Chrastavské listy

Chrastavské listy 12/2002

Ing. Michael Canov starostou, Miloslav Pilař místostarostou
13. listopadu 2002 proběhlo za přítomnosti několika desítek chrastavských občanů ustavující zasedání nově zvoleného Zastupitelstva města Chrastavy. Celá akce proběhla ve školní jídelně.
Všech zvolených 19 členů nového zastupitelstva bylo přítomno, první část jednání vedla Ing. Radmila Svobodová. Všichni zastupitelé složili slib. Po zvolení nezbytných komisí pro planost volby starosty, místostarosty a členů zastupitelstva proběhla i samotná volba. Koalice ODS - US-DEU navrhla na post starosty dosavadního místostarostu Ing. Michaela Canova a návrh byl zastupiteli přijat. Mgr. Petr Medřický předal pomyslné žezlo novému starostovi, který se ujal vedení dalšího jednání. Místostarostou byl jednohlasně zvolen kandidát navržený ČSSD pan Miloslav Pilař. Složitější a nejednoznačnou volbou pak bylo zvolení dalších 3 členů rady města. Třetím členem rady se stal Michal Košina (ČSSD), čtvrtým Ing. Pavel Štekl (US-DEU). Členem pátým, kdy se rozhodovalo mezi navrženým Mgr. Alešem Trpišovským (mimochodem dostal v komunálních volbách nejvíce hlasů občanů, navržený ODS), Pavlem Pěchem (navržený KSČM) a Ing. Petrou Némethovou (zástupkyně KDU-ČSL, navržená však ČSSD), byla panem O. Němcem vyžádána přestávka k poradě. Po přestávce se zastupitelstvo sešlo, aby zvolilo pátého člena, kterým se stal pan Pavel Pěch. Dá se říci, že Chrastava má od 13. listopadu 2002 zcela nové vedení. Přejme si, aby se zvolení zástupci při jednáních scházeli pravidelně a dohadovali se mezi sebou podle zájmů občanů a ne podle zájmů politických.
Pro úplnost ještě zopakuji členy zastupitelstva města:
Pavel Pěch, Miloš Vegner, Miroslav Jindrák, Oldřich Němec, František Bouda, Miloslav Pilař, Mgr. Ingeborg Henzelová, Stanislav Wolf st., Michal Košina, Hana Šormová, Ing. Petra Némethová, Mgr. Aleš Trpišovský, Miloslava Šírová, Josef Zitko, Ing. Michael Canov, Ing. Pavel Štekl, Ing. Radmila Svobodová, Martina Peřinová a Mgr. Miluše Menšíková.
I. Vydra

Ještě jednou z ustavujícího zasedání nově zvoleného Zastupitelstva města
Během veřejného ustavujícího zasedání se zastupitelstvo města usneslo takto:
I. vydalo volební a hlasovací řád ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva,
II. rozhodlo, že hlasování o bodu Č. 9 pořadu jednání bude tajné (volba členů rady města).
III. zvolilo
A) mandátovou komisi ve složení
1. Bouda František, 2. Vegner Miloš, 3. Zitko Josef
B) ověřovatele zápisu
1. Wolf Stanislav 2. Ing. Štekl Pavel
C) volební komisi ve složení
1. Peřinová Martina, 2. Šormová Hana, 3. Jindrák Miroslav, 4. Ing. Némethová Petra, 5. Trnková Jiřina
IV. vzalo na vědomí zprávu mandátové komise
V. všichni přítomní členové zastupitelstva složili zákonem předepsaný slib
VI. stanovilo počet členů rady města - 5 členů
VII. určilo, že pro výkon funkce starosty a místostarosty budou zvolení členové zastupitelstva ve smyslu § 71 odst.1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů uvolněni
VIII. zvolilo
1) Ing. Michaela Canova, starostou
2) Miloslava Pilaře, místostarostou
3) Michala Košinu, členem rady města
4) Ing. Pavla Štekla, členem rady města
5) Pavla Pěcha, členem rady města.
(měú)

Zasedání rady města 25. října 2002
Na svém posledním jednání před komunálními volbami se Rada města Chrastava usnesla a projednala jednotlivé body programu mimo jiné takto:
1) jmenovala v souladu se zákonem č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, paní Bc. Helenu Hochmanovou ředitelkou Mateřské školy, Chrastava, Revoluční 488, s účinností od 1.1.2003.
2) ukládá tajemníkovi MěÚ prověřit informace člena ZM o rozporech mezi nabídkou a skutečným provedením opravy Pobřežní ulice, včetně finanční stránky celé akce.
3) schválila
a) uzavření darovací smlouvy se společností ILIRIDA s. r. o., Nový Hradec Králové,
b) uzavření smlouvy o dílo na stavbu "Bytový dům s 22 b. j. Chrastava, Turpišova ul. - odstavné a parkovací plochy" se společností Ing. Jan Imlauf, IMSTAV, Liberec, za cenu 367 tis. Kč; v ceně není případná přeložka podzemních kabelových vedení.
c) dohodu o přičlenění pozemkových parcel č. 222 a 231/3 v k. Ú. Dolní Vítkov k honebním pozemkům honebního společenstva v Bílém Kostele nad Nisou,
d) žádost ředitelky ZŠ a MŠ Vítkov o povolení k uzavření zařízení ve dnech 29. a 30. 10. 2002 z důvodu školních prázdnin,
e) podání žádosti o rozšíření chrastavské pobočky ZUŠ Liberec o třídy hudebního oddělení,
f) uzavření smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene se Severočeskou plynárenskou, a. s., Ústní nad Labem,
g) na návrh Bytové a sociální komise poskytnutí příspěvku (dotace) ve výši 10.500,-- Kč Sdružení pro pomoc mentálně postiženým v Liberci, které provozuje Domov pro mentálně postižené v Liberci - Harcově, na poskytování sociálních služeb,
h) uzavření dodatku Č. 2 ke smlouvě o dílo na stavbu Rekonstrukce radnice Chrastava s dodavatelem Ing. Jan Imlauf - IMSTAV Liberec, kterým se mění termín dokončení díla na 15.11.2002, za předpokladu, že Okresní úřad Liberec vydá souhlas s odpovídající změnou termínu pro vyúčtování a čerpání státní dotace,
ch) na základě pověření zastupitelstvem města čerpání kontokorentního úvěru (přečerpání stavu běžného účtu) ve výši do 2 mil. Kč,
i) vnitřní směrnici 'Zásady při nakládání s pohledávkami",
j) vnitřní směrnici "Oběh a přezkušování účetních dokladů",
k) návrh Hospodářsko-finančního odboru MěÚ na odpis nedobytných pohledávek,
l) odměny členům ZM, RM, výborů a komisí za období od 1.7.2002 do 31.10.2002,
m) návrh mimořádných odměn vedoucím odborů MěÚ a organizačních složek města.
4) stanovila s účinností od 1.1.2003 nové výše nájemného z nebytových prostor (garáží) ve vlastnictví města dle návrhu předloženého správcem nemovitostí města.
5) projednala žádost nájemníků č. p. 715 na Střeleckém vrchu a na základě předložených a dostupných podkladů:
a) uložila tajemníkovi MěÚ zajistit prostřednictvím správce nemovitosti měření a vyhodnocení dodávky TUV jednotlivým odběratelům (bytovým jednotkám) v termínu do 15.11.2002,
b) rozhodla, že podle výsledků měření a vyhodnocení poskytne město s účinností od 1.1.2002 slevu na dodávce, a to dle nedostatečnosti dodávky TUV pro jednotlivé odběratele,
c) doporučila po realizaci výměny rozvodů v objektu vyhodnotit stav v dodávce TUV a na základě zjištěných skutečností začlenit do plánu investic města na rok 2003 provedení nového napojení objektu.
6) doporučila zastupitelstvu města projednat poskytnutí dalších odměn členům zastupitelstva města za jejich činnost ve výborech a komisích v uplynulém období.
vzala na vědomí
a) informaci starosty o průběhu jednání o přidělení bytů pro nájemce objektu Bílokostelecká č. p. 89 (Vyhlídka) včetně naplnění dohodnutých podmínek a trvá na splnění podmínek podle sdělení ze dne 5. 9. 2002, včetně uvedeného pořadí (předání bytů po složení finančních prostředků) .
b) skutečnost, že bezúročná půjčka od nájemců objektu Bílokostelecká č. p. 89 (Vyhlídka) bude poskytnuta v celkové výši 363.940,-- Kč (přidělení bytů Č. 5, 8, 10, 11, 13 a 17 v domě s 22 b. j. v Turpišově ulici a bytu Č. 3 v Nádražní ulici)
c) žádost TJ spartak Chrastava o zajištění úpravy bývalého přírodního hlediště ve Sportovní ulici, ve vlastnictví tělovýchovné jednoty, konstatuje, že v současné době nelze na tento účel poskytnout přímou finanční podporu a souhlasí s realizací úpravy v rámci výkonu veřejně prospěšných prací zajišťovaných městem
d) Informaci starosty o průběhu kontroly čerpání dotace na výstavbu 10 b. j. v Bílokostelecké ulici č. p. 50 prováděné Finančním úřadem v Liberci
e) záznam z kontrolního šetření provedeného členy kontrolního výboru dne 30.9.2002
f) zápis z jednání Bytové a sociální komise dne 14.10.2002; rada doporučuje řešit požadavek na dodatečné vybavení prostor pečovatelské služby v domě č. p. 66 v Bílokostelecké ulici v rámci rozpočtu na rok 2002
g) Informaci tajemníka o zápisech jednání škodní komise dne 26.4., 3.9., 10.9. a 18.10.2002
h) Informaci starosty a vedoucí Hospodářsko-finančního odboru MěÚ o finančním zajištění dopravní obslužnosti - předpokládaná úspora cca 206 tis. Kč v roce 2002
ch) Informaci vedoucí Hospodářsko-finančního odboru MěÚ o finanční situaci města
i) Informaci zástupce firmy Baltom s. r. o. Liberec o trvajícím zájmu o vstup do společnosti Technické a stavební služby a. s., a návrh na pokračování jednání o podmínkách až po zvolení nového zastupitelstva města. (měú)

