CHRASTAVSKÉ LISTY – 10/2004
Výběr z textů

V Nádražní ulici konečně světlo na konci tunelu
Další večer se starostou
Ze zasedání Zastupitelstva 30.srpna 2004
K situaci v Kováku – vyjádření starosty města
Školní lavice opět ožily
Nová obecně závazná vyhláška města č. 4 / 2004 ze dne 30.8.2004, o místním poplatku z ubytovací kapacity
Zasedání Rady města z 13. září 2004
Budou autobusy do Liberce zrušeny?
Stanovisko Města Chrastava k projektu REGIOTRAM NISA
Větrné elektrárny také ve Václavicích
Vakcinace lišek proti vzteklině
Informace z mikroregionu Hrádecko-Chrastavsko
Zahrada v říjnu
Městské zastupitelstvo proti rozvoji rómské kultury v Chrastavě
Řetízek v Chrastavě
Projekt: Internet do knihoven
Projekt: Vzdělávací centrum
Oldřich Němec: Zákon o evidenci psů je nutnou prevencí
Registrační pokladny - zbytečným strašákem
Chrastavský motoklub je dvacátý na světě a má přeborníka republiky
Kolová
Hysterie kolem větrných elektráren nad Vítkovem
BULLETIN SPHMCH
V říjnu 1918 skončila 1. světová válka
Čeští trampové – nepřátelé Říše
Klikyháky nejsou překážkou, pokud.....
Česká menšina a kluziště
Komu patřil Führichův dům
Spor Bohumila Honsy s městskou radou
Nečekaná návštěva od protinožců
První poválečná léta v chrastavské škole
Kniha, která stojí za přečtení

V Nádražní ulici konečně světlo na konci tunelu
Po letech urgencí se spojenými silami občanů v Nádražní ulici a vedení města Chrastavy podařilo získat nadějný příslib na zásadní řešení zcela nevyhovujícího stavu splaškové a dešťové kanalizace v Nádražní ulici.
Ta vyplývá z dopisu generálního ředitele SčVK ze dne 2. 9. 2004, z něhož citujeme:
“Situace vyžaduje jednoznačné koncepční řešení podložené měřením a příslušnými průzkumy a samozřejmě i určité nemalé investiční náklady. Mohu Vám oznámit, že na včerejším jednání s GŘ SVS a. s. se podařilo najít shodu v dalším postupu a příslib uvolnění patřičných finančních prostředků na tuto investici. Ještě v letošním roce bude zahájena příprava a průzkumy s cílem dokončit provedení potřebných stavebních prací nejdéle v roce 2006.”
Věříme slovům generálního ředitele SčVK a doufáme, že celá situace bude posouzena a vyřešena z odborného hlediska ku prospěchu všem.
Miroslava Karlíková, za občany Nádražní ulice
Ing. Michael Canov
starosta města

Další večer se starostou
18. večer se starostou bude věnován aktuálnímu tématu “uvažovaná výstavba obytných (rohových) domů v okolí ulice Turpišova”, kde budou účastníci seznámeni s výsledky ankety na dané téma a též se stanoviskem starosty města k průběhu a výsledkům celé kauzy, které přednese na následujícím jednání zastupitelů města. Odborným garantem večera bude vedoucí OVÚS pan Martin Janoušek.
Setkání se uskuteční 11. října 2004 od 17 hodin ve školní jídelně v Chrastavě.
Na vaší účast se těší starosta města Ing. Michael Canov.

Ze zasedání Zastupitelstva 30.srpna 2004
Zastupitelstvo města na tomto zasedání projednalo a usneslo se mimo jiné takto:
- neschválilo
zařazení bodu "Doplnění usnesení k bodu č. 2 zasedání ZM dne 16/6/04 zápisu kontrolního výboru ze dne 25/5/04"

- schválilo
1. převod části družstevního podílu v Městském bytovém družstvu Chrastava včetně souvisejících práv a povinností k bytu č. 3 v domě č. p. 57, Frýdlantská ul., k. ú. Chrastava I
2. převod části družstevního podílu v Městském bytovém družstvu Chrastava včetně souvisejících práv a povinností k bytu č. 15 v domě č. p. 205, Andělohorská ul., k. ú. Dolní Chrastava

- schválilo
1. prodej pozemkové parcely č. 730/6 o výměře cca 459 m2 – orná půda (původně části p. p. č. 730/2) v k. ú. Dolní Chrastava
2. prodej p. p. č. 279/1 o výměře 377 m2 - zahrada v k. ú. Chrastava I
3. prodej p. p. č. 336 o výměře 218 m2 – zahrada a p. p. č. 335/5 o výměře 149 m2 – ostatní plocha v k. ú. Chrastava I
4. prodej p. p. č. 335/6 o výměře 89 m2 v k. ú. Chrastava I

