozemkové parcely č. 824/20 o výměře cca 17 m2 - lesní pozemek, část pozemkové parcely č. 831/9 o výměře cca 107 m2 - ostatní plocha, část pozemkové parcely č. 831/10 o výměře cca 500 m2 - ostatní plocha, část pozemkové parcely č. 987/3 o výměře cca 64 m2 - orná půda, část pozemkové parcely č. 1423/4 o výměře cca 68 m2 pastvina, část pozemkové parcely č. 1426/2 o výměře a 32 m2 - ostatní plocha a část pozemkové parcely č. 1430/3 o výměře cca 68 m2 - ostatní plocha, vše v k. ú. Chrastava I, vše ve vlastnictví města

závěrečný účet města za rok 2001."

- vstup společnosti BALTOM, s. r. o., Stráž nad Nisou do společnosti Technické a stavební služby a. s. Chrastava formou zvýšení základního kapitálu na hodnotu 2.000.000,-- Kč upsáním nových akcií peněžitým vkladem ve výši 1.000.000,-- Kč s  tím, že oba akcionáři budou mít stejné podíly na základním kapitálu i hlasovacích právech; o zvýšení základního kapitálu a souvisejících záležitostech rozhodne rada města v  souladu s  platnými předpisy a stanovami společnosti

a) ukončení smlouvy o společném postupu investorů při provádění výstavby domu s 22 b. j. v  Chrastavě, Turpišově ulici, uzavřené se společností Zámeček Chrastava, s. r. o., dohodou.
b) přijetí střednědobého investičního úvěru na dokončení výstavby domu s 22 b. j. v  Turpišově ulici ve výši až 9 mil. Kč, od České spořitelny, a. s.,
c) zajištění úvěru uvedeného pod písm. b) budoucími rozpočtovými příjmy a účelovými fondy města, blankosměnkou vlastní včetně směnečného prohlášení (smlouva o vyplňovacím právu směnečném) a nemovitou zástavou podle písm. d),
d) zřízení zástavního práva k  rozestavěnému objektu 22 b. j. v  Turpišově ulici se zastavěnou částí pozemkové parcely č. 516/1, k. ú.Chrastava I k  zajištění úvěru uvedeného pod písm. b), při dodržení podmínek, za kterých je poskytnuta státní investiční dotace ze státního rozpočtu v  rámci "Programu podpory výstavby nájemního bydlení a technické infrastruktury",
e) předběžně prodej bytů v  domě s 22 b. j. v  Turpišově ulici do osobního vlastnictví nájemcům těchto bytů při dodržení podmínek, za kterých je poskytnuta státní investiční dotace ze státního rozpočtu v  rámci "Programu podpory výstavby nájemního bydlení a technické infrastruktury a pověřuje radu města projednáním, schválením a zveřejněním podmínek prodeje,
změnu svého usnesení č. j. I.12, písm. a) tak, že nově zní: "Zastupitelstvo města schválilo přijetí krátkodobého úvěru na financování kapitálových výdajů podle investičního plánu 2001 a 2002 do výše úvěrového rámce 5 mil. Kč, s  celkovým čerpáním až 15 mil.Kč, od České spořitelny, a. s.",

f) přijetí státní investiční dotace na výstavbu školní jídelny v  Chrastavě záměr změny investičního plánu města na rok 2002 v  položkách úvěr, další zdroje a náklady na výstavbu 22 b. j. v  Turpišově ulici,
g) Střelecký vrch - projekt revitalizace - použití prostředků na realizaci dílčích záměrů na sídlišti (komunikace, sportoviště, dětské hřiště apod.)
h) obnova památníku obětem 1. světové války u kostela sv. Vavřince, v případě poskytnutí státní dotace,
i) čerpání a splátky překlenovacího krátkodobého úvěru na realizaci investic podle aktuální potřeby, v  souladu s  příslušným usnesením zastupitelstva,
j) souhlasí s  realizací uvedených změn a ukládá radě města zajistit zpracování a předložení návrhu příslušné změny rozpočtu a investičního plánu na rok 2002 k  projednání a schválení zastupitelstvu města nejpozději v  termínu do 31.10.2002

- vyhodnocení připomínkového řízení k  návrhu zadání změny č. I schváleného územního plánu města Chrastavy,
- návrh zadání změny č. I schváleného územního plánu města Chrastavy podle vyhodnoceného připomínkového řízení (příloha č. 3),
- podle § 21 odst. 6 stavebního zákona upuštění od zpracování konceptu řešení změny územního plánu města Chrastava,
- uložit Odboru výstavby a územní správy městského úřadu zajištění dopracování čistopisu změny územního plánu města prostřednictvím společnosti SAUL s. r. o. Liberec v  termínu do 30.5.2002,
- základní principy a podmínky pronájmu plynových kotelen a rozvodů v  Liberecké ulici a Andělohorské ulici (příloha č. 4 k usnesení ZM),
- ve smyslu § 48 odst. 1 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v  platném znění, smlouvu o spolupráci mezi obcemi.

Zastupitelstvo města pak zrušilo své usnesení č. j. I.10 ze dne 5. listopadu 2001 (zajištění úvěru společnosti Zámeček Chrastava u Komerční banky a. s. objektem č. p. 50 na Bílokostelecké ul. a rozestavěným domem s 22 b. j. v  Turpišově ulici) a rozhodlo o pořízení změny č. II územního plánu města Chrastavy, týkající se funkčního využití území mimo zastavitelné území.

Poté delegovalo zástupce města Mgr. Petra Medřického, starostu města, na valnou hromadu Severočeské vodárenské společnosti, a. s. v  Teplicích dne 24. května 2002 (náhradníci Miroslav Jahelka, starosta obce Nová Ves, Ing. Michael Canov, místostarosta města Chrastavy) a Ing. Michaela Canova, místostarostu města, na členskou schůzi Městského bytového družstva Chrastava v  Chrastavě dne 5. června 2002 (náhradník Mgr. Petr Medřický, starosta města).

Zasedání rady města dne 11. 4. 2002

Na svém zasedání Rada města Chrastava schválila a projednala:

A) schválila

- rozdělení dotace na sportovní a spolkovou činnost,

- pronájem stánku č. 4 buňky na městské tržnici za účelem prodeje oděvů, textilu a kosmetiky, na dobu neurčitou za stanovený měsíční poplatek,

- pronájem části pozemkové parcely č. 852/1, louka o výměře cca 950 m2 a části pozemkové parcely č. 813/2, louka o výměře cca 50 m2 v  k. ú. Chrastava I,

- uzavření smlouvy o dílo na údržbu městské zeleně s  firmou Bohumila Penze, Břevniště, za podmínek dle nabídky, na dobu určitou do 31.12.2003,

- uzavření smlouvy o dílo na údržbu a opravy městského rozhlasu s  firmou Vratislav Procházka - PROCH, Chrastava, za podmínek dle nabídky, na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 12 měsíců,

- uzavření smlouvy o dílo na údržbu a opravy veřejného osvětlení s  firmou Ing. Lambert Medřický - ELEKTRONOVA, Kryštofovo Údolí za podmínek dle nabídky, na dobu určitou s výpovědní lhůtou 12 měsíců.

B) projednala

zprávu auditora o přezkoumání hospodaření města za rok 2001 a ukládá

- tajemníkovi MěÚ ve spolupráci s vedoucí Hospodářsko- finančního odboru MěÚ připravit opatření ke zlepšení vnitřního kontrolního systému na městském úřadě, u organizačních složek města a u příspěvkové organizace Školní jídelna Chrastava, v termínu do 10. 6. 2002,

- ředitelce příspěvkové organizace Školní jídelna Chrastava uvést účetnictví organizace do souladu s právními předpisy, podle zjištění a požadavků auditora a doporučuje vedení města postupně realizovat další opatření podle návrhu auditora,

- podnět ke zřízení obytné zóny v  Revoluční ulici včetně předběžného návrhu dopravního značení zpracovaného velitelem městské policie (Možnost zřízení obytné zóny v  Revoluční ulici bude posouzena po předložení dalších podkladů - projednání s  Policií ČR, náklady na dopravní značení a související úpravy.)

Rada města vzala na vědomí:

- informaci starosty města o přípravě dodatku smlouvy o dílo na výstavbu školní jídelny a domu s pečovatelskou službou (návrh bude předložen a zdůvodněn na příštím jednání) a o přípravě podání kompletní žádosti o poskytnutí dotace na výstavbu školní jídelny,
- zápis z jednání finančního výboru dne 27. 2. 2002, zápis z jednání bytové a sociální komise dne 4. 3. 2002 a zápis z jednání osadního výboru v Andělské Hoře dne 28. 2. 2002,
- informaci starosty města o žádosti Mgr. Jana Kiliána o podporu při vydání knihy o historii Andělské Hory; upřesněné požadavky a informace budou předloženy na některém z dalších jednání,
- informaci místostarosty o TERMIZO, a. s., zejména o rozhodnutí vlády ČR prodat pohledávku Konsolidační agenturou městu Liberec,
- informaci tajemníka MěÚ o přípravě pronájmu nebytového prostoru v Nádražní ulici č. p. 405,
- informaci místostarosty týkající se anténního rozvodu v Revoluční ulici.

Něco málo o sociálních dávkách

Pokud je žadatel o dávku sociální péče a osoby s  ním společně posuzované uznáni za sociálně potřebné, je přiznána dávka podle zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení , dále dle zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti a to jedné z  těchto osob (žadateli) ve výši řešící nedostatečný příjem všech společně posuzovaných osob. Při stanovení výše dávky se v  souladu s § 4 odst. 3 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu přihlíží k  částkám životního minima všech společně posuzovaných osob, ke skutečným odůvodněným nákladům na uspokojení základních životních potřeb a k  celkovým sociálním a majetkovým poměrům posuzovaných osob. V   této souvislosti se přihlíží zejména ke skutečným odůvodněným nákladům na domácnost , zjišťuje se tedy, jestli osoba náklady na domácnost má a v  jaké výši . Pokud v  témže bytě žijí i osoby, které nepatří do okruhu osob společně posuzovaných, například s  žadatelkou o dávku a jejím manželem žije v  bytě též babička, tak by sice babička nebyla společně posuzovanou osobou, ale při stanovení výše dávky by se přihlíželo k  tomu, že se babička též podílí na nákladech domácnosti a tato skutečnost se promítá do skutečných odůvodněných nákladů na domácnost žadatelky o dávku.
Přihlédnuto je i též k  tomu, jestli občan (společně posuzované osoby) uplatnil své zákonné nároky, tj. nárok na nemocenské a důchodové dávky, na rodičovský příspěvek (další dávky státní podpory) , popřípadě na výživné a příspěvek na výživu podle zákona o rodině.
Ve většině případů jsou dávky sociální péče podmíněné sociální potřebností poskytovány v  peněžité formě. Poskytnout je lze však též formou dávky věcné. Jedná se o proplácení určitých plnění, například stravného dětí ve škole, nákupy potravin nebo ošacení apod. Této formy dávky bývá využíváno často u občanů, kteří svým způsobem života nezaručují, že by poskytnuté peněžité prostředky použili na ten účel, na který jsou určeny.
Dávka poskytována věcnou formou není navýšením dávky sociální potřebnosti, jedná se pouze o jinou formu vyplácení sociální dávky.
Dávku poskytuje pověřený obecní úřad příslušný podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby, odvolacím orgánem je příslušný okresní úřad.