Z posledního zasedání Zastupitelstva města před komunálními volbami 23. 10. 2002
Zastupitelstvo města projednalo a mimo jiné
1) schválilo ve smyslu § 48 odst.1 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení, ve znění pozdějších předpisů, smlouvu o spolupráci mezi obcemi)
- změnu svého usnesení č. j. 1., odst. 10, písm.b} ze dne 29.3.1999 tak, že nově zní: "Městské zastupitelstvo schválilo prodej stavební parcely č. 59/1 o výměře 1765 m2, pozemkové parcely č. 405/1, louka o výměře 9197 m2 nebo její části, pozemkové parcely č. 405/2, louka o výměře 9161 m2 nebo její části, pozemkové parcely č. 405/6, louka o výměře 865 m2, pozemkové parcely č. 405/7, louka o výměře 1029 m2, pozemkové parcely Č. 405/8, louka o výměře 186 m2 a pozemkové parcely Č. 814/5, ostatní komunikace o výměře 372 m2, vše v k. Ú. Dolní Chrastava, do vlastnictví společnosti Zámeček Chrastava, s. r. o., za cenu 200 000,-- Kč a náklady spojené s prodejem, za stanovených podmínek"
- vybudování veřejné kanalizační přípojky pro dům č. p. 210 v Nádražní ulici na náklady města dle příslibu z 28. 9. 1998
2) deleguje zástupce města Mgr. Petra Medřického, starostu, na valnou hromadu společnosti TERMIZO a. s. v Liberci dne 31. října 2002 (náhradník Ing. Michael Canov, místostarosta)
3) zvolilo paní Renatu Heblákovou, nar. 3. 11. 1965, přísedící Okresního soudu v Liberci pro funkční období 2002 - 2006.

OPRAVA
Zápis ze zasedání Rady města Chrastava 17. října 2002
V textu zápisu pod bodem b) schválila, jsme omylem uvedli, že jmenování ke dni 1.1.2003 p. Mgr. Aleny Páchymové a p. Marie Pilařové je do funkce ředitelek organizačních složek Základní škola Chrastava a Základní školy, Chrastava, Vítkov na místo správného textu ředitelek příspěvkových organizací. Za tuto chybu se omlouváme a uvádíme správný text zápisu:
e) jmenovala ke dni 1.1.2003 ředitele příspěvkových organizací z důvodu jejich založení:
1) Mgr. Alenu Páchymovou do funkce ředitelky příspěvkové organizace Základní škola Chrastava, náměstí 1. máje 228, okres Liberec,
2) Marii Pilařovou do funkce ředitelky příspěvkové organizace Základní škola Chrastava" Vítkov 69, okres Liberec.

Radnice už má věž
Kdo sleduje vývoj prací na "staré" chrastavské radnici, jistě si všiml, že obnovená věžička nám zde úspěšně roste. I když finance na dokončení rekonstrukce areálu radnice budou velkým problémem pro právě zvolené zastupitelstvo města, stavba by měla být zakonzervována na nastávající zimu - střechy jsou již hotovy. Doufejme, že věžička přečká ve zdraví nejen příchozí zimu, ale i dokončení rekonstrukce radnice a řadu dalších let.

Školka v roce 2003
V souvislosti s novelou zákona č.564/1990 Sb. "o státní správě a samosprávě ve školství", rozhodlo Zastupitelstvo města Chrastavy na svém zasedání dne 23.9.2002 o sloučení MŠ Revoluční 488, MŠ Luční 611 a MŠ Nádražní 370 do jedné příspěvkové organizace s názvem Mateřská škola Chrastava, Revoluční 488.
Ředitelkou nově vzniklého právního subjektu byla po konkurzním řízení jmenována Bc. Helena Hochmanová. Zástupkyní ředitelky odloučeného pracoviště MŠ Luční je paní Zdena Novotná, zástupkyní odloučeného pracoviště MŠ Nádražní je paní Zdeňka Komárková.
Věříme, že změny, které naše mateřské školství potkaly, povedou k lepšímu. Doufáme, že se nám všem bude dobře pracovat a že budeme moci vytvořit dětem hezké prostředí a rodičům dát jistotu, že jsou děti v dobrých rukách a je o ně dobře postaráno.
Všem budoucím zaměstnancům nově vzniklého právního subjektu bych chtěla za jejich dosavadní práci poděkovat a popřát nám všem do roku 2003, abychom počáteční zmatky dobře zvládli a po celý rok se nám dobře dařilo.
Bc. Helena Hochmanová

Jak se budou vyvážet popelnice o Vánocích?
Městský úřad v Chrastavě, majetko-správní odbor, oznamuje harmonogram svozu komunálního odpadu o vánočních svátcích 2002.
16.12 - 20.12. normální svoz
neděle 22.12.2002 svozový den jako v pondělí
pondělí 23.12.2002 svozový den jako v úterý
úterý 24.12.2002 volno
středa 25.12.2002 normální svozový den
čtvrtek 26.12.2002 normální svozový den
pátek 27.12.2002 normální svozový den
pondělí 30.12.2002 normální svozový den
úterý 31.12.2002 normální svozový den
středa 1.1.2003 volno
čtvrtek 2.1.2003 svozový den jako ve středu
pátek 3.1.2003 svozový den jako ve čtvrtek
sobota 4.1 .2003 svozový den jako v pátek
Od 6. ledna 2003 pokračují svozové dny běžným způsobem.

Mikroregion Hrádecko-Chrastavsko
Členská schůze dobrovolného svazku obcí Mikroregion Hrádecko-Chrastavsko se uskuteční v úterý 10. prosince 2002 od 9 hodin v klubovně Sboru dobrovolných hasičů v Chotyni. Na programu bude mimo jiné zpráva předsedy svazku; vyúčtování společných projektů, členské příspěvky na rok 2003, rozpočtové provizórium na rok 2003, odvolání a volba předsedy a místopředsedu svazku.

Město Chrastava zveřejňuje svůj záměr
prodat část podílu města v Městském bytovém družstvu Chrastava včetně souvisejících práva povinností vztahujících se k VOLNÉMU BYTU č. 2, o velikosti 1+1, o výměře 27,5 m2, IV. kategorie v domě č. p. 310, ulice Družstevní, k.ú. Chrastava I. nejvyšší nabídce nejméně 46.500,-Kč.
Výše nabízený družstevní byt se kupujícímu předá ve stavu, jak se nachází ke dni převodu, jenž proběhne dle podmínek pro prodej části podílu města Chrastava v Městském bytovém družstvu Chrastava včetně souvisejících práva povinností k volným bytům bez nájemního vztahu. Podle územního plánu města je v sousedství domu č. p. 310 vedena trasa přeložky silnice 11/592. Prohlídka bytu: možno dohodnout na tel.: 485 143 216 - paní Mlynářová Bližší Informace podá majetko-správní odbor MěÚ Chrastava, p. Mlynářová, která vydává žádosti (vč. podmínek pro prodej části podílu).
Žádosti přijímá sekretariát městského úřadu, Turpišova ul. 407, a to nejpozději do 16.12.2002.

Ami a módní přehlídky
Málokteré město srovnatelné velikostí a počtem obyvatel se může pochlubit konáním módních přehlídek vlastní originální tvorby. Za to, že mezi takové Chrastava patří, vděčí výtvarnému ateliéru manželů Michálkových, známému pod zkratkou Ami. O tom jakou reklamu a propagaci svými uměleckými výtvory ateliér našemu městu dělá, nemůže být sporu. I většina modelek je místních. Některé jsou ještě žákyně základní školy. Díky pečlivému nácviku se již od útlého věku seznamují se vznosným držením těla, ladnou chůzí a vystupováním na pomyslném molu, kdy musí diváka spolu s oblečením zaujmout a nadchnout. Každá módní přehlídka, která vzhledem k nedostatku místa probíhá na základě pozvánek, je skutečným společenským zážitkem. V prostoru konání nechybí výzdoba z květin a přírodnin, nezapomíná se ani na možnost malého občerstvení. V přízemí bývá v době konání otevřena prodejní galerie, a tak se z pošmourného sobotního odpoledne může stát událost, která si právem zaslouží pozornost alespoň v Chrastavských listech. Málokdo z chrastaváků keramiku či textilní tvorbu AMi nezná. Je opravdu těžké popsat pestrou paletu barev, materiálů a nápadů, z kterých s pomocí šikovné švadlenky vznikají krásné a hlavně nositelné modely. Kromě atraktivního zpracování jsou pro Ami typické různé druhy batiky, malování, krajky, doplňky z keramiky apod. Oblečení je možné nosit do společnosti, nechybí tvorba pro volný čas, a perličkou na přehlídce konané v listopadu byl svatební model, doplněný o šaty pro družičku. Co říci závěrem? Vzhledem k tomu, že většina šatů je ze vzdušných přírodních materiálů a lehkých úpletů - Už aby bylo léto!
ZuŠ