- schválilo
1. směnu pozemkové parcely č. 41/2 o výměře 4 m2 – ostatní plocha, pozemkové parcely č. 41/3 o výměře 5 m2 – ostatní plocha, pozemkové parcely č. 53/3 o výměře 72 m2 – ostatní plocha, pozemkové parcely č. 53/4 o výměře 49 m2 – ostatní plocha, pozemkové parcely č. 209/2 o výměře 5 m2 – ostatní plocha, pozemkové parcely č. 213/2 o výměře 3 m2 – ostatní plocha, pozemkové parcely č. 213/3 o výměře 4 m2 – ostatní plocha, pozemkové parcely č. 229/3 o výměře 641 m2 – ostatní plocha, pozemkové parcely č. 276/4 o výměře 47 m2 – trvalý travní porost, pozemkové parcely č. 772/2 o výměře 637 m2 – ostatní plocha, pozemkové parcely č. 783/8 o výměře 5 m2 – ostatní plocha, pozemkové parcely č. 792/5 o výměře 4 m2 – ostatní plocha, pozemkové parcely č. 792/6 o výměře 4 m2 – ostatní plocha, pozemkové parcely č. 792/7 o výměře 5 m2 – ostatní plocha a pozemkové parcely č. 805/5 o výměře 30 m2 – ostatní plocha, vše k. ú. Dolní Chrastava, ve vlastnictví města, za stavební parcelu č. 44/1 o výměře 633 m2 – zastavěná plocha, nádvoří, pozemkovou parcelu č. 207 o výměře 601 m2 – zahrada, vše k. ú. Dolní Chrastava, dále za stavební parcelu č. 881 o výměře 8 m2 – zastavěná plocha, nádvoří, pozemkovou parcelu č. 310/3 o výměře 452 m2 – zahrada, vše k. ú. Chrastava I, ve vlastnictví Ředitelství silnic a dálnic ČR. Finanční vypořádání bude provedeno na základě znaleckých posudků
2. směnu části stavební parcely č. 44/1 o výměře cca 440 m2 a části pozemkové parcely č. 207 o výměře cca 160 m2 – zahrada, vše k. ú. Dolní Chrastava, ve vlastnictví města, za část pozemkové parcely č. 205/2 o výměře cca 120 m2 – zahrada v k. ú. Dolní Chrastava

- schválilo
bezúplatné nabytí (darování ) p. p. č 789/1 o výměře cca 1900 m2 - ostatní plocha, komunikace v k. ú. Dolní Chrastava, p. p. č. 1485 o výměře 372 m2 – ostatní plocha, komunikace, p. p. č. 1484 o výměře 1393 m2 - ostatní plocha, komunikace a p. p. č. 1391/9 o výměře 2418 m2 – ostatní plocha, komunikace, vše k. ú. Chrastava I od Libereckého kraje,

- zrušilo
své usnesení č. j. 2004/02/I, písmeno b) ze dne 8.3.2004

- schválilo
předběžně bezúplatný převod (darování) níže uvedených parcel v souvislosti s přeložkou silnice II/592

- schválilo
v souladu s regulačním plánem pro výstavbu rodinných domků “Polní-60 RD”
1) předběžně prodej pozemkové parcely č. 745/1 o výměře 7625 m2 – orná půda a dle geometrického plánu čz. 454-304/2003 pozemkové parcely č. 747/5 o výměře 10493 m2 – orná půda, pozemkové parcely č. 762/12 o výměře 16147 m2 – orná půda, pozemkové parcely č. 765/12 o výměře 828 m2 a dále dle geometrického plánu čz. 396-34/2001 pozemkovou parcelu č. 489/24 (původně p.p.č 489/1) o výměře 14901 m2 – orná půda, vše k.ú. Dolní Chrastava pro výstavbu rodinných domků “Polní – 60 RD”
2) na základě doporučení RM ze dne 9. 8. 2004 pod bodem č. 2004/13/XIV návrh smlouvy o společném postupu při prodeji pozemků na výstavbu rodinných domků “Polní – 60 RD” čj. 017/2004/Ru