Hana Chlumová Urbanová, vedoucí odboru pro záležitosti občanů

MĚSTSKÉ BYTOVÉ DRUŽSTVO CHRASTAVA

Vážení nájemníci,
vzhledem ke zkušenosti správních firem s problémem vyúčtování studené vody v obytných domech, vám navrhujeme, abyste zvážili instalaci vodoměrů d vašich bytů. Jelikož není obsolutně spravedlivý vzorec na rozpočet spotřeby vody mezi lidmi, kteří vodoměr mají a lidmi, kteří vodoměr nemají je pravděpodobné, že nájemníci bez měřidel budou i do budoucna v nevýhodě při ropočíávání spotřeby vody a t tím, že bdou hradit veškeré ztráty.
Městské bytové družstvo vám nabízí d¨sjednání montážní firmy formou nabídkového řízení, kde je možnost, že při více montážích bude na instalaci podružných vodoměrů sleva z ceny montáže jednotlivých měřidel do vašich bytů. V případě zájmu všech nájemníků v domě bude po dohodnutém termínu provedena montáž vodoměrů na vlastní náklady njemníků. U nájemníků, kde měřidla ji jsou, budeme vyžadovat ke konci roku 2002 doklady o platnosti měřidla (např. protokol o přecejchování, certifikát platnosti atd.). Tyto služby může provést na vaše přání námi vybraná montážní firma.

Podrobné infrmace záískáte na tel.:
048/ 514 30 43 nebo přímo v kanceláři MBD v Revoluční ulici 365 v Chrastavě.

Ing. Josef Vyhnánek, ředitel družstva

Informace pro podnikatele

působících v oboru "Nákup, prodej, skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů (propan-butan) v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy"
Tento článek má za cíl oslovit široký okruh podnikatelů, kteří provozují činnost "nákup a prodej propan-butanu v lahvích" jako maloobchodní činnost, dosud na živnostenský list "Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej", případně Maloobchod se smíšeným zbožím" nebo "Specializovaný maloobchod".
Okresní živnostenský úřad upozorňuje tyto podnikatele, že v roce 2001 došlo k zásadní úpravě podmínek pro provozování této činnosti.
Dnem 1.1.2001 nabyl účinnosti zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o směně některých zákonů, neboli energetický zákon. Tento právní předpis novelizuje živnostenský zákon tak, že do přílohy č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI, skupiny chemická výroba vkládá novou reglementovanou živnost Nákup, prodej a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy. Podnikatel, který hodlá ohlásit předmětnou živnost, je povinen splňovat následující odbornou způsobilost:
úplné střední odborné vzdělání na střední odborné škole technického směru zakončené maturitní zkouškou a 5 let praxe v oboru.
V souladu s § 24 živnostenského zákona, je-li u předmětné živnosti uvedena odborná způsobilost spočívající ve středoškolském vzdělání zakončeném maturitní zkouškou, prokazuje se splnění podmínky vzdělání též dokladem o rekvalifikaci a zároveň dokladem o vykonání 4-leté praxe v oboru. V případě rekvalifikace je tedy vyžadována praxe o celkové délce 9 let.
Odst. 6 Přechodných ustanovení energetického zákona ukládá fyzickým a právnickým osobám, které provádějí předmětnou činnost, povinnost požádat o vydání nového živnostenského oprávnění na tuto činnost do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud tak neučiní, jejich dosavadní oprávnění k provozování této činnosti zaniká. Lhůta k podání žádosti o nové oprávnění skončila dne 1.1.2002.
Pokud podnikatelé nepožádali okresní živnostenský úřad do konce roku 2001 o vydání nového živnostenského oprávnění, nemohou tuto činnost po 1.1.2002 na původní živnostenský list provozovat, jinak se vystavují riziku postihů ze strany živnostenského úřadu za neoprávněné podnikání.

/žú/

Ve čtvrtek 9. května 2002 proběhne v mateřské škole v Luční ulici (u hřbitova) zápis dětí na školní rok 2002 - 2003. Zápis bude probíhat od 10.00 do 13.00 hodin.

Ve čtvrtek 2.5.2002 proběhne v mateřské škole se speciální třídou pro děti s vadami řeči v Nádražní ulici v Chrastavě "Den otevřených dveří" se zápisem dětí na školní rok 2002 - 2003. Zápis bude probíhat od 9.00 - 15.00 hodin.
Nabízíme: plavecký výcvik, veselé pískání s flétničkou, angličtina hrou, speciální logopedickou péči

Přijďte se do naší mateřské školy podívat, těšíme se na Vás na všechny.

Vicepremiér Špidla na Liberecku

Chrastava - Při své sobotní návštěvě v  Libereckém kraji dne 30.března 2002 navštívil vicepremiér Vladimír Špidla také Dům s  pečovatelskou službou v  Chrastavě. Téměř po celý den ho doprovázel jak přednosta libereckého okresního úřadu Oldřich Němec, tak i krajský předseda ČSSD Ivo Palouš a chrastavský místopředseda místní organizace ČSSD Michal Košina. Jak se Vladimír Špidla vyjádřil, pracovní cesty do terénu považuje za jednu ze svých základních povinností ministra práce a sociálních věcí.
Vladimír Špidla v  Chrastavě podiskutoval s  obyvateli domu s  pečovatelskou službou, a jak se sám před novináři vyjádřil, měl možnost pozorovat, jak domov funguje, a s  obyvateli vedl velice příjemnou debatu. Nejstarší obyvatelkou domova, čilou devětaosmdesátiletou stále veselou Martičkou, jak jí říkají její kolegové, byl pozván na příští rok na oslavu jejích kulatých devadesátých narozenin. "Pokud mne pozvete, rád na vaši významnou oslavu přijedu," přislíbil zcela vážně vicepremiér při rozdávání drobných dárků zdejším klientům pečovatelského domu k  velikonočním svátkům.
"Sociální služby musí posílit. Naše populace stárne a stále více lidí potřebuje podporu, aby mohli kvalitně žít," řekl ministr Špidla v  diskusi. "Tato zařízení nechceme financovat přímo, ale dotace poskytneme obcím a ony samy rozhodnou, jaké sociální instituci je určí. Podmínkou těchto příspěvků však bude, že je použijí skutečně na určenou oblast."
Diskuse se zdravotníky se nevyhnula ani liberecké nemocnici. Vicepremiér přislíbil podporu při vybudování traumacentra, kde by byly soustředěny obory traumatologie, neurologie, ARO a ortopedie.
Odpoledne věnoval prohlídce Domova důchodců ve Vratislavicích nad Nisou, kde ocenil přístup vedení domova při pořádání kulturně-společenských akcích. Ani zde nezapomněl svoji návštěvu doplnit drobnými dárky k  velikonocím.
V  Košťálově u Semil předal vicepremiér pohár nejlepšímu fotbalovému družstvu právě probíhajícího turnaje v  kopané a v  podvečer podiskutoval s  občany Lomnice nad Popelkou.
Svoji návštěvu Libereckého kraje zakončil neúnavný a stále pohodový Vladimír Špidla návštěvou jednoho z  místních plesů.

/Ně/

obr. Ol.Němec seznamuje pana ministra se situací okolo výstavby radnice

Internetový klub

Od prvního srpna roku 2001 je otevřen internetový klub, který jakožto součást Společenského klubu, rozšířil kulturní vyžití města Chrastavy. Tento klub je svou cenovou, stejně jako časovou dostupností vhodnou náplní volného času pro všechny věkové kategorie.
Internet skýtá mnoho možností a nabízí informace jakéhokoliv druhu. Od pracovních příležitostí přes volbu dovolené až po chat pro mladší generaci, elektronická pošta je samozřejmostí.
Má-li snad vaše dítě problém s volbou povolání,seznam středních škol bude jistě ku pomoci.
Pokud je pro vás internet neznámou, máte možnost obrátit se na jednoho z  asistentů, který vypomůže dle vašich potřeb. K dispozici jsou čtyři PC s vysokým výkonem. Za zmínku také stojí prázdninový provoz, kdy bývá internetový klub otevřen po dobu celého pracovního týdne. Internetový klub je tedy jistě správnou volbou pro ty, jež nemají domácí přístup k internetu, ale také pro ty, kteří mají prostou touhu po informacích. O čemž svědčí dosavadní plná spokojenost zákazníků.
Internetový klub je umístěn v prvním patře budovy Městské knihovny v Chrastavě, Liberecké ulici.

Z. Kratina

KULTURA

INTERNETOVÝ KLUB z technických důvodů omezil provoz na úterý a čtvrtek, otevírací doba 15.00 - 19.00 hod. Děkujeme za pochopení.

ZuŠ

Pozor - květen je poprvé měsícem Chrastavských slavností!

Rezervujte si volný víkend od 17. do 19. května 2002 a navštivte Chrastavské slavnosti 2002.

Vážná či dokonce duchovní hudba, nepatří k  žánrům, které si běžně pouštím. Mám-li však možnost tento druh "vidět" naživo v  prostředí s dokonalou akustikou i atmosférou, zpravidla nelituji. Koncert šestnáctičlenného souboru "A my taky", k takovým zážitkům patřil. Přibližně hodinu hýčkal můj sluch i mysl zpěv, který mi připadal plný barev a emocí. Mráz, který při koncertu běhal po zádech, nebyl způsobený chladem, ale jiskřivými tóny sopránu, který střídal sametový mužský bas. Prostě nádhera. Občas mě napadlo, jak příroda, některým z nás štědře nadělila. Půvab a mládí se zde snoubilo s  krásou "zlata v  hrdle" a výsledkem byl opravdový hudební zážitek. Škoda jen, že návštěvnost v kostele byla velmi slabá!
Dalšími pěveckými sbory, které zde v  kostele vystoupí v  rámci Chrastavských slavností jsou Cum decore a Vokální oktet z  libereckého Gymnázia F.X. Šaldy. Obě tělesa diriguje Čeněk Svoboda. Kdo neviděl a neslyšel, ten neuvěří. Proto přijďte, jste srdečně zváni! ZuŠ

Vánoce pod rovníkem...

Byl název mimořádného videoglobu, který sliboval mnohé. Autorem videoprojekce, byl chrastavák, který strávil v  Chile a Bolívii více než čtyři měsíce. Na svém kole cestou nebo spíše necestou našlapal tisíce kilometrů, zkrátka poznal, viděl a zažil. Z natočeného materiálu spolu s  doprovodným výkladem, tak vznikl pořad, který mně, jako nadšené cyklistce-amatérce, dal pořádně zabrat. Nemám ambice týrat si tělo a zkoušet svůj adrenalín v  sedle kola ve výškách a prostředí, které se dá jednoduše pojmenovat extrém. Znám svoje hranice možností a vím, že pro mě jízda na kole musí znamenat potěšení. Nevěděla jsem však, jak shlédnutý pořad zapůsobí. Byla to směsice pocitů úžasu, nadšení , překvapení až nevěřícnosti, a také pocitu doslova fyzické dřiny. Když se prostě necháte filmem i vyprávěním unést a máte trochu představivost, lehce se to přihodí. Navíc pokud sami na kole jezdíte, můžete si v  půli nekonečného kopce říci, že tohle není nic proti Peru a budete mít svatou pravdu, i když jste "jízdu" odvážného dobrodruha sledovali uvelebení na pohodlné židli. Co mě zaujalo? Když drsný kolař nazval černou, zlověstně se klikatící silnici, po které šlapal celý den "stoupáčkem"! Kaktusy, které ji lemovaly mají příznačné jméno - kandelábry. V  Kordilérách nepijí alkohol, zato pečou langoše a vítr, vedro, palčivé slunce, všudepřítomný načervenalý prach a hlavně vysokou nadmořskou výšku zvládnete, pokud budete, stejně jako domorodci, žvýkat koku. Byl to zážitek, vidět místa, která leží 5 200 m nad mořem, a která předtím naposled překročili Inkové.