Zajímavosti Českého severu/dnes TROSKY
Zřícenina hradu na kterou od dubna (duben otevřeno pouze o víkendu) můžete vyrazit, má dvě věže - Babu a Pannu a najdeme ji v Českém ráji. Jistě už víte, kam vyrážíme. Ano, jsou to Trosky. Na dnešní výlet pojedeme vlakem. Jeďte do Turnova, a pak směr Jičín, výstupní stanice Sedmihorky (pokud se rádi projdete) nebo Ktová (pokud jste spíš lenoši). Radila bych vám, spíše první variantu. Cesta je sice delší, ale krásnou přírodou a celkem po rovině. Poslední úsek, těsně pod hradem, je samozřejmě do kopce. Druhá varianta je kratší, ale z obce, kde vystoupíte půjdete pořád do prudkého kopce, takže se pěkně zapotíte. Připravte si 15 Kč za dítě a 25 Kč za dospělého. Pokud se vyžíváte v nakupování suvenýrů, tak zde si přijdete na své. U vchodu se prodávají pohledy, leporela i občerstvení. Hrad byl založen ve 14. století Vartemberky a v dnešní době několikrát rekonstruován. Jestli někdy pojedete večer kolem, všimněte si, jak krásně se podařilo hrad nasvítit. Když si na návštěvu Trosek vyberete slunečný a jasný den, odvděčí se vám zřícenina překrásným výhledem po okolí. Rázem zapomenete na utrpení, které se vám cestou k nim dostalo. Jestli vás zvídavá nálada neopustí, můžete se vydat do nedalekého Rovenska. Ve zvonici z roku 1630 najdete rebelanstké zvony, které mají srdce obrácené vzhůru.
tel.: správce hradu 481 675206
Lucie Šmídová

O úklidu a uklízení
Název neslibuje praktický návod jak proměnit ve vzornou klícku, i když v době předvánoční jde o činnost typickou. Mám na mysli uklidit si a urovnat si to v člověku tak trochu zevnitř. Neškodí zpomalit, trochu si "orazit", nechat se převálcovat reklamou, která útočí jen na naše peněženky. Pokud patříte mezi šťastlivce, kterým velká voda nevzala a nezničila co se dalo, netrápí vás a vaše blízké nemoci a jiné lidské tragédie, uvědomujete si, že patříte mezi šťastlivce. Popravdě řečeno, já až tak osvícená nebývám a potřebuji si podobné věci připomínat. Čas Vánoc je pro to ideální, a tak buďte šťastní, co se do vás vejde. Na stránkách Chrastavských listů již moje "cyklovýletování" nenajdete. Než si vyklidím svůj pracovní stůl, zvu Vás za pěkného počasí hned z kraje jara na pořádnou projížďku na kole. Naši "kumpačku" poznáte na chrastavském náměstí snadno. Máme oblečení jako cyklisté, vybavení jako cyklisté a jsme cyklisté! Hodně pohody a zdraví v novém roce Vám přeje Zuzana Šafaříková.

Dětská příloha Chrastavských listů
Vtípky, anekdoty Dnes o zvířatech

Je to modrý a lítá to, co je to ???? Komár s křečovou žílou.

Hlemýžď zrovna přecházel silnici, když ho přejela želva. Jakmile se probudil v nemocnici, ptali se ho, jak k nehodě došlo. "Nevzpomínám si" řekl "Seběhlo se to tak rychle!"

"Cos dělal, že jsi takhle dopad?" "Frčel jsem co to šlo, pak pravotočivá zatáčka, a říkám si nebudu brzdit a najednou z ničeho nic přede mnou vyrostla houba."

U cesty v lese stojí zajíc. Když jde okolo vlk, tak na něj drze volá: "Vlku, dej mi deset korun." "Zajíci jeden, že tě sežeru," naštve se vlk. "Tak se pojď poprat do křoví," provokuje zajíc. Za chvíli vyběhne z křoví vlk celej pomlácenej a potrhanej. Rychle si opráší kožich a utíká pryč. Po chvíli si vykračuje kolem liška a zajíc zase u cesty: "Liško, dej mi 10 korun." "Drzej zajíci, já tě sežeru." "Tak pojď, ale do křoví," kasá se zajíc. "Jó, to znám," mávne tlapou liška. "Zase se skládáte s medvědem na pivo, co?"

Přijde kačena do sámošky a chce si nakoupit: "Máš rybičky?". Prodavač odpoví: "Kačenám nic neprodávám." Kačena odejde, ale druhý den se vrátí a zase chce rybičky. Prodavač soptí: "Říkal jsem ti, že kačenám neprodávám!" Kačena odejde a když přijde třetí den, chce znovu rybičky. Prodavač už vyhrožuje: "Jestli sem přijdeš ještě jednou, zastřelím tě!" Kačena přiběhne i čtvrtý den a ptá se prodavače: "Máš pušku?" Prodavač překvapeně odpoví: "Nemám!" A kačena se zazubí: "Tak v tom případě: můžu dostat rybičky?"

Zapamatuj si!
Taky se ti pletou důležitá telefonní čísla? Policie je 150 nebo 155? Nebo snad 158? Mám pro tebe tip, jak si je zapamatovat. Zapoj svou fantazii a čti dál. Číslo 150 Co ti ta nula připomíná? Představ si hasičské auto. Nula je přece nádrž na vodu! Číslo 158 Zamysli se nad osmičkou? Nic? Osmička je podobná poutům, kterými policisté poutají zločince.Číslo 155 Jistě už víš, kam se po vytočení tohoto čísla dovoláš. Ale podívej se na poslední pětku. Au, au, bolí tě břicho. Kroutíš se a ať chceš nebo ne, vypadáš jako pětka!
Lucie Šmídová

Příběhy malé myšky
7. Jak slavili Vánoce
Čas vánoční klepal na dveře a u myšky se připravovala oslava. Myška splašeně pobíhala po domečku. Chystala se připravit večeři, na kterou měla přijít žabka, ježek a pavouk. Moc se na ně těšila. "Jé," plácla se do čela. Úplně zapomněla zabalit dárky. Nechala večeři na chvíli být a běžela do pokoje. Ze skříně vyndala všechny dárky. Připravila si papír a dárečky zabalila. "Jejda," vzpomněla si, že ještě neudělala salát. Dala dárečky na stůl a utíkala do spíže. Když vycházela,tlapky plné ovoce, někdo zaťukal. Šla ke dveřím a otevřela.Ježek s pavoukem nakoukli dovnitř. Ostýchali se, protože viděli, že myška nemá ještě všechno připraveno. Nakonec pomohli myšce se salátem, a když dorazila žabka, bylo už všechno hotovo. Zasedli k večeři a pochutnávali si na dobrotách, co myška připravila. Pak dali všechny dárky na hromadu pod stromek a ježek je začal rozdělovat mezi zvířátka. Od pavouka dostali všichni něco pleteného, aby jim nebyla zima. Žabka ostatní zvířátka obdarovala mušlemi.Ježek nadělil zvířátkům jablka, která sám nasbíral. A co dala ostatním myška? Dlouho přemýšlela a nakonec se rozhodla pro židličky z kaštanů. sama je vyráběla a trvalo jí to několik večerů. Zvířátka se s dárků společně radovala.
8. Jak si myška udělala zahrádku
Myška byla ve městě a viděla, že lidé mají před svými domečky květiny. "Jé," divila se. Moc se jí to líbilo. Rozhodla se, že si zahrádku také pořídí. Běžela domů a prohlížela si trávu okolo domečku. Tolik práce, uf, myslela si. Sbírala klacíky a nosila je na hromádku. Na další hromádku dávala myška trávu, kterou pak klacíky svazovala. Takto si postavila plot. Ještě kytičky, říkala si. Utíkala na louku a rozhlížela se kolem. To je krása! A jak to tu voní! Nemohla se rozhodnout, jaké květiny si přenese k sobě. Po dlouhém rozhodování vyhrabala kopretinu, zvonek, vlčí mák a pampelišku. Kytičky vláčela na zádech. Sotva šla. Květiny se jí zdály čím dál těžší.Když dorazila před domek, hodila květiny do trávy a sama padla vyčerpáním na zem. Fuňela. Fuj, to jsem si dala, zlobila se. Potom co si odpočinula, zasadila kytičky a kochala se tou krásou. Uznala, že její zahrádka je moc krásná. Obíhala strom kolem dokola a nemohla se vynadívat. Těšila se, až k ní přijde žabka na návštěvu. Určitě mi zahrádku pochválí, říkala si. Sedla si před domeček a čekala.
Proč máme vánoční stromeček?
Foukal studený vítr, všude poletovaly vločky a nebylo skoro vidět. Zvířátka se k sobě choulila a byla smutná. Některá z nich přemýšlela, co udělat, aby jim bylo veseleji. Byl tu nápad hrát na schovku, ale to ostatní zavrhli. "Jak chceš někoho najít, když není na krok vidět, " rozčilovala se.Takže to musí být něco uvnitř domečku, uvažoval zajíc. Zvířátkům byla zima a měla hlad. Jídla bylo dost, ale bylo venku a tam se nikomu nechtělo. "Už to mám," radoval se zajíc a tancoval po domečku. Všechna zvířátka se na něj zvědavě dívala. "Mám nápad, jak si zpříjemnit Vánoce. Přineseme sem z venku jídlo. Támhle, kousek před dveřmi, je malý smrček. Vidíte ho? Ozdobíme ho a bude nám veseleji." Zvířátka začala ožívat. Bylo to něco nového a ještě nikdy to nedělala. Znělo to zajímavě. Zapomněla na to, proč se jim ven nechtělo. Poslouchala tedy dál. "Ten stromek utrhneme a všechny dobroty na něj navěsíme. Můžeme na něj dát i svíčky. Bude světlo a teplíčko. Ze stromu budou mlsat všichni. Ale co bude pod stromkem, bude vždycky jen pro někoho z nás. Protože mám rád veverku, dám tam nějaké dobroty jen pro ni. Vy se obdarujte také. Zvířátka nadšeně souhlasila. Všichni vyběhli ven a začali hrabat. Každé tam, kde si své poklady ukrylo. Dupky dupky a k zajícovi přiběhla myška. "Víš, všimla jsem si, že venku přestalo sněžit a oteplilo se. Taky je úplněk a měsíc krásně stromeček osvětluje. Nebylo by lepší nechat ho venku a dovádět okolo?" Zvědavě očekávala zajícovu reakci. Souhlasil, a pak vyšel před domek. A opravdu. Stromeček vypadal nádherně. Ostatní si toho také všimli a několik minut tu krásu obdivovali. Některá zvířátka už začala na stromek navěšovat oříšky, žaludy, kaštany, bukvice, uschlé borůvky a různé bobule. Myška se zajícem se vrátili do domečku a hledali svíčky. Když je našli, ozdobili jimi stromek. Pak je zapálili. Byla to opravdu krása. Zvířátka dávala ke kmeni dárky a společně se radovala, jak se jim Vánoce povedly.
A jak se stromky dostaly k nám lidem?
Když skončily Vánoce, pobíhaly po lese děti. Když viděly ozdobený stromek, moc se jim líbil. Slíbily si, že od příštího roku, budou stromky také zdobit. Nápad ocenili skoro všichni lidé a tak každý rok ověšují své stromky různými dobrotami a ozdobami.
Lucie Šmídová

Sport

Zápas
Chrastavský zápas slaví padesátku
V letošním roce náš oddíl slaví 50 let od založení našeho oddílu. Oddíl založili pánové Josef Haloun, Jan Pařík, Jiří Janků a Jan Lukáš. Ten byl zároveň prvním předsedou, rozhodčím a trenérem. Od roku 1953 tuto štafetu převzal Alois Stahoň st.V těchto letech dosahoval oddíl v krajských, republikových a federálních soutěžích dobrýc výsledků. Družstvo mužů, ve složení - Volf, Borůvka, Stahoň, Těšínský, Janků, bratři Abrtové, Hrubeš vybojovalo postup na Přebor ČSR. V dalších letech se družstvo Spartaku Chrastava sloučilo s družstvem Lokomotivy Liberec, kde pod vedením trenéra Jaroslava Trojana vybojovalo na Přeboru ČSR v sestavě Volf, Král, Stahoň, Janků, Pařík, Pacht, Krupička, Zvonař, Rosa, Nekvinda, Kysela 3. místo. Následovaly medaile z Přeboru ČSR a ČSSR v soutěži jednotlivců, o které se hlavně zasloužili - Borůvka, Těšínský, bratři Abrtové, Blecha, Kirsch, Hnízdil, Špinka, Pelant a jiní. Poté se Alois Stahoň st. věnoval mládeži, a to více než dobře. Za svoji trenérskou kariéru vychoval řadu výborných sportovců, jeho rukama prošli medailisté z P ČSR a ČSSR, např. Smožanica M., Vlček, Průša, Kondruš, Stahoň Alois ml., Stahoň Rostislav, Neuman, Pecár, Novák Jiří, Novák Petr, Bartáček, Velagyi, Valtr Václav, Valtr Ladislav, Žižka, Vondrášek, Chmelař, Lhota, Burian, Paleček,Tarant a další.V roce 1976 jsem začal trenérskou kariéru pod vedením mého otce. Spolu jsme trénovali až do roku 1990, kdy otec ukončil svoji činnost v oddíle. Myslím si, že mu patří velký dík za to, co pro chrastavský oddíl a celý zápas vykonal. Ještě jednou díky.
V roce 1991 jsme založili i zápas dívek ve volném stylu. Dívky vnesly do našeho oddílu zdravou konkurenci, neboť v těch nejmenších kategoriích dokázaly leckdy svého klučičího soupeře porazit. zaměřil jsem se hlavně na práci těch nejmenších (5 - 6 let), které nám nyní dělají radost svými výsledky. V roce 1997 náš oddíl oslovil chomutovský podnikatel pan Brezniak, kterému neušly naše sportovní výsledky a založil u nás sportovní středisko s profesionálním trenérem, jimž jsem se stal já. středisko Nelson začalo fungovat v srpnu 1997. Udělal se nábor nových členů (zhruba 140 členů). Vybavil tělocvičnu špičkovou žíněnkou, digitální váhou, cvičnými figurínami apod. Měli jsme vytvořeny vynikající podmínky a také jsme to dokázali prodat ve sport. výsledcích. Každý měsíc pořádal alespoň jeden mezinárodní turnaj, na které jsme jezdili zdarma (minimálně 40 - 50 závodníků). Také jsme jeho turnaje až na jeden suverénně vyhrávali. Tento sen trval bohužel do února 2000, kdy pan Berezniak spolupráci ukončil, neboť se jeho firma dostala do finančních potíží. Bohužel po něm zůstaly jen dluhy (nezaplacené telefony, neuhrazený nájem sport. haly a nebyly uhrazeny faktury za mzdu trenéra). Odvezl si pochopitelně žíněnku, váhu, atd. Po této zkušenosti jsme se vrátili zpět, zmenšili jsme základnu na 80 - 90 členů a výsledky, jak dokládáme v příloze, jsou stále dobré.V roce 1991 si poprvé družstvo seniorů vybojovalo, jako vítěz krajského mistrovství, účast ve 2. lize pro rok 1992. Ve složení: Cerman, Kuzma, Fiálka, Hakl M., Hanuš, Paleček, Lhota, Landa, Stahoň Al., Stahoň Rost., Vála, Žák, Šindelář a Švec obsadilo toto družstvo 4. místo.V roce 1993 pokračovalo družstvo mužů ve 2. lize ve složení: Cerman, Palát, Tajbr, Hakl M.,Šimek, Hanuš, Paleček, Landa, Stahoň Rost., Vála, Novák P., Novák J., Šindelář, Synek a Stahoň M., kteří ve své skupině obsadili 4. místo a k boji o 7.místo jsme už finančních důvodů nenastoupili. Konečné 8. místo bylo pro nás zklamáním. Poté se družstvo rozpadlo. Ty nejlepší jsme zapůjčili na hostování do Teplic (Gomolák, Kraus, Hakl M. a Kuzma). Další roky jsme naše nejlepší dorostence a muže pouštěli na hostování do 1. ligy, hlavně do Teplic, kde si vedli více než dobře. V roce 1998 jsme si opět vybojovali účast ve 2. lize a tuto soutěž jsme suverénně vyhráli. Nastupovali jsme v sestavě: Czomor, Gomolák, Kuzma, Kraus, Burian, Křenek, Landa, Žák L., Žák J., Kníže, Novák P., Šimek, Novák J. a Švec. Rok 1999 měl být vyvrcholením družstva seniorů startem v naší nejvyšší soutěži. Bohužel obrovské finanční problémy nám zabránily v účasti a zůstali jsme ve druhé lize. Rok 2000 - konečně jsme se dočkali: jsme v 1. lize! Nemohli jsme nakoupit, ale ani udržet bývalé posily, vsadili jsme na "srdíčko", sice jsme bojovali, ale na lepší než 10. místo to nebylo. Z každé skupiny postupovala prvá tři mužstva, která se utkala o titul. Ostatní bojovala už jen o umístění s družstvy z druhé skupiny. My jsme na Teplice, Chomutov a Plzeň neměli, takže jsme ve skupině "východ "obsadili 5. místo. Poté jsme družstvo rozpustili, protože bez peněz a sponzorů se tato soutěž dělat nedá. Zatím poslední sestava v 1. lize za náš oddíl: Gomolák, Czomor, Kraus, Kuzma, Burian, Hakl M., Drzymala, Hanzalík, Novák P., Novák J., Ježek, Vála, Šulc, Buřič. Poté jsme se zaměřili hlavně na výchovu mládeže.

Orientační běh
Chrastavský orientační běžec Michal Horáček byl po letošní úspěšné sezóně (nejen sportovní, ale dokončil i VŠ) vyhlášen nejlepším orientačním běžcem České republiky za rok 2002. Přejeme mu minimálně stejně úspěšný rok 2003, doprovázený dobrou formou i zdravím.
- Přestože sezóna orientačním běžcům skončila již před měsícem, scházejí se na společných trénincích v tělocvičně prakticky celé zimní období. Někteří z nich se budou i v zimě účastnit tzv. lyžařského orientačního běhu. Chrastavský klub vydává i svůj časopis, který slouží členské základně k informovanosti, ale i vzdělávání. Komentáře některých závodů jsou velice vtipné a ten, kdo ví, o čem je řeč, se zpravidla dobře pobaví.