V  úvodu jsem napsala, že pořad sliboval mnohé. Musím se přiznat, že moje představy o krajině, lidech i schopnostech člověka, který si zamiloval kolo, naprosto předčil. ZuŠ

Jak se zachraňuje země

Trochu klauniáda, trochu pohádka a hodně a hodně laskavé a moudré představení, které bez zbytečného mentorování vychovává a vzdělává. Oba protagonisté, Miriam a Petr Peškovi z  divadla Piškot během cca 50 minut, hravou formou a s  pomocí jednoduchých rekvizit a scény, vysvětlí hlavní motto. Zeměkouli máme ve svém životě jenom půjčenou, a proto bychom ji na konci svých dnů měli vrátit, když ne v  lepším, tak alespoň ve stejném stavu, jako byla na počátku! Jinými slovy, je na naší volbě, zda zvítězí pohodlnost , rozmařilost a pocit, že jsme pány tvorstva, nad pokorou a úctou k  přírodnímu bohatství, jakým jsou tak obyčejné a samozřejmé věci, jako čistý vzduch, voda, půda, lesy, zvířata. Země se spolu se dvěma legračními "skoroklauny" zachraňovala vesele a s  písničkami, přesto nechyběl pocit dojetí a otázka: Nechovám se občas také tak? Představení, které bylo krásné a přínosné, bylo určeno dětem z 1. stupně základní školy. Můj dojem z  něj byl, že by ho měli vidět i dospělí. A ti, co mají moc rozhodovat, dvojnásob!

ZuŠ

KVĚTEN - LÁSKY ČAS, KE KOLU OBZVLÁŠŤ

Stačí jeden vydařený víkend a příroda se zblázní. Je to jako bomba. Všechno raší a zběsile se zelená, vše co může kvete, voní, láká včely i nás ven. Proto, až vám vyjde chvíle, kdy bude zarostlá skalka konečně vypletá, plot natřený, zahrádka jako klícka, auto umyté, prádlo vyprané. Ne, takhle bychom se nikam nedostali. Ti z  vás co máte dům, děti, zahradu, zvířata, firmu, víte, že hotový člověk nemůže být nikdy. Zkrátka dobrý den, pojďte ven!
Co takhle kraj na druhé straně Ještědu? Vzpomínáte, v  dubnovém tipu na výlet, jsem vám to dokonce slíbila. Prvním, a podle mne hned nejobtížnějším úsekem, bude zdolání Kryštofova Údolí. Z  náměstí v  Chrastavě, přes Andělskou Horu to ještě k  hospodě U Kryštofa jde. Pak následuje docela náročné stoupání na Křižanské sedlo. Šlapejte dle chuti a svých možností a na tenhle výlet si vyražte už pěkně ráno. Bude na celý den. Kamenný viadukt, zelené louky , chaloupky a lesy kolem, to je pohled, který můžete vidět po stopadesáté a přece se neokouká. Tak se kochejte, zhluboka dýchejte a nahoře v sedle si dopřejte malý odpočinek. Sjedeme pěkně z  kopce do Křížan a na křižovatce se dáme na Druzcov. Hned na začátku obce vystoupáme další menší kopec, směr Osečná. Do Českého Dubu, kam míříme, můžete jet právě přes Osečnou a dále na Kotel, my radši jedeme na Janův Důl, Dolení Paseky, Modlibohov a Starý Dub. Možná je tam méně stoupání, a také mi přijde, že je kolem více k  vidění. Lesy jsou v  sezóně plné borůvek a hub, chalupáři si zdobí své chaloupky a pečují o trávník. Krávy u malého kravína, vypadají spokojeně a zvědavě otáčejí za naší skupinkou hlavy. Starý Dub, Český Dub. Nebudu se rozepisovat o možnostech navštívení muzea a poobědvání třeba v  restauraci na udržovaném koupališti, kdo chce něco vidět, zajde do místního infocentra nebo si předem prohlédne stránky města, výběr je dostatečný. My hlad a žízeň ještě chvíli vydržíme, víme totiž proč. Z  Českého Dubu jedeme pěkně po rovince směrem na Mnichovo Hradiště. Vjíždíme na silničku, kterou lemují venkovská stavení. Cedule s  názvy Loukovičky, Bohumileč, rovinka a žádné stoupáky. Našim cílem je Libíč, kde v  pravém nefalšovaném statku - upozorní vás svou bělostí po levé straně v  mírném kopečku, spočineme. Uhasíme žízeň i hlad. Hurá!!!Pokud byste jej minuli, ptejte se na hospodu U Brožů, která je jeho součástí, každý je tu zná. Sedět se dá venku, na zaskleném zápraží nebo přímo ve výčepu, kde je kromě kulečníku i televize, občas zajde malý jezevčík, prostě prostředí veskrze domácí. Výběr jídel je bohatý a pestrý. Porce poctivé a vše nám zatím moc chutnalo. Mají tu klasiku, minutky, ale i třeba zapečenou brokolici, výbornou čočku s  uzeným, příjemné ceny. Pivo má správnou teplotu i říz a kafe vám donesou v  pořádném, poctivém hrnku a chcete-li do skla, máte je mít. U kávy s rakvičku, prohodíte s  paní Hanou pár slov, jako staří známí. Naposledy nabízeli ubytování za 140 Kč za noc včetně snídaně a dokončovali saunu. Z  Libíče budeme pokračovat podél říčky Mohelky, směrem na Trávníček . Vlevo od silnice je mlýn a k  němu přilehlý dětský tábor, na který vzpomínají snad všichni, co zpívali v  Severáčku. Letařovický kostelík stojí na kopečku, hned nad ním. Jednou jsme navštívili i přilehlý hřbitov. Nápisy na náhrobcích upozorňovaly, že zde odpočívá řídící ve výslužbě, pošmistr, vdova po lékárníkovi apod.
Trasa bude zase mírně stoupat. Klamorna, Dehtáry, Slavíkov. Louky, lesy, pole a pidivesničky kolem. Projedeme Kohoutovice a míříme do Hodkovic nad Mohelkou. Těsně před sjezdem do Hodkovic, jsou u cesty boží muka od kterých je hezký pohled ( a těch je na téhle trase spousta) na okolí. Kopce, příroda a země, kterou si zamilovávám, čím víc ji díky cyklovýletům poznávám. Na samém kraji Hodkovic je větší křižovatka, uhneme vlevo, vzhůru, kolem ústavu sociální péče, směr Záskalí. Jsou to točky a stoupání, ale Kryštofák byl horší. Je tu rozhled a ze samého vrcholu, lze za hezkého počasí uvidět Vyskeř, Trosky, Kozákov. Funíme a utíráme si pot. Čeká nás sjezd do Jeřmanic a na Dlouhý Most. Zaslouženě odpočíváme a dohodneme trasu, kudy z  Liberce domů. Zvítězí Minkovice, Doubí, Dolní Hanychov, Ostašov, Karlov, Machnín a Chrastava. Možná to není cesta nejkratší, ale po zkušenostech nemáme chuť jezdit frekventovanými, hlavními tahy. A vlastně nikam nespěcháme, tak ani nevadí malinké zamotání se v  uličkách ze samých nových domků, kdesi v  Doubí. V  posledním stoupání k  obalovně v  Machníně, už docela cítím nohy. V  Chrastavě se po zasloužené celodenní námaze, ze které je ale únava taková jiná, příjemná, odměníme večeří na terase U Plaváčka, spláchnutou pivem spolu s  kamarády. Porovnáme ujeté kilometry a převýšení, zhodnotíme trasu, zkontrolujeme případné "šrámy na kole i na těle" a přiznáme, že to bylo super, a že máme dost! Jak se znám, dost jen do příštího víkendu...

ZuŠ

MÁME MISS !!!

Nejlepší holky jsou prý od Vlachova Březí a z  okolí Kozolup. Pro letošek máme nejlepší a nejhezčí z  Chrastavy! Že se stala naše rodačka, Kateřina Průšová nejkrásnější dívkou ČR, ví v Chrastavě snad každý. Senzacechtivé pokleslé plátky svými "zaručenými informacemi", hned od začátku zkoušely Katčinu odolnost. Nevím, nevím, zda bych v sobě našla sílu nenechat se převálcovat lidskou zlobou, závistí a záští. Vypadá to, že bublina splaskla a Kateřinu čekají jiné zkoušky. Zda obstojí v evropské či světové modelingové konkurenci, zda se z  trochu hubaté "Lízy Doolitlové", i bez pomoci "profesora Higinse" stane krásná kultivovaná dáma, která bude pravou lady. Přeji ti to Kačko z celého srdce, protože se přiznám, že jsem nejednou při své profesi vzpomenula - "Já jsem z Chrastavy, víte odtamtud přece pochází naše miss." Těžko si dokážu představit ztrátu soukromí a daň za to, stát se tváří prvních stránek, být populární a všem na očích. Štěstí je prý prostor mezi příliš málo a příliš mnoho. Držím ti palce Kačenko, ať je dostatečný, a štěstí opravdové.

ZuŠ

Společenský klub připravil pro děti v  pátek 31.5. od 13.00 hod. divadelní představení v městském kině:

DÁŠENKA,
hraje divadlo Rolnička, vstupné 25 Kč
31.5. Autobusový zájezd do Divadla F.X.Šaldy v  Liberci - C. Orff, G. Puccini CHYTRAČKA, GIANNI SCHICCHI

Výstava v minigalerii městského muzea na měsíc květen: Chrastavský oddíl zápasu slaví 50. výročí vzniku
17.5. v 17.00 hod. Vernisáž ve Führichově domě: To byl Jiří Fusek

SPOLEČENSKÝ KLUB PŘIPRAVUJE NA ČERVEN:

7.6. Závěrečná akademie žáků hudebních a tanečních kurzů,17.00 hod. - kino, vstupné dobrovolné

výstava výtvarných prací s názvem Chrastavské slavnosti, na co rád vzpomínám
výstava v minigalerii městského muzea na téma: autobusový zájezd do Divadla F.X. Šaldy v Liberci

Město Chrastava, děkuje touto cestou všem firmám a podnikům, kteří se sponzorsky spolupodíl na Chrastavských slavnostech 2002.

Jsou to:
ELITEX SERVICES a.s.
ELITEX PRODUCTIONNS a.s.
GLK v.o.s.
GRUPO ANTOLIN BOHEMIA, a.s.
VZDUCHOTECHNIK s.r.o.
WMA - GLASS s.r.o.
VIRGO s.r.o.
DICO s.r.o.
HdG s.r.o.
PELA s.r.o.
MIPA CZ s.r.o.
RASL a syn a.s.
MOTEL ZÁMEČEK
DESIGN STUDIO RECO
LÉKÁRNA CHRASTAVA
LIBERECKÁ OBALOVNA
ALFAVARIA LIBEREC
PIVOVAR SVIJANY s.r.o.
PIVOVAR HOLS

PŘIJĎTE SE PODÍVAT NA " MYŠKI"

Ne, to není pravopisná chyba. V programu hlavního dneletošních CHRASTAVSKÝCH SLAVNOSTÍ najdeme půlhodinové vystoupení lužickosrbské hudební a pěvecké skupiny tohoto jména. Samozřejmě, že to jsou "Myšky". Jen ten pravopis bije trochu do očí. (Ale i v polštině, ruštině a srbochorvátštině se používá gi, ki, chi.)Šéfem skupiny je třiatřicetiletý Měrcin WECLICH. Zpívá tam několik sympatických děvčat a skupina má již na svém kontě několik cédéček. Zpívají ve své mateřštině, tedy hornolužicky, i když samozřejmě dovedou hovořit bezchybně německy.V Lužici jsou velmi populární a na vystoupení u nás se dlouho předem těší. Snad je Chrastava a její publikum na náměstí nezklame.Není to poprvé, kdy do programu Chrastavských slavností přispěje soubor z nedaleké slovanské Lužice. Před třemi lety s úspěchem vystoupil v místním kostele pěvecký soubor LILIJA.