Mistrovství České republiky
mladších žáků - zápas ř. ř.
Krásná Lípa 19. října 2002
Startovalo celkem 98 ml. žáků z 20 oddílů ČR. Z našeho oddílu se zúčastnilo 7 zápasnických nadějí. Vybojovali jsme jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile. Další úspěch našeho nastupujícího mládí. Většina bude závodit ještě dva roky v této věkové kategorii, takže se můžeme těšit na příští rok, snad vybojují i nějaký titul.
Výsledky chrastavských ml. žáků:
29 kg - PAUR Milan - 3. místo
33 kg - ZSIGA Dominik. 7. místo
37 kg . CINIBULK Jan. 2. místo
44 kg - DVOŘAK Pavel - 3. místo
52 kg - RAMÍREZ Dušan - 4. místo
52 kg - EŠPANDR Jiří - 7. místo
62 kg - HANUŠ Patrik - 7. místo

Mistrovství České republiky ml. žákyň a ml. žáků v zápase ve volném stylu
Ostrava
Tohoto mistrovství se zúčastnilo z našeho oddílu celkem osm ml. žákyň a dva ml. žáci. Bylo to velmi vydařené mistrovství, vybojovali jsme celkem 6 x titul Mistr ČR , 2 x 3.místo a 2 x čtvrté místo. Hlavně naše děvčata navázala na své starší kolegyně a dokázala že jsou nejlepší v ČR i v této věkové kategorii. Chrastavská děvčata vybojovala v letošním roce na M ČR celkem 17 medailí - 11 x titul MISTR ČR, 4 x stříbrná medaile, 2 x bronzová medaile.
Ml. žákyně:
31 kg - Myslikovjanová A. - 1. místo MISTR ČR
37 kg - Tvrzníková K. - 1. místo MISTR ČR, Hajská D. 4. místo
40 kg - Svatoňová B. 1. místo MISTR ČR 44 kg - Kurimská P. - 1. místo MISTR ČR, Málková M. 3. místo
52 kg - Holinská D. - 1. místo MISTR ČR
57 kg - Vávrová Z. - 1. místo MISTR ČR Ml. žáci :
27 kg - Mužák Jiří - 3. místo
37 kg . Cinibulk Jan - 4. místo

Bielawa (Polsko)
23. - 24. listopadu 2002
Mezinárodní turnaj pro kategorie žákyň a žáků, kterého se zúčastnilo 142 mladých adeptů zápasu z 9 oddílů z Polska, Německa a ČR. Vybojovali jsme 5 x 1. místo, 6 x 2. místo a 2 x 3. místo.
Výsledky chrastavských borců:
žákyně:
28 kg - Tvrzníková Martina - 1. místo
32 kg - Nováková Nikola - 1. místo
37 kg - Tvrzníková Karin - 2. místo, Hajská Dominika - 6. místo
40 kg - Svatoňová Barbora- 4. místo
44 kg - Kurimská Pavla 1. místo
52 kg - Holinská Denisa - 1. místo, Vávrová Zuzana - 2. místo, Hedbávná Andrea - 9. místo
56 kg - Dvořáková Eliška 2. místo
63 kg - Suchá Petra. 2. místo
žáci:
26 kg - Svatoň Jiří. 3. místo
29 kg - Paur Milan. 2. místo
32 kg - Havlíček Tomáš - 6. místo
35 kg - Novák Michal. 1. místo
38 kg - Cinibulk Jan - 4. místo
42 kg Dvořák Pavel - 2. místo
47 kg - Novák Petr - 3. místo, Hedbávný Lukáš - 6. místo
53 kg - Hána Zdeněk - 4. místo.

Mezinárodní turnaj
Chrastava 30. listopadu 2002
Mezinárodní turnaj ml. žáků v zápase přípravky dívek, ml. žákyň a kadetek v zápase ve volném stylu. Tento turnaj byl pořádán k 50. výročí založení oddílu zápasu. Zúčastnilo se 218 závodníků tří států (Polska - Hutnik Pieňsk, Slovenska, Dunajplavba Bratislava a Gabčíkovo) a 13 oddílů z České republiky. Byl to přímo zápasnický maratón, na žíněnkách se bojovalo 8,5 hodiny. Turnaj zahájil i nový chrastavský starosta Ing. Michael Canov.

Soutěž družstev
1. Slovensko (Gabčíkovo, Bratislava) 138 b.
2. Spartak Nelson CHRASTAVA 134 b.
3. Polsko (Hutnik Pieňsk) 109 b.
Umístění chrastavských závodníků: přípravka dívek:
27 kg - 1. Šimonová L.
29 kg - 1. Tvrzníková M.
31 kg - 1. Myslikovjanová
33 kg - 1. Nováková N., 3. Šimonová K.
37 kg - 8. Hajská
44 kg - 1. Kurimská, 3. Málková, 4. Svatoňová
52 kg - 1. Holinská, 3. Vávrová
žákyně:
57 kg . 1. Velechovská J.
52 kg - 5. Hedbávná
57 kg - 2. Dvořáková, 3. Velechovská K.
kadetky :
56 kg .1. Dítětová
52 kg - 3. Kleinhamplová
60 kg - 1. Stahoňová Š.
65 kg . 3. Suchá
ml. žáci:
22 kg - 4. Zavadil
24 kg - 5. Svatoň
27 kg - 8. Mužák;. 14. Novotný
31 kg - 4. Havlíček, 9. Paur
35 kg - 5. Sziga
37 kg - 2. Novák M., 7. Cinibulk
40 kg - 5. Bajer
44 kg - 3. Dvořák
52 kg - 2. Hána, 4. Ramírez
62 kg - 5. Hanuš P.

Brigáda v parku Oblastní charity
V sobotu 26.10. 2002 proběhla další brigáda na pozemku budoucího parku OCH. Protože se jedná o projekt, který bude sloužit též chrastavské veřejnosti, zvali jsme občany k pomoci uskutečňovat tento záměr. A ku podivu se nás k aktivní práci sešlo asi 20. Mezi nimi byla též mládež z turistického kroužku. Brigádu jsme zahájili hrabáním listí a poté jsme se dostali k hlavnímu cíli podzimní tvorby, totiž k osazování okrasných dřevin. Barevně ilustrovanou studii vzhledu parku s popisem a umístěním jednotlivých dřevin jsme měli vyvěšenou na tabuli, takže každý mohl vidět jeho budoucí podobu. Území bude osázeno přibližně 60 druhy dřevin, a to v počtu asi 400 kusů. Práce jsme přerušili v 10 hodin. To se asi 30 účastníků sešlo k slavnostnímu požehnání zahájení tvorby parku Otcem Genrtem, správcem římskokatolické farnosti Chrastava. Shromáždili jsme se pod břízou, na jejímž kmeni byl připevněn litinový kříž. Ten sem umístili řádové sestry během svého dlouholetého působení na faře. Pod žlutobílou korunou stromu, která nám v tuto chvíli vytvářela chrám, jsme v duchu přísloví "Bez Božího požehnání, marné lidské namáhání" děkovali Nejvyššímu za dar a krásu přírody, prosili za sjednocení lidstva k její ochraně a vůbec se zamýšleli nad správným vztahem člověka a přírody. Po požehnání jsme se odebrali na místo, kde pan starosta Petr Medřický vysadil Žižkovu lípu. Přestože lípa je jen 1,5 metru vysoká, je to asi tříletý prut, nese s sebou prastarou historii. Rozhodli jsme se ji takto oficiálně zasadit a tím zahájit tvorbu parku. Na otázku, jak si děti myslí, že je lípa stará, odpovídaly 3 nebo 5 let. Lípě však můžeme přiřknout stáří 579 let. Že je to nesmysl? No, posuďte sami: Děj této lípy se začal odehrávat v dubnu r. 1423. Byla to doba, kdy Jan Žižka z Trocnova se svým vojskem táhnul ztrestati proradného Čeňka z Wartenberka. V Hradci se radil s hejtmany, vyslal posla k pánům Valečovským Bartošovi a Bernartovi na Valečově u Trutnova, aby bez nich k nijaké úmluvě nepřistupovali a společně Čeňka potírali. I tu mladý Louda z Chlumčan přistoupil k Žižkovi a přivedl dceru zemana ze Sobčic. Byla to statná panna, pravá mužatka, pásaná zemanským mečem. Uklonila se a jala se vyprávěti, jak Čeňkovo vojsko vypálilo tvrz jejího otce a mnoho členů rodu pobilo. Diviš, hejtman hradecký měl plán. Znal dobře zdejší kraj. Tanulo mu na mysli návrší u Hořic, kde je kostelík sv. Gotharda a nedaleké valiště. Byla to krajina, kam se lidé za zlých časů Braniborců a Korutanců utíkali. Tak právě sem se vydal Žižka s hejtmany Loudou, Divišem a sice nečetným vojskem, ale za to nadšeným k odvetě za příkoří, které jim nenáviděný Čeněk činil. Dva řady vozů měl Žižka podle "Starých letopisů Českých", které seřadil dne 20. dubna na hoře u kostela sv. Gotharda a ohradil se zde vozy. S jásotem za ním brzy přikvapila četná jízda nepřátelská. Pan Čeněk myslil, že tentokráte zajme tu kališnickou "šelmu" a vydá ji svému králi Zikmundovi, který jej za to bohatě odmění. Jen ji míti a konec bude válce a Zikmund nastoupí na trůn svých otců bez odporu. Čeněk, jsa si jist svým vítězstvím, jako strom života bez rozumu, poručil jezdcům, by z koní sesedali a v těžkém brnění útok učinili. Tito tak učinili, ač bytí unaveni a bylo toho dne dosti teplo. Ale Žižka jich nevyčkal, až by k vozům dorazili, a poručil do nich bíti z houfnic a švihovek. A když železné řady pěších Čeňkových jezdců zakolísaly, vyrazili z ohrady husité. Mezi čerstvým vojskem Žižkovým jako anděl pomsty zjevila se statná panna, která vedla svůj oddíl, který nejvíce dotíral na železné muže. Marně pan Čeňek přivedl zálohu, marně napomínal, by bili se mužsky, ale záhy obraceli se jeho jezdci na útěk. Prohrál boj, ač byl ve větší sne než Žižka. Jásot byl veliký v táboře u sv. Gotharda. Jako zázrakem zvítězila menšina nad většinou. Stále důvěřovali svému vůdci a důvěra jejich rostla v písni "Kdož jste boží bojovníci". Po díkůvzdání Všemohoucímu poručil Žižka odtáhnouti k Sobčicům pod Chlumy. Zanedlouho sem dorazili. Opodál spálené tvrze zemanovi poručil Žižka zasaditi lípu mladou, na místě prastaré, požárem zničené. (Dle drobné črty Fr. Jar. Benetky upravil M.Kirschner) Na tomto místě lípa stála až do roku 1995. Měla tehdy 572 let a obvod kmene 6,5 m. Nešťastnou náhodou, nebo spíše nedbalostí mnoha lidí a úřadů, ač byla v posledních letech chráněna zákonem, padla na jaře 1995 pod zuby motorových pil. Šlo o zdravý strom, sice bez koruny a dutý, ale nesmírně vitální. Lípa však svůj boj o přežití nevzdala. Z jejího pařezu vyráží mladé pruty - tzv. vlky. A právě ty sobčický písmák pan Jaromír Špindler odřezává a nechává zakořenit. Ujaté pruty lípy pak daruje do různých parků. Asi šestým místem je i náš park. Jde tedy o tutéž Žižkovu lípu. Pan starosta se chopil lopaty a začal zeminou zasypávat jámu s lípou. Posléze se na výsadbě podílely všechny přítomné děti. Pan Medřický pak ve svém slově mimo, jiné vyjádřil fakt, že po husitském plenění zdejšího kraje je tato lípa možná prvním pozitivním odkazem husitství v Chrastavě. A tak se zamýšlím, zda je vysazení Žižkovy lípy v našem městě a na místě Římskokatolické církve paradoxem nebo spíš aktem smíření. Vroucně si přeji, aby šlo o to druhé. Dějiny není v našich silách změnit, ale je v našich silách změnit postoj k nim. A tak se i my poskytnutím tohoto parku a výsadbou této lípy hlásíme k míru a vzájemnému pochopení. Oběd jsme měli připraven v jídelně Charitního domova sv. Vavřince. Za výborný gulášek děkujeme panu J. Čarnogurskému z Hrádku n/N. Po kávě a čaji se zákuskem od paní Šimkové jsme asi do 17 hodiny pracovali v parku. Za velkou pomoc děkujeme dětem z turistického kroužku pod vedením paní Teubnerové, všem dalším dobrovolníkům z Chrastavy (zvláště maminkám s dětmi), Hrádku n/N a Litoměřic. Velký dík patří panu Skálovi, který tvorbu metodicky vede a daroval pro tento účel nemalý počet dřevin, Nadaci Partnerství děkujeme za finanční dar z programu Strom života ve výši 3.000,-Kč pro nákup dřevin, firmě Tekonstrukt za pomoc v terénních úpravách pozemku a firmě Benteler za realizaci 100 m oplocení parku jako dar. Městu Chrastava děkujeme za finanční dar 5.000,- Kč pro tvorbu cest. Za přízeň a vstřícnost děkujeme Otci Genrtovi, panu Medřickému, starostovi města Chrastavy panu Canovovi a všem ostatním, kteří se zahájení zúčastnili.
Další brigáda bude probíhat na jaře 2003.
Matouš Kirschner

Než nám začnou Vánoce
Čtyřnedělní předvánoční období, které má připomínat příchod, narození zakladatele křesťanství - Krista, je nazýváno Advent. Je to doba těšení se z tichého rozjímání. Patří k ní i strojení adventního věnce. Lidé ho zavěšují na vchodové dveře, pod lustr nebo ho pokládají na prostřený stůl. Bývá vyzdoben větvičkami jehličnanů, stálozelenými listy keřů, sušenými květinami a ovocem. Čtyři svíce mají představovat čtyři neděle do radostné události. Fialová barva stuhy umocňuje pak jeho krásu. Tato tradice však sahá do první poloviny 19. století. Kruhový tvar měl vyjadřovat jednotu společenství s Bohem, plamen svíček připomínal Krista jako světlo ozařující plamenem lásky každého člověka.V dnešní moderní době patří také k nejhezčím předvánočním zvykům i adventní kalendář,který mají rády naše děti. V květinových síních se začíná prodávat vánoční hvězda (Euphorbia pulcherima), která patří mezi nejoblíbenější květiny Adventu a Vánoc. Podle aztécké legendy kdysi kapičky krve jedné bohyně, která zemřela na zlomené srdce, skropily vrcholové listy poinzécie, a tak jí daly její nezaměnitelnou barvu. Dárky jsou drobná zrníčka radosti, jimiž se lidské srdce nechá unésti. Promlouvají tiše do duší lidí některé jsou upřímné, jiné se trochu stydí. Nemusí jich být moc, ani drahé, nahradí ti milé i slovo plané a skromně připomenou ti, že na světě nejsi sám...
Alena Vydrová

Dotaz čtenáře
-Na vývěsce OkÚ v Liberci jsem se dočetl, že v Benteleru se plánuje výstavba kataforetické linky (nanášení těžkých kovů). Je to pravda?
Můžete mi objasnit všechna rizika s tím spojená - pro přírodu, pro životní prostředí i pro občany tohoto města?
Ing. Lambert Medřický
-Redakce se bude snažit zjistit odpověď do některého z příštích vydání Chrastavských listů (oslovíme jak stavební úřad, tak firmu Benteler.)

Okénko politických stran - poděkování za účast ve volbách
Vážení spoluobčané města Chrastavy, děkujeme Vám všem, kteří jste odevzdali hlasy v našem městě pro kandidáty na kandidátce ČSSD. Díky Vám jsme získali 7 mandátů v zastupitelstvu města. Slibujeme, že naší nově zvolení zastupitelé budou pracovat ve prospěch všech občanů města a svým mandátem přispějí k jeho dalšímu rozvoji. Michal Košina, lídr za ČSSD v Chrastavě
Oldřich Němec, poslanec ČSSD PS PČR za Liberecký kraj
Vážení spoluobčané,
chceme Vám poděkovat za projevenou důvěru v komunálních volbách. Výsledku, který jsme dosáhli, si velmi vážíme. Do voleb jsme šli jako samostatná strana a náš výsledek byl opět v porovnání s volbami parlamentními shodný. Pozice proti Koalici ODS a US-DEU byla obtížná, ale díky Vám jsme obstáli velmi dobře. Byli jsme v situaci, kdy jsme mohli opravdu rovnocenně jednat s vítězi voleb, Koalicí. Pro vyjednávání byli naši stranou pověřeni lídr pro volby Michal Košina a Oldřich Němec. Samozřejmostí pro nás bylo ctít výsledek voleb, i když, jak jsme zmiňovali, nezvítězila strana, ale koalice dvou stran. Rádi bychom Vás o situaci, která probíhala, v krátkosti seznámili, a to i z důvodu, že naše kroky nešly proti zájmu zvolených stran a Vám, občanům Chrastavy. A to i z důvodu, že kusé informace jistě proniknou ven a je lepší znát skutečnost než zprostředkované a možná zkreslené informace. Do jednání jsme vstoupili s nabídkou postu starosty pro Koalici, post místostarosty (funkce uvolněná, jak bylo v našem programu) pro naši stranu a rozložení sil v radě města 2:2:1, kdy poslední místo v radě podle výsledků náleželo KSČM, ale z důvodu naší předpokládané neprůchodnosti ze strany Koalice jsme navrhli zástupkyni KDU-ČSL. Mysleli jsme si, že pro chod obce je to správná varianta. Vždyť i rozdělení mandátu v zastupitelstvu toto rozdělení naznačovalo. Koalice 8 (ODS 4, US-DEU 4), ČSSD 7, KSČM 3, KDU-ČSL 1. A byla by i vhodná pozice ženy v radě města. Názor či pohled ženy na dění bývá jiný a pro jednání mnohdy i potřebný a prospěšný. Dokázali jsme si představit na pozici starosty i jinou osobu než lídra Koalice, a to i za situace, kdy Koalice měla ten samý názor na post místostarosty navrženého z našich řad. Koalice na post starosty navrhla pana Ing. Canova. My jsme respektovali požadavek a na post místostarosty navrhli pana Miloslava Pilaře. Bod, na kterém jsme se nemohli shodnout a neshodli, bylo sestavení rady. To ale byl pro nás bod klíčový. Vždyť nejde o posty, ale o slušný a nikým nenapadnutelný chod města. Proto byla i možná varianta, kdy by všechny strany měly v radě zastoupení a složení rady by v tomto případě bylo 2:1:1 :1. Nakonec vše bylo v rukou zastupitelů města a konečné sestavení rady je 2:2:1, kdy Koalice má dva členy rady - starosta města pan Ing. Canov a pan Ing. Štekl. Naše strana dva členy - místostarostu pana Miloslava Pilaře a pana Michala Košinu. Pátým členem rady je zástupce KSČM pan Pavel Pěch. Jsme rádi, že ani jeden z politických subjektů v radě města nemá většinu. Mrzí nás již zmiňovaná skutečnost - v radě města chybí žena a je škoda, že názor zastupitelů byl jiný. Pokud můžeme hovořit za zastupitele klubu ČSSD, budeme se snažit pracovat pro zdárný a úspěšný chod města. Věřím, že odvedeme maximum a jsme připraveni o všech věcech diskutovat s Vámi, občany našeho města, a jistě rádi vyslechneme i Vaše možné názory a připomínky. Ještě jednou děkujeme Vám všem za vyslovenou důvěru. MO -ČSSD Chrastava