Vzpomínáte? - fv -

Z DENÍKU MĚSTSKÉ POLICIE

OPIÁTY

Jsou to látky získávané z  opia. V  medicíně jsou tradičně používány pro tlumení silných bolestí a tišení kašle. K  nejznámějším a nejčastěji zneužívaným látkám této skupiny patří opium, morfin, lék Dolsin a Kodein. Toxikomané si vyrábí tzv. BRAUN ( je vytlačován heroinem ), což je směs uvedených látek vyráběná z  kodeinu. Vyvolává silnou závislost s  výraznými odvykacími příznaky. Na uvedené látky vzniká rychle výrazná fyzická závislost, charakteristické příznaky odvykacího syndromu tzv. opiátového typu. Je to především bolest svalů a kloubů, pocení, slzení, průjmy apod.

Opium
Je na vzduchu zaschlá mléčná šťáva získaná nařezáním nezralých makovic.Šťáva na vzduchu tuhne a hnědne.V tomto stavu je sbírána k  přímé konzumaci nebo zpracována k  dalšímu použití. Na 1 kg opia je potřeba šťáva asi z 20 000 makovic. Asi čtvrtinu obsahu opia tvoří alkaloidy, z  nichž největší podíl náleží morfinu. Mák pochází z  Malé Asie.Jeho opojné vlastnosti zná lidstvo již asi šest tisíciletí. Už od 17. Století se kromě využívání makové šťávy jako léku setkáváme i s jejím zneužíváním.Opium je nejčastěji kouřeno ve zvláštních dýmkách.Při kouření část morfinu přechází do kouře a je vdechována, část se spaluje. Účinky se dostavují pozvolna, dochází k  euforii, pocitu sladké únavy, nezřídka se objevují i halucinace.Tento stav trvá několik hodin. Intoxikace končí spánkem.Osoba se probouzí po několika hodinách s "kocovinou", která bývá různá podle požité dávky a jiných okolností.Opium lze zneužívat také jeho polykáním.Uživatel je v  tomto případě schopen účinky drogy hůře kontrolovat a je zde velké riziko předávkování.Při zneužívání se značně zvyšuje tolerance, a proto je potřeba dávky neustále zvyšovat. To vede ke zhoubným následkům, které se dostavují po různě dlouhé době.Vedou k  tělesnému i duševnímu úpadku a předčasné smrti.

Morfin
Je to alkaloid opia využívaný v  lékařství jako velmi účinné analgetikum proti krutým bolestem.Jde o bílý (časem ztmavne) krystalický prášek hořké chuti, bez zápachu. Z  deseti kilogramů surového opia lze získat 1 kg morfinové báze.Účinky po aplikaci nastupují obvykle velmi rychle. Nejprve lehká euforie, později celkový útlum,spavost a ztráta vědomí.Morfin působí tlumivě na dýchací centrum.Při vyšší dávce může způsobit jeho ochrnutí, což bývá příčinou smrti.Závislost a tolerance se vytváří velmi rychle. To vede k  rychlému zvyšování dávek.Po dlouhodobém užívání dochází k  těžkým škodám na zdraví. Morfinista je unavený, podrážděný, náladový, trpí nechutenstvím, hubne, kůže je suchá a žlutě zbarvená. Trpí nespavostí a poruchami potence. Jako vedlejší účinky jsou uváděny zácpa, nevolnost, zvracení, záněty dýchacích cest, neplodnost u žen.

Kodein
Používá se k  tišení kašle, má analgetické ( působící proti bolesti ) účinky. Po aplikaci se část v  játrech přemění na morfin a část je vyloučena v  moči. Při nitrožilní aplikaci vyvolává velmi rychle závislost stejnou jako u morfinu.Rovněž se vytváří tolerance, ale pozvolněji než u morfinu.Při odejmutí se objeví abstinenční příznaky, stejné jako u morfinu, ale jsou méně bouřlivé. Mohou však trvat i několik dní. Kodein byl obsažen v  léku Alnagon, který byl asi do roku 1985 volně prodejný v  lékárnách.

Heroin
Byl poprvé připraven v  roce 1874 a je to derivát morfinu.Původně byl používán jako méně riziková, co do vzniku závislosti, náhražka morfinu.Velmi brzo se však přišlo na to, že vytváří daleko hlubší a vážnější návyk než morfin. Jeho užívání bylo proto zakázáno. Heroin je nejzhoubnější látkou morfinové skupiny. Vyznačuje se nejvyšší návykovostí. V podstatě působí jako morfin, stačí však pět až desetkrát menší dávka. Má také 2-3x silnější analgetické účinky. Do mozku proniká lépe. Působí prudčeji, ale jeho účinek je kratší. Po aplikaci způsobí, asi na jednu až sedm hodin, stav obluzení. Dochází k  ovlivnění dechového centra, což může vést až k  úmrtí. Po použití se zúží zornice a nastane celkový útlum.Tuto nepříznivou skutečnost se toxikomané snaží odstranit tím, že současně s  heroinem vezmou např. pervitin nebo kokain.Rychle se rozvíjí somatická i psychická závislost a tolerance.Abstinenční příznaky se projevují ihned po odeznění účinku aplikované dávky. Při rozvinuté fázi závislosti jsou, při denních aplikacích, překračovány dávky, které pro nezávislého člověka představují dávky smrtelné.Dávka se berou 3- 5x denně. Denní dávka se pohybuje od 0,5 do 3 g. Podle současných cen na trhu potřebuje toxikoman k  uspokojení denní potřeby finanční částku 2 500 až 5 000 Kč. Heroin se nejčastěji aplikuje injekčně. K  této aplikaci je ho potřeba upravit. Úprava spočívá v  tom, že je rozpuštěn např. na čajové lžičce ve vodě a kyselině citronové, nahříván, filtrován a poté injekčně vpraven do těla (podkožně, do svalů a nebo do žil). Pokud je používán chlorid - sůl heroinu, úpravy není potřeba a lze jej po rozpuštění ve vodě aplikovat ihned.Lze jej také šňupat, kouřit ve směsi s  tabákem nebo inhalovat po zahřátí např. na alobalu.Na cestě od výrobce ke spotřebiteli je heroin ředěn.Tím se zvyšuje nejen jeho váha a cena, ale také riziko pro zneuživatele. K  ředění je používán např. křemičitan hořečnatý, strychnin, jedlá soda, omítka naškrábaná ze zdi, cukr, sádra, prací prostředky apod. Barva látky musí být podobná barvě heroinu. Ta může být od bílé přes světlehnědou až k  tmavohnědé.

Příště: Látky se stimulačním účinkem (amfetamin - metamfetamin, extáze, kokain, crack).

NĚKOLIK ZÁPISU Z VRCHOLOVÉ KNIHY

Dlouhá hora (748 m) není příliš výraznou dominantou našeho okolí a není ani nejvyšší (např. Velký Vápenný měří 790 m). Přesto na jejím vrcholu kdosi před časem umístil vrcholovou knihu, která se postupně zaplnila nejrůznějšími zápisy a vzkazy, a to jak v češtině, tak i v němčině.

Zalistovali jsme v ní a uvádíme namátkou několik záznamů:

27.10.99
Je skoro zataženo, silný vítr, celkem dobrý rozhled na tu krásu kolem, kterou stvořil náš milující Otec v nebi.
Bůh vám žehnej na cestách!

29.11.99
Tady nahoře je sněhu, a dole - nic!

1.1.2000
Jsem první! První v tomto roce. Je tu půl metru sněhu, viditelnost nulová.

22.4.OO
Polojasno, teplo, docela dobrý rozhled. Příště nashledanou, Dlouhá horo!

13.5.00
Počasí je úplně skvělé, mírně fouká vítr, obloha je šmolkově modrá bez jediného mráčku. Viditelnost je skvělá a mravenci nás vesele koušou.

P.S. Nic nám nechybí. Jídlo a pití máme v hojné míře a nálada je taky dobrá.

7.7.2000
Vlhko, teplo, maliny, borůvky... Letos je léto rozhazovačné. Chválím stavitele Setonovy studánky.
Martin z Chrastavy a Zdeněk z Pardubic

16.8.2000
2 belgen vergezeld van 1 czech, zonnige dag met vliegen, mieren en lieve heers beestjes groetjes!
(Tak tohle je vlámsky, zapsal to nějaký Belgičan a volně přeloženo to znamená: Dva Belgičané doprovázení jedním Čechem, slunný den s mouchami, které jsou ty největší bestie, jež milý pánbůh stvořil.)

17.9.00
Ano, tady je příležitost se zamyslet, kdo tu nádheru stvořil a proč to tak v přírodě funguje. Je to samo sebou, nebo existuje veliký Tvůrce???

31.12.2000 - 1.1.2001
Je - 6 stupňů, přes půlnoc skoro jasno, krásný výhled na ohňostroje v celém okolí. Kouzelný Silvestr! Pijeme šampus, čaj s rumem, děláme si malý ohňostroj.
Všem dobrým lidem přejeme dlouhé roky a mnoho dobrých věcí do časů budoucích.

25.4.01
+ 12 Grad, leicht wolkig. In diesem Buch sind wir die ersten Deutschen, die sich auf diesen Berg bestiegen und sich in das Buch eingetragen haben.
Petra Grütler + Andreas Aue aus Magdeburg

29.4.01
Polojasno, + 20 st., viditelnost - opar, klíšťata žádná, tel. signál dobrý. Mouchy jsou dotěrné, asi bude pršet.

23.5.01
Ahoj! Je krásné počasí. Jsem tu poprvé, ale určitě ne naposled. Je to tu fajn. Čau!

10.11.01
Je tu krásně, skoro jako v pohádce. Člověk si tu připadá jako v jiném světě.

Těch několik zápisů je vybráno vcelku náhodně. Přesto svědčí o tom, že se i dnešní přetechnizovaný člověk cítí uprostřed nedotčené přírody dobře a napadají jej docela vznešené myšlenky. A ještě něco: ten, kdo tam nahoru vyšel v potu tváře, ani jednou v té knize nečmáral, nepsal vulgární výrazy, netrhal listy. Vandalové si obvykle libují v místech, kde je to nestojí žádnou námahu. Vydat se na túru do kopců - to už je měřítko výběru. Ti horší zůstávají dole...