Patrioti?
V životě se stává spousta věcí. Ať už pozitivních, tak samozřejmě i negativních. Lidé se rodí, umírají a v tomto mezidobí se vdávají, či žení, a nebo jen tak životem proplouvají. Stává se, že novomanželé jsou z jednoho města, obce, či vesnice. Jsou i možnosti, že se jeden z dvojice přivdá či přižení. Stává se, že se i manželé přestěhují do jiného města či kraje. V tom případě se jeden z dvojice (nebo oba) podle názoru některých lidí stává přivandrovalcem. Je to podle mě velmi zvláštní slovo a hlavně zvláštní názor a pohled na tyto lidi. Není to pohled na člověka jako takového, na jeho klady či zápory. Není to posouzení člověka podle jeho chování, způsobu života, snahy aktivně se zapojit do dění města. Je to jen pohled takzvaných nebo samozvaných starousedlíků a tedy patriotů. Je to pohled jednostranný a naivní. Nyní žijeme ve 21. století a kdyby nebyli mezi námi přivandrovalci, jistě by hlavně v menších městech a vesnicích bylo velmi málo obyvatel a lidí aktivně žijících a snažících se o rozvoj obce, ale i pasivních lidí, kteří také tvoří obraz obce. Jsou lidé, kteří v obci žijí od narození, lidé, kteří žijí ve městě 20, 10, 5 let nebo i jeden rok. Proč na ně mít názor z tohoto pohledu. Zarážející je, že tento pohled můžou míti lidé, jež jsou sami přivandrovalci. Hodnoťme tedy, prosím, lidi dle jiných kritérií, než je místo narození a neschovávejme se za nějaké vymyšlené a nadnesené pohledy. Pak se nám tady bude všem žít radostněji - a možná se i lépe poznáme.
Michal Košina

Z historie třebechovického betléma
Blíží se Vánoce, svátky s jedinečnou atmosférou, kterou ani nejnovější technika a převratné dějinné události nemohou z našeho života vytlačit. Jen stěží se najde u nás rodina, kde by na Štědrý den nevonělo jehličí, jablka a cukroví a kde by pod vánočním stromkem nestál betlém jako symbol rodinné pohody. Tradice lidových betlémů byla v minulosti živá v Podkrkonoší i na Valašsku, na Vysočině i v Podkrušnohoří. K betlémům s největším počtem figurek patří bezesporu výtvor Tomáše Krýzy v Jindřichově Hradci, který zaujímá plochu 60 čtverečních metrů a skládá se z 1756 figurek, z toho je 150 pohyblivých. Lidoví řezbáři byli bezesporu lidé nadaní, vybavení velkou fantazií a trpělivostí. Vždyť některé betlémy vytvářeli tito umělci celá dlouhá desetiletí. Největší obdiv a slávu získal bezesporu třebechovický betlém. Jeho tvůrci byli tři vesničané. Jeden z nich, Josef PROBOŠT (1849 - 1926), byl rolníkem, ale vyučil se truhlářskému řemeslu. Protože mu nechyběl smysl pro krásu a měl mimořádně šikovné ruce, dal se do vyřezávání dřevěných postaviček. Jeho touhu vyjadřuje nejlépe tento výrok: "Chci vytvořit betlém, který bude největší a nejkrásnější na světě, takže se na něj přijede podívat z Vídně sám císař pán." V Třebechovicích se samozřejmě našlo hodně posměváčků, kteří tento Proboštů v smělý výrok zesměšňovati. Probošt pracoval pilně, zanedbával přitom i práci na poli, ale přesto po čase cítil, že je takové d/10 nad jeho sí1y. Setkal se náhodně s Josefem Kapuciánem (1841 - 1908), který se živil jako "kopytář". Vyráběl totiž pro ševce v celém dalekém okolí dřevěná kopyta, která potřebovali při domácké výrobě bot. Procestoval kus světa, ale nikdy nezbohatl. Když se oba muži seznámili, byl již téměř hluchý a bez peněz. Jeho přirozený talent stačil na víc než na mechanickou výrobu ševcovských kopyt. Za ubytování v malé světničce na Proboštově statku a za skromnou stravu pracoval Kapucián téměř čtyřicet let na výrobě figurek. Přesto tento lidový umělec skončil svůj neradostný život v bídě a zapomenutí. Mnohé figurky z jeho rukou měly v obličeji výraz třebechovických řemeslníků a jiných známých místních osobností. Josef Probošt naštěstí zamítl myšlenku, aby figurky jejich betléma byly polychromované, a tak je celý tento skvostný výtvor v barvě přírodního dřeva. Betlém měl po dokončení úctyhodné rozměry a neuvěřitelně velký počet figurek lidí i zvířat. Jedno však tomuto betlému chybělo: pohyb. Probošt se setkal s třetím řemeslníkem, Josefem Frimlem. Ten uvedl prostřednictvím složitého mechanismu betlém do pohybu. Všechny součástky, včetně ložisek, byly vyrobeny ze dřeva, při čemž na některé části bylo použito mimořádně tvrdého dřeva dovezeného z Afriky. Probošt jako rolník zkrachoval, Kapucián prožil několik posledních let svého života jako žebrák. Celý betlém byl vyhozen kamsi do staré kůlny. Po letech odkoupil betlém od Probošta učitel Skřivan. Dal jej opravit a v třicátých letech s ním kočoval po Čechách i po Slovensku, takže toto mimořádné dílo zhlédly tisíce lidí. Pak přišla válka. Skutečné světové slávy se třebechovický betlém dočkal v roce 1967, kdy byl vystaven na světové výstavě v kanadském Montrealu. Dávný Proboštův sen se splnil, bohužel teprve mnoho let po jeho smrti. Jeho dílo bylo skutečně považováno za největší a nejkrásnější svého druhu na světě a v československém pavilónu stáli před ním v údivu králové, prezidenti a ministři z mnoha zemí. Inženýři kroutili hlavou nad důmyslností mechanismu. Téhož roku byl třebechovický betlém vystaven také v Londýně a v Holandsku. Po triumfálním návratu ze zámoří byl pak ještě vystaven v pražském Parku kultury a oddechu a na Hradčanech. Již po mnoho let můžeme tento zázrak lidských rukou vidět v Třebechovicích, kde je betlém umístěn skutečně v důstojném prostředí spolu s mnoha jinými druhy betlémů.
F. Vydra

Bulletin č. 100

Bulletin slaví jubileum
Berete do rukou 100. číslo čtyřstránkové historické přílohy CHRASTAVSKÝCH LISTŮ. Vzniklo tak 400 stran zajímavých příspěvků o dějinách našeho města a nejbližšího okolí Které jiné město na severu Čech se může pochlubit podobnou pří1ohou?!
Mnozí naši čtenáři si před několika lety koupili publikaci CHRASTAVA: KAPITOLY Z DĚJIN MĚSTA A OKOLÍ. Leckdo si koupil i CHRASTAVSKÝ KALENDÁŘ 2000 (je ještě v městském muzeu ke koupi za 49,-Kč). Připočteme-li k tomu těch čtyři sta stránek našeho Bulletinu, máme dostatek zdrojů pro poznání minulosti Chrastavy. V příštím roce 2003 chceme samozřejmě ve vydávání Bulletinu pokračovat. Máme v muzeu uložená všechna čísla Bulletinu. Prohlížíme-1i zpětně těch několik prvních čísel (od nultého čísla. do čísla sedm),udivuje nás ta jednoduchá, ba primitivní grafická úprava. Nulté číslo bylo tištěné na lihovém přístroji ormig odpudivým fialovým tiskem, dalších několik čísel bylo psáno na psacím stroji, tisk byl nedokonalý a ilustrace z dnešního hlediska velmi nekvalitní Ano, to je již dávná historie... . " A pak přišla spásná myšlenka. Tehdejší starosta Mgr. P. Medřický, který byl v té době rovněž předsedou naší Společnosti přátel historie města Chrastavy, prosadil, aby byla historická pří1oha zařazena jako součást pravidelně vydávaného měsíčníku "Chrastavské listy". Zatímco jsme těch prvních několik čísel nabízeli k prodeji v trafikách (náklad byl tehdy120 výtisků), od 8. čísla se Bulletin dostal téměř do každé rodiny. Kdo si všechna čísla Bulletinu ukládá, dá mi snad za pravdu, že obsah jednotlivých čísel je dost pestrý. Neomezujeme se pouze na historii našeho města, ale najdeme tam i příspěvky ze Žitavska, které je s českými dějinami úzce spojeno, některé články se týkají i Frýdlantska, Liberce či Podještědí Spolupracujeme s Okresním státním archivem v Liberci, s knihovnou v Žitavě, s frýdlantským muzeem, k mnoha článkům dali podnět i chrastavští občané, kteří nám darovali či alespoň zapůjčili zajímavé staré fotografie nebo publikace. Přáli bychom si, aby nová čísla - počínaje lednem 2003 - byla zajímavá a čtivá. V tom nám můžete pomoci i Vy, naši čtenáři.
PhDr.Frant. Vydra

Pohled do minulosti našeho kraje
Na mém stole leží otevřená velká kniha. Její rozměry jsou 28 x 40 cm a obsahuje 420 stran. A její název?
ČECHY - Společnou prací spisovatelův a umělců českých vede prof. Alois Jirásek
Díl XII: Severní Čechy
Obrazovou část pořádá Karel Liebscher
Sepsal - Dr. J. V. Šimák
Kniha byla vytištěna v posledních letech 19. století {1898-99) a představíme-li; si těch dvanáct svazků (12 x 400 = 4800 stran), jde o skutečně úctyhodné dílo. Není tu ani jediná fotografie, ale stovky obdivuhodných kreseb
Listujeme-li tímto svazkem, vydaným ještě v dobách Rakouska-Uherska, jsme právem zvědavi, co se tam píše o našem městě a jeho okolí. O Chrastavě se dozvídáme dost zajímavých údajů, je tu kresba kostela a Führichova domu, autor popisuje město a krajinu jako poutník, který tudy prochází. A protože se jazyk neustále vyvíjí, připadá nám tehdejší způsob vyjadřování poněkud zastaralý; Uveďme si alespoň dva příklady.
První se týká Kryštofova Údolí:
"Kdo by obešel silnicí pod ostrohem a tam, kde čirá voda Eckersbachu se rmutným proudem Nisy splývá, proti potoku se dal, vejde v hluboký, tichý úval, kde jen bí1ý pruh silnice svítí v tmavém plášti hvozdnatých strání. Říkají tu pyšně v "Clamovském Švýcarsku". V pravdě sluje končina ta zapadlá a jako světu ztracená Christofsgrundem čili Oudolem sv. Krištofa, jak. v XVI. věku předkové naši ji pojmenovali:"
Ten druhý úryvek popisuje hraniční kopec Výhledy nad Vítkovem
"Na vyšších. tratích proskakují lučinami řídké háječky a boky pod Gickelsberkem samy zarostly jsou mlázím nízkým a borovicemi. Z něho, jako z vínku svěčného, lysý vrchol vřesem růžovým se zardívá. Nejvýše pak hrot železných skal, rudošedých hrání basaltových vyniká."
Co nás při četbě kapitol o Chrastavě a okolních obcích upoutá, je skutečnost, že kromě Chrastavy a Vítkova se v té době používaly pouze německé místní názvy. Bí1ý Kostel je tu nazýván Bí1ý Kostelec, ale všechna ostatní místa mají pojmenování, jakých používali místní obyvatelé německé národnosti:
Engelsberk (= Anď. Hora), Eckersbach (= potok Rokytka i osada Rokytnice), Frauenberk (= Panenská Hůrka); Schafberk (= Ovčí hora), Gickelsberk(=Výhledy), Machendorf (=Machnín), Wetzwalde (=Václavice), Neundorf (=Nová Ves), Einsiedel (= Mníšek) atd.
Zajímavá je zmínka, o (německém) lidovém kroji, který se snad ještě v 19. století nosíval na vesnicích, určitě ne v průmyslovém Liberci, který byl kolem roku 1860 druhým největším českým městem po Praze.
Mužský kroj:
režné kalhoty a kamizola, dlouhá červená vesta s lesklými knoflíky, široký klobouk. - ve svátek manšestrové kalhoty ke kolenům, bílé punčochy a střevíce s přezkou
Ženský kroj:
živůtek s úzkými rukávy s varhánky, kabátek vzadu nabíraný, široká tmavá sukně a na hlavě bí1ý čepec zdobený stuhami
Z lidových zvyků, které ovšem v té době již zanikaly se autor zmiňuje o přástkách, o "čarování"o Vánocích (zřejmě předpovídání budoucnosti), o stavění máje, o pálení ohňů, o shazování kozla z kostelní věže v clen sv. Jakuba a o pašijových hrách. Na vesnicích naděloval Mikuláš a Rupprich (Ruprecht), ne však na Štědrý den, ale již v den sv. Ondřeje.(30. listopadu), kdy plnil dětem punčochy pečivem ve tvaru křížků.
U dveří do vesnických chalup bývalo blízko vchodu křesadlo tzv. troudník a nádobka se svěcenou vodou.
Ve světnici bývala velká kachlová kamna, vytápěná poleny z předsíně k peci, kde spaly většinou děti nebo staré osoby, vedly tři schůdky, v rohu stávala. postel s nebesy (postel bývala natřená modře s obrázky osob i krajiny), nad stolem, u něhož se jedlo, bývaly pověšeny svaté obrázky malované na skle.

Vzpomínka na starou lékárnu
Moje babička, magistra farmacie Ludmila DOLENSKÁ, sice nebyla chrastavskou rodačkou ale prožila v našem městě mnoho let a myslím, že bychom ji právem mohli zařadit mezi významné občany města Chrastavy. Do historie se zapsala tím, že se stala první provizorkou v Čechách (provizorka = vedoucí lékárny). Narodila se v roce 1889 v Mukařově a Semil v rodině řídícího učitele. Měla devět sourozenců. Protože byla v dětství velmi bystrá a ráda se učila, rodiče ji poslali studovat farmacii do Prahy na Karlovu univerzitu. V té době studovalo na univerzitě' jen velmi málo dívek a babička byla jednou ze tří žen, které tehdy získaly titul magistra farmacie. Když ukončila studium a praxi, stala se provizorkou lékárny v Jičíně. Za několik let se vdala a přestěhovala se do Semil. Protože však v Semilech, již jedna lékárna byla, babička si zřídila drogérii, ve které kromě drogistického zboží prodávala také léky pro zvířata. Po druhé světové válce, v roce 1946, se s rodinou přestěhovala do Chrastavy, aby zde převzala opuštěnou lékárnu. Po letech mi vyprávěla, jaký dojem na ni tehdy Chrastava udělala:" Bylo to poklidné městečko s krásným okolím, pěknými domy a mnoha obchody a krámky. Stará lékárna se nalézala přímo na náměstí, a to v domě, kde je nyní trafika. "Bohunka". Dole v přízemí, v prostorách se starou klenbou, byla. lékárna se starobylým nábytkem a zařízením. Později byly tyto věci umístěny do lékárenského muzea Nahoře v poschodí měla babička byt.
Vzpomínám si, že mě babička někdy brala s sebou do lékárny. Ještě dnes si dovedu vybavit tu zvláštní vůni léků a sušených bylin. Babička přede mnou vytahovala jeden dřevěný šuplík po druhém, a v každém z nich byla jiná sušená bylina s jinou vůní. Také mi ukazovala, jak se ručně dělají pilulky a čípky, jak se míchají masti a vyrábějí kapky. Čas ubíhal, babička. odešla do důchodu a na její místo, nastoupila její dcera, moje matka. V roce 1970 babička Ludmila Dolenská odešla navždy. V témž roce se narodila.její pravnučka Martina. Když vystudovala gymnázium, vydala se do Bratislavy studovat farmacii. Jednou seděla na přednášce z dějin farmacie a paní docentka vyprávěla o první ženě - provizorce v Čechách. Po přednášce studentka Martina nesměle přistoupila k přednášející a její sdělení, že ta první provizorka byla její prababička, vyvolalo veliký údiv a nadšení, zvláště když přislíbila přinést podrobný životopis, fotografie a dokumenty, mezi nimi i vysokoškolský diplom" index a průkazku do menzy. Možná, že ještě dnes žijí v Chrastavě lidé, kteří si při čtení těchto řádků vzpomenou na drobnou přívětivou ženu - magistru Ludmilu Dolenskou, která se kdysi dávno stala první provizorkou v Čechách. Jitka Fiedlerová, vnučka

Radnice se po šedesáti letech dočkala nové věžičky
Chrastavské náměstí má opět po dlouhých šedesáti letech svou staronovou dominantu. Při přestavbě radniční budovy, která již druhým rokem probíhá, se počítá s obnovením věže, která tam stála téměř tři sta let. Původní stará radnice bývala dřevěná, a proto několikrát vyhořela. Během třicetileté války ji Chorváti a Švédové vypálili dvakrát. V plamenech samozřejmě shořely i důležité listiny. V roce 1646 byla na místě dřevěné radnice postavena kamenná budova. Za těch více než 350 let prošla různými stavebními úpravami. V roce 1683 byla na šindelovou střechu umístěna deset metrů vysoká dřevěná vížka a v roce 1704 byla opatřena hodinami, přivezenými až z daleké Budapešti. V roce 1855, při největším požáru, jaký kdy město postihl, začala.hořet střecha radnice. Jak se zachovalo ve starých záznamech, odvážný kominický mistr J. Pilz radnici v poslední chvíli zachránil a městská rada jej za jeho hrdinský čin odměnila dvěma zlatými dukáty. V přízemí radnice bývala restaurace, a když hloubili v roce 1832 sklepy, aby se do nich vešlo více sudů, našli tam poklad starých stříbrných mincí. Změnil se vzhled čelní zdi, drobné úpravy zaznamenaly i vnitřní prostory. V průběhu druhé světové války poškodila dřevěnou věžičku silná vichřice. Hrozilo nebezpečí, že nakloněná věž spadne a způsobí nemalé škody. Proto městská rada rozhodla věžičku sundat. Zuřila válka a na obnovu, věže nebylo ani pomyšlení. Teprve letos byla obnovena, a aby se ani nejsilnějšímu uragánu nepodařilo konstrukci poškodit, byla vyztužena kovovými trubkami. 15. listopadu 2002 - za přihlížení desítek občanů - zvedl jeřáb poslední, šestimetrový díl obnovené věže na střechu radnice a za mohutného potlesku začalo svařování. Byl to skutečně historický okamžik. Chrastavské náměstí 1. máje má opět po více než půl století důstojnou, zdaleka viditelnou dominantu.