POLITIKA

ODS / Zachraňme jeden vymírající druh

Václav Klaus

Udržování rozmanitosti živočišných druhů je mnoha aktivisty dobrých úmyslů považováno za zvláště bohulibý cíl. Jsem přesvědčen o tom, že to spolu s nimi za správný cíl považuje drtivá většina rozumných lidí, i když by ho asi dávala do konkurence s dalšími cíli a i když by se asi zabývala i náklady nutnými na jeho zajištění. Bez obojího je navrhování čehokoli prázdným gestem.
Mám bohužel strach z toho, že se nikdo z těchto aktivistů nezabývá úsilím o záchranu našeho nepochybně nejvíce ohroženého živočišného druhu, kterým je v této chvíli v České republice český podnikatel. U nás je již delší dobu systematicky vytvářena atmosféra nepřátelská vůči podnikání a podnikatelům a téměř neskutečným způsobem je pěstována závist a podezřívavost vůči všem úspěšným a bohatým. Někteří podnikatelé jsou kriminalizováni jen proto, aby se naplnily akce "Čisté ruce", které nemají žádný jiný smysl než být mediální hříčkou pro jedno volební období. Mnozí naši intelektuálové se dívají na úspěšné podnikatele s pohrdáním (ačkoli jsou sami většinou placeni z jejich daní) a u veřejnosti systematicky vytvářejí dojem, že se úspěšní čeští podnikatelé v privatizaci obohatili na úkor ostatních.
Je to až příliš známá a příliš falešná písnička, i když ne písnička nová. I když je to absurdní, podnikání bylo po celá staletí či tisíciletí v opovržení těch, kteří nejvíce těžili z toho, co podnikatelé vytvořili. Jejich obhajoba byla i v minulosti obtížná a vždy vyžadovala odvahu bojovat proti většinovému názoru, proti nepřejícnosti a proti - vědomému či nevědomému - nechápání samotné podstaty tvorby hodnot a bohatství lidské společnosti. I u nás celým generacím vnutil marxismus myšlenku, že hodnoty vytváří jen a jedině práce a i když jsme na vlastní kůži poznali, že práce sama hodnoty nevytváří, poněkud jsme na to zapomněli (nebo na to zapomněli někteří z nás).
Debatovalo se o tom už ve středověku a bylo to většinou v rámci teologie. Samotná ekonomie tehdy ještě neexistovala. Již františkánský teolog a kazatel svatý Bernardin ze Sieny, který žil v letech 1380 - 1444 a který patřil mezi španělské scholastiky, smysl podnikání a úlohu podnikatele pochopil velmi dobře. Nedvojsmyslně říkal, že podnikatelství vyžaduje velmi vzácné znalosti a schopnosti: píli, pozornost k detailu a odvahu k riskování - právě díky tomu má podnikatel nárok na zisk.
Nový věk stejnou diskusi musel zopakovat a musel použít stejné argumenty - tentokráte již v rámci rodící se ekonomické vědy. Byl to zakladatel ekonomie Adam Smith ve druhé polovině 18. století, kdo k tomu přispěl nejvíce. Jeho kniha Bohatství národů je i dnes studnicí myšlenek pro obhajobu podnikání a trhu.
O více než století později přišel rodák z moravské Třešti, rakouský ekonom Josef Alois Schumpeter, se svou originální teorií podnikatele-inovátora, který je podle něho nositelem podstaty a pohybu kapitalistické ekonomiky. Bez podnikatele kapitalismus končí (a právě toho se Schumpeter moc obával!).
Zkusme se podnikatelů a jejich aktivity zastat i na počátku století jedenadvacátého, zkusme nechat je předvést svou píli a hlavně odvahu k riskování, protože bez tohoto mimořádného daru to nejde. To ale u nás neví nejen socialistická vláda, nejen levicoví intelektuálové, ale nevědí to ani ti, kteří sami nic neriskují, ale tolik závidí těm, kteří to dělají. Zkusme se jich zastat my ostatní.

10. dubna 2002

Vaše dotazy a připomínky k tématu rádi zodpovíme každý den od 8 do 20 hodin na bezplatné telefonní lince: 0800/ 2002 02.

Hlavní kancelář ODS Sněmovní 3, 118 00 PRAHA 1, tel.: 02/ 33 33 48 01, fax: 02/ 57 33 44 50, e-mail: info@ods.cz,

www.ods.cz

ČSSD

Chrastaváci na Řípu

Chrastava, neděle 7.dubna 2002 - Je skoro půl deváté ráno, teploměr ukazuje mínus 5 C, Chrastava je pokryta několikacentimetrovou vrstvou sněhu. U krajnice silnice I/13 zastavuje autobus, do kterého nastupují účastníci výstupu na Říp - předseda MO ČSSD Stanislav Bárta a přednosta Okresního úřadu v  Liberci Oldřich Němec s rodinou. Cíl je předem dán - vrchol hory Říp, celostátní setkání sociálních demokratů.
Krátká zastávka v  České Lípě, nástup několika přátel, a autobus vyjíždí směrem na Roudnici nad Labem. V  autobuse vládne dobrá nálada, jedou v  něm zástupci všech čtyř okresů Libereckého kraje.
Na parkovišti pod Řípem se setkávají sociální demokraté z  celé republiky. Mnozí se již mezi sebou znají, viděli se naposledy na sjezdu v  minulém roce a mnozí vzpomínají na rok 2000, kdy na Pláních pod Ještědem probíhal Tábor lidu. Zdravíme se s  místopředsedkyní ČSSD Marií Součkovou, vítáme ministra vnitra Stanislava Grosse, obdivujeme stříbrný skafandr ministra životního prostředí Miloše Kužvarta. Dorazil i další chrastavák Michal Košina s dětmi. Počasí na Roudnicku je sice také chladnější, ale svítí sluníčko a krajina je bez sněhu. Obloha je bez mráčku.
Pod prapory ČSSD jednotlivých krajů jde více než tisícový průvod sociálních demokratů na vrchol Řípu. Shromáždění je v  pravé poledne zahájeno českou státní hymnou a poté zazní nádherná píseň "Podívej, kvete růže _", kterou si česká sociální demokracie osvojila jako svoji stranickou hymnu. Předseda Vladimír Špidla má zásadní projev, lídři krajů stojí okolo něho a mávají prapory.
Po oficiálním zahájení již vyhrává příjemná hudba, začíná neformální přátelská atmosféra. U párku a piva probíráme poslední politické události v  zemi a vzpomínáme na naše předchozí setkání. Jsme všichni zajedno - sociální demokracie ukázala v  minulém období, že umí vládnout této zemi, je potřeba v  dalším období dokončit kroky, které započala. Je potřeba přesvědčit voliče, aby se zúčastnili voleb. Takové a mnohé další věty se skloňovaly v  hloučcích. Jsme však všichni zajedno - letošní parlamentní volby musíme vyhrát !
Je krátce po patnácté hodině. Scházíme postupně dolů. Čekáme na poslední opozdilce. Ještě několik posledních rozloučení - "vždyť se opět brzy někde setkáme, ať vám to v  kraji vyjde ve volbách, a nezapomeň se mi zase brzy ozvat" - a autobus směrem na Liberecko se rozjíždí zpět k domovu.
V  autobuse je opět přátelská nálada, zpívá se jedna písnička za druhou. Sólo má malá Janička Němcová, a její zvučný hlas chytne vždy ostatní.
Tak přátelé, příště se znovu na podobné akci sejdeme.

/mk/

obr. Na vrcholu Řípu. Ol.Němec, St.Bárta, M.Vojtila (Č.Lípa). V popředí Vítek Košina

Ministři vlády ČR navštívili  Chrastavu

Ve středu 10.dubna jednala na svém zasedání v  Libereckém kraji vláda České republiky. Po oficiálních jednáních na Krajském úřadě Libereckého kraje se jednotliví ministři rozjeli po okresech kraje na besedy s  občany. Jaká byla účast ministrů v  libereckém okrese?
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a předseda České strany sociálně demokratické PhDr.Vladimír Špidla společně s  ministrem zdravotnictví MUDr.Bohumilem Fišerem se zúčastnili besedy s  občany v  Liberci.
Do Chrastavy zavítali celkem tři ministři naší vlády. O jejich náročném programu v Chrastavě vás chceme krátce informovat.

Ministr bez portfeje a šéf Úřadu vlády ČR Ing.Karel Březina navštívil vedení zdejší radnice. Jednání se zúčastnil i chrastavský sociální demokrat Michal Košina. Jak sám později ministr Březina hodnotil, i přes rozdílné politické názory vedl se starostou města a jeho zástupcem užitečnou diskusi na různá témata. Téměř z  první ruky měli naši přední představitelé města informaci o tom, jak vláda rozhodla o postoupení pohledávky liberecké spalovny (a.s. Termizo) městu Liberci. Tím se uvolní prostor našemu městu k  přijetí úvěru na další pokračování rekonstrukce radnice.
Poté společně navštívili jak ministr Březina, tak i místopředseda vlády JUDr.Pavel Rychetský za doprovodu pana Michala Košiny a přednosty Okresního úřadu v  Liberci a kandidáta do Poslanecké sněmovny P ČR Oldřicha Němce jednu z  nejvýznamnějších firem v  Chrastavě - Grupo Antolin Bohemia, a.s. Firma v  současné době zaměstnává zhruba 450 lidí, převážně z  Chrastavy a okolí. Ministři se krátce seznámili s  výrobním programem firmy a prohlédli si i výrobní linky. Ministry s  doprovodem provázel výrobní ředitel Ing.Josef Beran, který ministrům provedl i kvalitní výklad. Místopředseda vlády Pavel Rychetský se velice uznale vyjádřil jak o výrobním procesu firmy, kde ho zaujala automatizovaná výroba, tak i o sociálních programech ve firmě.
Oba ministři si také prohlédli Muzeum historické hasičské techniky. Při setkání s  ministrem vnitra Stanislavem Grossem těsně po této prohlídce oba shodně a pochvalně konstatovali: "Stando, to muzeum stojí za to, to jsi ještě nikdy neviděl !" (Což jsme zaznamenali nejen pro to, že ministr vnitra má hasiče ve své kompetenci, ale i pro to, aby se sám na vlastní oči přesvědčil, že hasiči nejenom hasí požáry, ale mají také i jiný - společenský - význam. I proto jsme si později řekli, že pana ministra vnitra pozveme do Chrastavy ještě jednou.)
Ve večerních hodinách se do tří čtvrtin zaplnilo městské kino, kde měli občané možnost položit ministrům přímé otázky. Besedy s  občany se zúčastnili místopředseda Rychetský, ministr Březina, a také ministr vnitra Stanislav Gross, a to i přes to, že byl zdravotně indisponován, a nakonec i přes nemoc do Chrastavy přijel se slovy "vždyť jsem svoji účast na besedě ve vašem městě slíbil." Více jak hodinovou diskusi s  ministry moderoval přednosta libereckého okresního úřadu Oldřich Němec.
Naši spoluobčané se na besedě zajímali o různá témata, od nízké porodnosti přes odpady a Benešovy dekrety až po korupci na Liberecku. Ministři postupně odpovídali na všechny otázky a žádná nezůstala bez odpovědi. V  závěru se všichni ministři shodli na tom, že návštěva v  našem městě byla i pro ně přínosem - kladně hodnotili zejména návštěvu v  Grupo Antolin Bohemia. Současně popřáli občanům Chrastavy, aby se v  brzké době dočkali dokončení rekonstrukce radnice.
Po tomto setkání s  občany následovala ještě schůzka se zastupiteli a členy ČSSD v  Chrastavě v  zasedací místnosti budovy muzea. Ministři také krátce shlédli obřadní síň.
Jejich program však zdaleka nekončil. Následovala cesta zpět do Liberce, kde se spolu s  ostatními členy vlády zúčastnili večerního setkání s  významnými osobnostmi a zástupci významných firem v  Grandhotelu Zlatý lev. Tohoto setkání byli přítomni i chrastavští sociální demokraté Michal Košina a Oldřich Němec.

/Ně/

obr.1 Poslední pokyny před besedou s občany v kině. St.Gross, Ol.Němec, H.Šormová, P.Rychetský
obr.2 Návštěva v GAB. K.Březina, výr.ředitel GAB J.Beran, P.Rychetský, M.Košina a Ol.Němec

TIP na dovolenou: ITÁLIE

V minulých číslech CHL jste se dozvěděli o putování po Jižní Americe (Chile). Tato možnost časově ani finančně není možná pro každého, a tak dnes zůstaneme na naší polokouli. I tady je hezky a navíc je u nás spousta cestovních kanceláří, které vás vcelku lacino dovezou třeba do Itálie.Vypravila jsem se tam loni. Popisovat cestu na jih v dnešní době nemá význam. Snad jen s výjimkou pohledu na slunce zapadajícího za alpskými štíty. Dojeli jsme do starověkých Pompejí a náš autobus vyrazil úzkými uličkami dál směrem k Vesuvu. Stoupal vzhůru serpentinami do výšky 1000 metrů. Všude kolem cesty byl k vidění nepředstavitelný "bordel" (neužívám tohoto výrazu ráda, ale slušnější slovo by neodpovídalo skutečnému stavu). Italové snad neznají odpadkové koše, jinak by to tam nevypadalo jako jedna velká skládka.Přístup na vrchol sopky byl bohužel uzavřen, protože před několika dny strhl hrozný liják jedinou přístupovou cestu, kterou právě opravovala skupina malých bagrů. Náš autobus tedy otočil a sjeli jsme opět dolů na prohlídku světoznámých vykopávek v Pompejích. Toto starořímské město nás udivilo svou dokonalostí. Dochovaly se zde celé městské čtvrti, ulice, domy, krásné fresky a sochy. Všude kolem byla spousta turistů, ale na té obrovské rozloze jsme se nějak rozptýlili a bylo to tam báječné. Odtud jsme se přemístili na Sorrentský poloostrov a na malém rychlém trajektu jsme se dostali na rozlohou malý, avšak nesmírně slavný ostrůvek Capri. Ten má tvar ležaté osmičky, uprostřed rozdělené na dvě části asi 300 metrů vysokou, naprosto kolmou stěnou. jsou na něm dvě městečka - Capri a Anacapri. Na konci 19. století se do tohoto místa zamiloval švédský lékař a filantrop Axel Munte, který vymámil z místního domorodce jeden z nejkrásněji situovaných pozemků i s malou kapličkou. Postavil si na něm překrásnou vilu z bílého kamene. Zatímco místní lidé rozbíjeli římské a byzantské mozaiky, kterými dlaždičkovali své vinné sklípky, Munte posbíral z antických reliktů, co mohl, a vyzdobil si tím svůj příbytek. Protože se vila nachází přímo na hraně útesu a oné kolmé stěny, rozdělující ostrov, vede k ní nekompromisních 777 schodů. Vystoupili jsme i na nejvyšší vrcholek ostrova Monte Solaris. Jméno je příznačné, protože ostrov Capri je fakt nóbl místo, kam je přístup povolen pouze slunci, trsům bouganviliía dalším nádherným květům, prostě všem těm příjemnostem, které fascinují turisty z celého světa. Pohled z tohoto místa, které je na druhé straně vlastně kolmým, skoro 600 metrů vysokým útesem, padajícím rovnou dolů do azurově modrého příboje, je těžko popsatelnou laskonkou.
Po nočním přesunu na samou špičku italské botky jsme se nalodili na trajekt a přeplavili jsme se přes Messinskou úžinu.Tam si to autobus namířil od moře přímo do prudkého krpálu a dálnice, odvážně šplhající po strmých svazích, napověděla, že se asi nebude jednat o rovinaté popojíždění.Konečně jsme sundali svá jízdní kola a vydali jsme se na první etapu. Prvních osm kilometrů nás vedla cesta kolem pláže. Čerstvá bríza nám čechrala vlasy a všichni jsme byli tak rozjaření jízdou po několika dnech sezení v autobuse, že jsme dojeli třicítkou až k prvnímu stoupání. Protože jsem si zřejmě špatně prostudovala mapu (městečko Taormina, kam jsme směřovali, leží ve výšce 250 metrů nad mořem) a nezvládla jsem ani sicilskou geologii, domnívala jsem se, že pojedeme "jednou ulicí" do kopce stále dál , že "ňák" pojedeme podle moře, ale ouha! Ulice zabočila do další ,trochu strmější, a tak jsem přehodila na menší talíř. Přede mnou se však objevil ta-kový "zalamovák", že jsem na nejlehčí převod (v cyklistickém slangu řečeno "na šaška") pomalu šlapala stále vzhůru. Za každou serpentinou následovalo další stoupání a další zatáčka.A do toho se pletly ty strašné všudypřítomné skútry, kterým pánbůh zapomněl přičarovat katalyzátor (kam se hrabou Avie!).
A tak to šlo kousek za kouskem až do Taorminy, která leží 220 metrů nad hladinou moře. Bylo to poprvé, co jsem ochutnala sicilské stoupání, vůni opuncií a borovic, smíchanou s pachem vlastního potu. Zatímco jsme se nahoře sušili, přišel k nám jakýsi pán a lámanou angličtinou pravil, že je z městské rady a že by nás chtěl požádat, abychom respektovali místní zvyklosti a své obnažené trupy, po kterých tekly potoky potu, zahalili způsobem obvyklým v oněch končinách. Prošli jsme městem a vydali jsme se na prohlídku největší tamější atrakce - řeckého divadla. To se rozkládá na malebném ostrohu a spolu s majestátní Etnou v dáli vytváří neuvěřitelně nádhernou kulisu jeviště. Kdybych byla Řekem, asi by mě příliš nezajímala samotná hra, ale chodila bych se spíš kochat tím překrásným panoramatem.
Poté následoval nádherný sjezd dolů k moři, koupání v neuvěřitelně teplém moři a podivuhodný průjezd liduprázdnými vesničkami, mezi háji citronovníků, mandarinek, mandloní a dalších pro nás blíže nespecifikovaných plodin. Kolem nás se začaly zvedat stráně porostlé opunciemi a suchou travou. Fantastické ticho rušilo pouze naše supění a šustot ještěrek pobíhajících v suché trávě.
U vesnického zelináře jsme si zakoupili laciné víno, spoustu oliv a kus sýra. Byla to ideální strava po celodenním drsném sportovním výkonu. Další den jsme autobusem popojeli pod vysoko se tyčící Etnu. Mezi parkovištěm a místem, odkud měla jezdit lanovka, však byl pětisetmetrový úsek čerstvé, sotva trochu zatvrdlé lávy, ze které se ještě kouřilo. Nakloněné stožáry a lana mizící hluboko pod lávou nám daly jasně najevo, že lanovkou to nahoru asi nepůjde. A tak jsme se na vrchol (3343 m n.m.) vydali pěšky. Protože vrcholová část Etny je vlastně malým pohořím, stoupali jsme mezi více či méně pravidelnými kužely po čerstvé lávě. Výstup by se dal přirovnat ke "kamzičení" po hromadě koksu. Po půl dni vysilujícího šlapání jsme došli k Torre del Filosofo, což je místo v nadmořské výšce 2.900 metrů, odkud lze pozorovat skutečné erupce v dalších, dosud aktivních kráterech. Vrchol byl nazván podle starořeckého filozofa Empedokla, který se kdysi dávno vydal na průzkum Etny se svým sluhou. Sluha prý se později vrátil dolů pouze s opánkem svého pána v ruce.
Cestu dolů jsme absolvovali vcelku bez problémů. O ostré výčnělky lávy jsem si sice protrhla botasku, ale taková maličkost už patří jaksi k věci.
V úvodu článku jsem doporučila cestování autobusem. Má to své kouzlo. Cestovky v hodně za klienty nabízejí ty nejnemožnější vymoženosti. Třeba vám uvaří snídani. Je to nádhera, když se ráno probudíte a čeká na vás bohatě prostřený stůl. Najíte se, napojíte a pak vám instruktor vysvětlí, kudy máte jet, rozdá všem mapky a vy vyrazíte. Smůla je, když je tím instruktorem váš partner a vyjede se skupinou půl hodiny před vámi.
Jednou jsme jeli navštívit barokní město Noto. Nějak se mi nepodařilo strefit se správně do mapy. Nerozhodně jsem postávala na křižovatce a přemýšlela jsem, jak se dostat mezi rozlehlé mandlovníkové háje , kudy měla vést cesta do onoho města. "No což", řekla jsem si, "znám bezvadně asi třináct italských slov, a tak se doptám. "Zastavila jsem u tří chlapíků klábosících na chodníku. Typicky navigační konverzace vypadala následovně: "Promiňte, Noto Antico - kde?" Chvilku nechápavě zírali, ale pak se jeden plácl do čela a brutální rychlostí vypálil příval italštiny, doprovázený máváním rukou, jako kdyby chtěl roztočit větrnou elektrárnu: " Jó ty myslíš Nótoantýko? No hele - jestli chceš jet zkratkou, tak to musíš furt rovně až ke krámu a pak doleva!"
Do debaty se vměšují další dva a jejich gestikulace připomíná rvačku: "Co ji mateš, má to přece mnohem lepší , když pojede rovně a pak doleva, to je přece nejkratší." Po pěti minutách těchto upřímných rad se poroučím a pokračuji dál podle svého selského rozumu. Ale u srdce mě hřeje, že tu žijí milí a ochotní lidé, kteří chtějí svému bližnímu pomoci. Jen kdyby ten uměl aspoň "un poco" italsky.Ale dojela jsem tam. Noto se opravuje. Sicilské pískovce mají mnohem hrubší strukturu než ty české a hůře odolávají zubu času. Mnohé památky proto vzbuzují značnou nedůvěru statiků, ale normálním Italům je to upřímně jedno. Občas se některý kostel zřítí, tak se celé to místo oplotí a dá se tam velký billboard, na kterém je vyobrazeno, jak ta či ona stavba dříve vypadala, a jde se dál.
Pomalu projíždíme Sicílií - kus na kole, kus autobusem, kus lodí. Syrakusy, Palermo, Buscemi, Pantalica. jedno hezčí město než druhé. Nastoupíme na loď a míříme na ostrov Vulcano, kde si nádherně lebedíme v sirné vodě. Přejíždíme moře směrem na Stromboli, kde v noci pozorujeme nádherné "běsnění" činného vulkánu. A opět si lebedíme v azurově modré vodě moře. Pokolikáté už?
Jak se co nejdůstojněji rozloučit s tou krásnou zemí ? Nejlépe asi rychlým chirurgickým řezem, aby to bolelo co nejméně. Ale bolet to bude stejně. Jediným lékem je - vrátit se !
A na závěr jedna dobrá rada:
Jedete -li na jih, nezapomeňte, že středomořské léto dosahuje vrcholu na přelomu července a srpna. A nezafouká -li alespoň trochu větříček, zažijete pěkně horké chvilky. Máme tu zkušenost, že pro poznávání, pro pěší i cykloturistiku je nejvhodnější doba na přelomu jara a léta nebo léta a podzimu.

Pavla RIEDLOVÁ

Pokud někoho toto vyprávění zaujalo a chtěl by se na podobnou cestu vypravit, informujte se na této internetové adrese: pavla.riedlova@seznam.cz.

JAKÁ BUDE BUDOUCNOST VOJENSKÉHO PROSTORU

Z Chrastavy není příliš daleko do Mimoně či do Stráže pod Ralskem, a tak by nás mohlo zajímat, jaká bude budoucnost bývalého vojenského prostoru. Leccos se říká, leccos se píše.
Rozhodl jsem se proto napsat dopis starostovi obce Ralsko, který má s tímhle problémem jistě plnou hlavu starostí.
Pan Jindřich Šolc mi nejen odepsal, ale do obálky vložil ještě spoustu zajímavých materiálů. Píše: "Po vzniku obce Ralsko v roce 1992 zorganizovala tehdejší armáda ČSFR povrchový sběr munice na celém území vojenského prostoru. Později byl utvořen specielní útvar, který se dodnes zabývá vyhledáváním a likvidací munice pod povrchem země. V lednu 2002 zbývalo z celkové plochy 250 km čtverečních již pouze 18 %. Jde většinou o území v nepřístupných lesních komplexech. Všechny komunikace jsou již v současné době bezpečné.
Varianty návrhů na využití bývalého výcvikového prostoru se mění. V prvních letech po odchodu sovětských vojáků byl záměr rozdělit celou plochu na dvě části. V jedné využít vojenského letiště v Hradčanech a přebudovat je na veliké mezinárodní letiště především pro nákladní dopravu (cargo).
Zbytek území měl být využíván pro rekreační účely. Uskutečnění těchto plánů bylo zbrzděno vyhlášením stavební uzávěry na celém území prostoru. Byla dokonce vypsána mezinárodní soutěž na jeho účelné využití. Ze soutěže vyšly dva projekty: tzv. "Svobodná zóna" a "Zelená zóna". Ten druhý mimo jiné doporučoval využití velkých zásob kvalitní podzemní pitné vody pro zásobení hlavního města Prahy, ale i k rekreačním účelům. Stojí jistě za zmínku, že tento projekt předložili žijící potomci
šlechtického rodu Valdštejnů. Komise rozhodla, že žádný z návrhů nelze označit jako vítězný. Stavební uzávěra (zákaz stavebních úprav) nebyla zrušena , a tak byla naše obec Ralsko nadále odsouzena k živoření."
Pohled na mapu nám říká, že nyní přístupné prostory by mohly být rájem pro houbaře. Skrývají se tu i mnohé přírodní krásy, např. meandry na řece Ploučnici, pískovcové Hradčanské skály s mnoha bizarními útvary.
V roce 1993 byla zřízena hospodářská organizace PRIVUM, která má na starosti správu státního majetku ve zrušeném prostoru. Stavební uzávěra byla již zrušena, jedinou výjimkou, kde se zatím stavět nesmí, je hradčanské letiště.
A pan starosta pokračuje: "Zajímavý návrh na využití části území podal ředitel liberecké zoologické zahrady dr. Janeček a vedoucí katedry geografie na Technické univerzitě v Liberci RNDr. V. Poštolka. Podle nich by měla být na místě bývalé vojenské střelnice Svébořice zřízena chovná stanice pro ohrožené druhy zvířat, např. i pro nosorožce. Tento návrh byl komisí ekologické sekce NATO vybrán při jednání v Berlíně k realizaci, avšak nebude v dohledné době realizován, protože ho náš stát výrazně nepodpořil.
Objevil se reálnější plán, a to na chov jelení zvěře na ploše 3 800 hektarů. Je to nesporně největší obora v celé republice.
Již dnes je přístupná návštěvníkům Ralska, a to i cyklistům.
V závěru roku 2001 jsme vyznačili v prostoru asi 170 kilometrů cyklotras. Chystá se i vydání cyklomapy našeho mikroregionu a různých druhů propagačních materiálů. Zda se toto všechno bude v brzké době realizovat, to záleží na získání finančních dotací."
Proč zveřejňujeme příspěvek s touto tématikou do našich "Chrastavských listů"? Všichni máme přece v paměti dobu, kdy se při průjezdu vojenským prostorem nesmělo ani zastavit, natož fotografovat. Situace se změnila a tento kus krásné přírody můžeme směle zařadit do svých prázdninových plánů jako výletní cíl. Málokdo z nás jej zná, a tak nás čeká mnoho příjemných překvapení.

-fv-

Kosmetické okénko - krásné a zdravé nehty

Každá z dívek a žen má přání mít pěkné a upravené nehty. K tomu je zapotřebí pravidelná péče a vyvážená strava bohatá na vitamíny a minerály. Pomoci mohou i vitamínové doplňky z lékárny. Pro růst nehtů je potřebný křemík, vápník a celá řada vitamínů. V odborné péči nám mohou pomoci odbornice manikérky. Zdravé a krásné nehty si také můžeme vypěstovat sami doma. Manikúru provádíme pravidelně, alespoň jedenkrát týdně. Starý lak odstraníme pomocí kvalitního bezacetonového odlakovače s vitamíny. Kůžičku kolem nehtů také nestříháme. K odstranění použijeme speciální gel. Ten kůžičku zjemní, poté ji lehce speciální tyčinkou zasuneme zpět do lůžka. Výživný olejíček napomáhá k regeneraci nehtů a lůžka. Po provedeném ošetření nehty můžeme nalakovat. Začneme podkladovým lakem, zpevňujícím, vyživujícím nebo vyrovnávacím. Po jejich zaschnutí naneseme barevný lak, ve dvou vrstvách, každou z nich necháme důkladně zaschnout. A aby nám tento barevný lak vydržel co nejdéle, jako ochranu použijeme vrchní krycí bezbarvý lak. Ten můžeme dle potřeby po několika dnech opětovně nanést. Takto upravené nehty nám vydrží nejméně týden. Ovšem za předpokladu, že ruce chráníme před saponáty gumovými rukavicemi. Pokud nelze jinak, tak po práci vždy použijeme krém na ošetření rukou a nehtů.

Odbornou radu a kvalitní přípravky pro péči o ruce a nehty obdržíte u Simony Chlumské - Harmonie klub, Žitavská č. 217, Chrastava, tel. 0604 508584.

Liberecké aktivity pro cestovní ruch

1. Exkurze v Libereckých pivovarech, Pivovar Hols - Vrastislavice nad Nisou, Vstupné: 50,-Kč/ osoba, doba trvání 45 minut.Cena zahrnuje občerstvení!

2. Slevový "Turistický pas", V současné době se připravuje nový "Turistický pas" s platností od 1.4. do 31.12.2002.

3. Dětský koutek - Lidové sady, Vstupné: děti 20,-Kč, dospělí 10,-Kč, Půjčovné na 1/2 hodiny 5,-Kč, vláček a ruské kolo 5,-Kč, minigolf a kuželky 10,-Kč

4. Horolezectví, Lezení v přírodě: Jizerské hory - žula; průvodce k zakoupení v HUDY SPORTU, Lezecký trenažér Jakub, sportovní areál Svojsíkova ulice, Provozní doba: duben až říjen
po - pá 16.00 - 21.00 hodin (18.00 - 21.00 hodin dle ročního období)
so - ne 10.00 - 21.00 hodin (18.00 - 21.00 hodin dle ročního období)
tel: 048/ 5243146, Gabriela Krupičková

Horolezecká stěna, při TU - sportovní hala, Dubový vrch 714, 460 15 Liberec 15, tel: 048/ 5107938, Provozní doba: po - pá a so - ne 16.00 - 22.00 hodin, čt zavřeno, Vstupné: jednotlivé: 50,-Kč/ 2 hodiny, permanentní: 400,-Kč/ 20 hodin, 600,-Kč/ 40 hodin, 50% sleva děti do 12 let v doprovodu dospělé osoby, studenti a zaměstnanci TU, permanentní vstupenku vystaví správce stěny po předložení fotografie se jménem, rodným číslem a adresou.

5. SKATE PARK U-RAMPA, Investorsko - inženýrská a. s., Barvířská ulice, 460 01 Liberec, tel: 048/ 5253333, 5103000, Provozní doba: květen - říjen (dle počasí)
po - pá 11.00 - 21.00 hodin, so - ne 10.00 - 21.00 hodin, Vstupné: denní 25,-Kč, roční 800,-Kč.

6. Výlety mikrobusem pro rok 2002,

a) Pěší prohlídka Libercem, Jednotná cena prohlídky 400,-Kč.
b) Zámek Sychrov, 4 osoby 581,-Kč/ 1 osoba 6 osob 416,-Kč/ 1 osoba 9 osob 307,-Kč/ 1osoba, Cena zahrnuje: dopravu mikrobusem, doprovod průvodce, vstupné do zámku a parku, odborný výklad.
c) Zámek Frýdlant, 4 osoby 619,-Kč/ 1 osoba 6 osob 445,-Kč/ 1 osoba 9 osob 328,-Kč/ 1 osoba, Cena zahrnuje: dopavu mikrobusem, doprovod průvodce, vstupné do zámku a kostela v Hejnicích.
d) Jizerské hory a Jablonec nad Nisou, 4 osoby 597,-Kč/ 1 osoba 6 osob 413,-Kč/ 1 osoba 9 osob 291,-Kč/ 1 osoba, Cena zahrnuje: dopravu mikrobusem, doprovod průvodce, vstupné do Bozkovských jeskyní.
e) Český Ráj, 4 osoby 921,-Kč/ 1 osoba 6 osob 651,-Kč/ 1 osoba 9 osob 471,-Kč/ 1 osoba, Cena zahrnuje: dopravu mikrobusem, doprovod průvodce, vstupné do muzea v Turnově, vstupné do zámku Hrubý Rohozec, vstupné na věž Hrubá Skála.
f) Krkonoše, 4 osoby 1386,-Kč/ 1 osoba 6 osob 1012,-Kč/ 1 osoba 9 osob 763,-Kč/ 1 osoba, Cena zahrnuje: dopravu mikrobusem, doprovod průvodce, jízdné lanovkou na Sněžku a zpět
g) Máchovo jezero, 4 osoby 1019,-Kč/ 1 osoba 6 osob 720,-Kč/ 1 osoba 9 osob 520,-Kč/ 1 osoba, Cena zahrnuje: dopravu mikrobusem, doprovod průvodce, jízdné lodí, vstupné na Bezděz, vstupné na pláž.

Chrastavské sdružení pro práci s dětmi pořádalo PUTOVÁNÍ ZA DINOSAURY

Na sobotu 20. dubna 2002 jsme připravili autobusový výlet do Německa. Cílem naší cesty byl dinosauří park v městečku Kleinwelka u Budyšína. O tento výlet byl velký zájem nejen mezi dětmi, ale i rodiči, a tak vyjely dva plné autobusy.
Cestou jsme pozorovali čistá městečka, krásné domky s upravenými zahradami, probouzející se jarní přírodu. Našemu zájmu neušly ani větrné turbíny a igelitové zábrany, které znemožňovaly žábám dostat se na silnici, kde by je čekala jasná smrt.
A konečně cíl naší cesty - Kleinwelka. Na okraji města, jednoduše řečeno, dětský ráj, kde jsme si užili i my dospělí.
Park plný betonových soch dinosaurů v životní velikosti, na které si můžete sáhnout a které perfektně zapadají do krajiny. Nechyběly prolézačky, klouzačky, houpačky a dům celý z provazů.
V těsné blízkosti se nachází soukromý dinosauří park tvůrce soch p. Franze Grusse, park miniatur a bludiště.
V bludišti jsme si ověřili, jak jsme na tom se svou orientací, že je velmi lehké zabloudit a je fajn mít u sebe kamaráda a nebýt sami. Že v nouzi poznáš přítele a dobrá rada, že je nad zlato.
Tento výlet se nám moc líbil. Děti byly úžasné a v životě se jistě neztratí. Je na nich vidět, že s námi cestují již nějakou sezónu, že nám plně důvěřují a my už víme, jak na ně, abychom byli všichni spokojeni.

Za partu prima lidí Dana Koldová, Chrastavské sdružení pro práci s dětmi

PŘIPRAVUJEME NA KVĚTEN 2002

pátek 31. května DEN DĚTÍ, hřiště u ZŠ ve Školní ulici (u kostela), začátek v 16 hodin, odpoledne plné soutěží a her s opékáním uzenek

POZOR!!!

V týdnu od 26. do 29. srpna 2002 pořádáme ve spolupráci se školní družinou

TÝDEN V POHYBU A NA KOLE, Bedřichov / Šámalova chata, cena: 1000,-Kč, přihlášky do 15.6.2002 na telefonním čísle 0724/ 115558 (Dana Koldová)

Přednost mají děti s pravidelnou docházkou do dužiny.

Dorostenci mají bronz v kolové

Liberec - Bronzovou medaili si na mistrovství republiky v kolové dorostu vybojovala chrastavská dvojice Daniel Fadrhonc, František Rusek. Čtvrté místo ve finálovém turnaji v Šitbořicích o víkendu získali jejich liberečtí kolegové z Lokomotivy Marek Hradecký a Jiří Zeman. Chrastavská dvojice hrála postupně s Libercem 4 : 2, s Favoritem Brno 2 : 3, se Svitávkou 4 : 4, se Šitbořicemi 2 : 3 a s Plzní 2 : 1. V základní skupině se Chrastava umístila na třetím místě před čtvrtým Libercem a pátým Favoritem Brno - všechny týmy měly stejně bodů. V rozhodujícím utkání o mistra republiky zvítězilo družstvo Šitbořic nad Svitávkou až v penaltovém rozstřelu 5 : 4. V utkání o celkové třetí místo vyhrála Chrastava nad Libercem 5 : 0. Severočeská kolová dorostu v silné moravské konkurenci obstála velice dobře a je škoda, že těsné prohry znamenající neúčast dvojic z Liberecka na Mistrovství Evropy juniorů v Gentu (Belgie).
13. dubna 2002 dosáhla naše dvojice František Rusek a Daniel Fadrhonc skvělého výsledku, když se umístila na 3. místě ve finále Mistrovství České republiky juniorů ve Šitbořicích. V rozhodujícím zápase s Lokomotivou Liberec vyhráli 5:0. Tímto výsledkem se dostali i do reprezentace ČR a ji 28.4.2002 byli nominováni na mezistátní zápas ČR - SRN. Jsem velice rád a oběma sportovcům blahopřeji.
20.4.2002 jsme pořádali kvalifikaci ČR skupiny A Čechy v žácích, kde bojovala naše tři družstva a dvě z nich vybojovala postup do finále ČR, které se bude konat 18. května v Přerově. Podařilo se nám obsadit 1. místo dvojicí Bárta Miroslav a Košlík Vítězslav a 2. místo dvojicí Novotný Jan - Zikmund Ladislav. Naš třetí dvojice Brulík Josef a Ende Radek a střídající Culek Jiří (kteří teprve začínají) skončila na 7. ístě, což byla pro ně velké zkouška, se kterou si ale dobře poradili a vedli si vcelku dobře. Do fnále Mistrovství České republiky tedy postupují dvě naše družstva a my jim budeme držet palce na dobré umístění.

Ladislav Celler, trenér

Kino Chrastava / květen 2002

St 8., Čt 9., Taková zvláštní rodinka, Gene Hackman jako nezdárný otec, který se touží vrátit zpět ke své rodině.
Mládeži přístupno Vstupné: 50,- Kč

St 15., Čt 16., Z PEKLA, Pouze legenda přežije. Johny Depp v hlavní roli legendárního Jacka Rozparovače.Film se natáčel na Barrandově a také na různých zámcích v Čechách, mimo jiné i na Pražském hradě.
Mládeži nevhodný Vstupné: 50,- Kč

St 22., Čt 23., BABÍ LÉTO, Tragikomický příběh mladého pětasedmdesátníka, věčného snílka, pábitele a recesisty. V. Brodský, který na rozdíl od své milované, ustarané manželky S. Zázvorkové se odmítá smířit s údělem rezignujícího stáří a žije svůj život.
Mládeži přístupno Vstupné: 50,- Kč

St 29. - pouze v 16.00 hodin, Čt 30. v 16.00 a 19.30 hodin, HARRY POTTER A KÁMEN MUDRCŮ, Film podle celosvětově oblíbené románové předlohy J. K. Rowlingové vypráví o chlapci, který byl přijat do čarodějnické školy v Bradavicích a stává se vyjímečným čarodějem. V českém znění.
Mládeži přístupno Vstupné: 60,- Kč

Lidové pranostiky
Studený máj - v stodole ráj.
Sníh v máji - hodně trávy.
Májová kapka deště platí víc než dukát.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
Kdo na svatého Jana len zasívá, stébla zdéli lokte mívá.
V máji nemá pastýřova hůl oschnout.
Večerní rosy v máji hodně sena dají.
Když se v máji blýská, sedlák si výská.

Z dějin města

1. května 1923 by slavnostně položen základní kámen ke stavbě české menšinové školy (dnešní 1. MŠ v Revoluční ulici). Již 18. listopadu téhož roku byla stavba dokončena a 20. listopadu začalo vyučování.
5. května 1962 navštívil naše město arm. gen. Ludvík SVOBODA.
10. května 1945 předal poslední německý starosta Anton Scholze prvnímu českému starostovi Jaroslavu ŠEDOVI klíč od radnice
15. - 17. května 1955 se na chrastavském hřišti konala okresní spartakiáda.
18. května 1992 byla v parku za kostelem znovu odhalena bronzová busta malíře Josefa FÜHRICHA. Při této příležitosti navštívili město žijící potomci velkého umělce.

"Paradýz" znamená "RÁJ"

Místní názvy - to je zajímavá kapitola. Některé čeští obyvatelé po dřívějších německých obyvatelích - a "Paradýz" mezi ně patří - jiné byly přeloženy do češtiny (uveďme jako příklad Langer Berg = dlouhá hora či Spitzberg = Špičák), několik jich bylo vymyšleno českými obyvateli za 1. republiky. Pan řídící Honsa zakreslil na katastrální mapu názvy jako "Senožaty", "Vítkovské záduší" a několik dalších. Nevžily se ..
Ale vraťme se zpátky k soutoku Jeřice a Nisy, kudy vede úzká stezka až do Bílého Kostela. Bývala to nepochybně romantická procházka a slovo "Ráj" pro mnohé zamilované neznělo nikterak přehnaně. Celé generace - ať české či německé - si tu dávaly dostaveníčko čili rande. A v květnu či červnu to tu bývalo skutečně jako v ráji. Alespoň v tom smyslu, jak si ráj představují normální (bezbožní) lidé, i když je to poněkud v rozporu s biblickou představou.
Horší bylo jezdit po úzké pěšině na kole, ale i takových odvážlivců se našla spousta. V současné době tudy již několik let vede mezinárodní cyklistická stezka směrem do Žitavy.
Mnohokrát byla stezka různě zpevňována, aby byla bezpečně průjezdná, a ani v budoucnu to bez drobných úprav nepůjde.
Při povodních - jako například v červenci 1958 - byla stezka zaplavena, ale jakmile voda poněkud opadla, chodilo a jezdilo se "Paradýzem" dál. Mají i současní mladí lidé na procházku "Rájem" tak pěkné vzpomínky jako my starší???

-kv-

Citáty o dobru a zlu, o pravdě a lži

Pravda je vůbec nejtěžší, co lze lidem předložit, aby tomu věřili.
M. Pagnol

Nic není tak těžké, aby se toho darebáctvím nedosáhlo.
A. Petronius

Lépe se ctí něco ztratit než s hanbou získat.
Epikuros

Láska může zemřít na pravdu, přátelství na lež.
P. Bonnard

Mezi dvěma lidmi budiž při dobrodiních tento zákon:jeden, aby hned zapomněl, co dal, a druhý aby nikdy nezapomněl, co dostal.
L. A. Seneca

Nikdo zlý není šťasten.
D. Iuvenalis

Připravila Městská knihovna Chrastava

Patchwork

Patchwork - (z angl. patch = záplata, hadr) je textilní technika, která spočívá v sešívání různobarevných odstřižků látek tak, že spolu tvoří ucelené dílo. Kombinacemi nejrůznějších vzorů a geometrických tvarů vznikají originální ornamenty.

Stručný přehled do historie patchworku
Dohledat kořeny tohoto způsobu zpracování látek je velmi obtížné. Snad nejstarším dochovaným předmětem zhotoveným technikou patchworku je pohřební stan egyptské královny Isiem-Kebs z konce 9. století př. K., jenž byl sešitý z jednotlivých dílků a zdobený aplikací.
Techniky patchworku byly po celá staletí rozvíjeny a používány v Persii, Sýrii, Indii a Číně. Do Evropy pronikly v 11. století. Vojáci z křižáckých válek přinesli do své vlasti kromě jiných "úlovků" také právě bohatě zdobené prapory a stany poražených Saracénů. Ty se staly inspirací pro vytváření bohoslužebných pomůcek, praporů, přehozů přes postele, ubrusy, atd.
V 15. a 16. vznikaly v Indii díla mistrovských kvalit. Oblíbené kašmírové přehozy se tkaly nejprve do jednotlivých tvarů a ty se potom sešívaly k sobě jako skládačky. Tyto výtvory jsou tak složité, že by bylo zapotřebí šesti lidí, kteří by spojovali jejich jednotlivé díly dohromady, a práce by jim trvala celé čtyři roky, než by byli hotovi. Není tedy divu, že každý přehoz, vyvezený do Anglie stál 700 liber, což byla v té době opravdu veliká suma.
V Americe patchwork zdomácněl a stal se součástí tradičních textilních prací. Ukázky této techniky přivezli do Ameriky angličtí a holandští námořníci v letech 1775 - 1885. Život prvních osadníků v Americe nebyl jednoduchý. Jejich možnosti v nové zemi byly velmi omezené, proto se museli zdokonalovat ve všech technikách ručních prací a též zpracovávat všechny "odpady", tedy i zbytky starého oblečení. Patchwork byl nejen vhodným způsobem jak ušetřit materiál, ale byl i důvodem ke společnému setkávání a navazování bližších kontaktů se sousedy. Podobně jako se u nás scházívaly k šití přikrývek. Pracovalo se na jedné dece, která bývala sešívána do bloků, z nichž každý měl svého autora. Při setkáních se vyměňovaly informace a předávaly vzory.
V rozmanitých tvarech a vzorech se odrážely společenské, historické i sociální podmínky oné doby. Důkazem jsou názvy motivů na dekách: Narůstající stodola, Mexická hvězda, Cesta do Kalifornie,... Přikrývky byly zhotovovány k nejrůznějším příležitostem, například jako svatební dary. Patřily k výbavě dívek, nevěsta jich zhotovila dvanáct, třináctou ušily do výbavy její přítelkyně.
Nástup 20. století a strojová výroba znamenaly na celém světě ztrátu obliby všech ručních technik a tedy i patchworku. Náhradou za ručně šitá díla jsou strojové přikrývky a peřiny, které bohužel postrádají originalitu a invenci. Tento stav trval naštěstí jen půl století, pak se v lidech znovu probudila touha po vytvoření vlastního díla a patchwork zažil svou renesanci.
Každá přikrývka je úzce spojena s osobou jejího autora. Důkazem je i tento emotivní úryvek z deníku ženy, která žila v Ohiu na konci minulého století:
... počítám, že mi to trvalo víc jak dvacet let, skoro dvacet pět, vždycky po večeři, když jsem uložila děti ke spánku. Celý můj život je v tom quiltu. Někdy mě to vyleká, když se na něj podívám. Všechny moje radosti i trápení jsou "zašity" v těchhle malých kouscích. Když jsem byla pyšná na své chlapce i když jsem na ně byla rozzlobená. Když mě otravovaly moje děvčata i když jsem z nich měla hřejivý pocit u srdce. S Johnem to bylo stejné. Byl "zašit" do toho quiltu a s ním celých třicet let, co jsme spolu. Někdy jsem ho milovala a někdy jsem tu seděla a nenáviděla ho, když jsem sešívala dohromady kousky látek. Takže jsou všichni v tomhle quiltu, moje naděje a obavy, moje radosti a smutky, moje lásky i nenávisti. Někdy se chvěji, když si vzpomenu, co všechno tenhle quilt o mě ví ..."

(Pozn.: Quilt = patchworková přikrývka doplněná ozdobným prošíváním.)

Zdena Benešová