- schválilo

  1. předběžně prodej p. p. č 79 (nebo části) o výměře cca 1700 m2 - ostatní plocha v k. ú. Dolní Vítkov (na stavbu RD)
  2. předběžně prodej p. p. č. 74 (nebo části) o výměře cca 5235 m2 – ostatní plocha v k. ú. Dolní Vítkov (plocha smíšené zástavby)
  3. předběžně prodej části p. p. č. 8/1 o výměře cca 1500 m2 – ostatní plocha (na výstavbu RD) a části p. p. č 8/1 o výměře cca 300 m2 (zahrada), vše k. ú. Dolní Vítkov
  4. předběžně prodej p. p. č. 7/2 o výměře 702 m2 – trvalý travní porost a p. p. č. 7/3 o výměře 952 m2 – trvalý travní porost v k. ú. Dolní Vítkov (výstavba RD)
  5. předběžně p. p. č. 7/1 o výměře 1300 m2 – trvalý travní porost v k. ú. Dolní Vítkov (výstavba RD)
  6. předběžně prodej p. p. č. 191/3 (nebo části) o výměře 1956 m2 – ostatní plocha v k. ú. Horní Vítkov (výstavba RD)
  7. předběžně prodej st. p. č. 103 o výměře 1421 m2 v k. ú. Horní Vítkov (výstavba RD)
  8. předběžně prodej p. p. č. 724/1 o výměře 181 m2 – zahrada v k.ú. Andělská Hora u Chrastavy
  9. předběžně prodej p.p.č. 699/3 o výměře 59 m2 – ostatní plocha, komunikace v k.ú. Dolní Vítkov
  10. předběžně prodej st. p. č. 32 o výměře 356 m2 – trvalý travní porost a 1114/1 o výměře 345 m 2 ostatní plocha, p. p. č. 77 o výměře 650 m2 – trvalý travní porost, p. p. č. 79 o výměře 837 m2 – trvalý travní porost, p. p. č. 78/2 o výměře 1.193 m2 – ostatní plocha a p. p. č. 80 o výměře 244 m2 – zahrada, vše k. ú. Horní Vítkov
  11. předběžně prodej část p. p. 318/3 o výměře cca 40 m2 zahrada, v k.ú. Horní Chrastava

- schválilo
ve shodě s usnesením RM 2004/13/XV ze dne 9.8.2004 postup starosty a místostarosty města ve věci žádosti o získání dotačního systému z EU fondů SFŽP z programu OPI 3.2- Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství, vypracované ve spolupráci s firmou STAR a.s., Jeseniova 10, 130 00 Praha 3, na akci Kanalizace Mostní ul. Chrastava s následujícími fin. parametry: celková cena 6.000 (v tis. Kč), z dotace 4.845 (v tis. Kč), vlastní zdroje 1.155 (v tis. Kč) rozděleno na finanční čerpání v roce 2005-2006. Současně se žádostí byl předložen výhled rozpočtu na rok 2005 a 2006, který bylo nutno dokladovat k žádosti o dotaci

- schválilo
ve shodě s usnesením RM 2004/12/IX postup starosty města při získání navýšení dotace ze státního rozpočtu o další 4 mil. Kč na akci Přístavba školní jídelny

- schválilo
4. změnu rozpočtu a investičního plánu na rok 2004 na základě doporučení RM ze dne 9. 8. 2004, č.j. 2004/13/XIV,

- schválilo
uzavření smluv o poskytnutí půjčky na opravy, modernizaci a rekonstrukci bytového fondu z Fondu rozvoje bydlení s žadateli na základě návrhu komise fondu a pověřilo starostu města jejich uzavřením

- schválilo
dodatek smlouvy č. 2009/2000 o půjčce na opravy, modernizaci a rekonstrukci bytového fondu z Fondu rozvoje bydlení mezi Městem Chrastava a Milanem Čimburou

- vzalo na vědomí
1) zprávu nezávislého auditora a závěrečný účet Mikroregionu Hrádecko-Chrastavsko za rok 2003,
2) rozpočet Mikroregionu Hrádecko – Chrastavsko na rok 2004

- vzalo na vědomí
a) informaci starosty města ve věci uvažované výstavby rohových domů
b) informaci vedoucí KS o přijetí a vyřízení petice

- schválilo
návrh tajemníka MěÚ na peněžité plnění fyzickým osobám, členům výborů, kteří nejsou členy zastupitelstva města,

- schválilo
a) zprávu o činnosti kontrolního výboru za 1. pololetí 2004
b) plán činnosti kontrolního výboru na 2. pololetí 2004

- vzalo na vědomí
žádost předsedy finančního výboru o podání zprávy za 1. pololetí 2004 a plánu činnosti na 2. pololetí 2004 do příštího zasedání ZM

- vydalo
obecně závaznou vyhlášku č. 4/2004, o místním poplatku z ubytovací kapacity

- neschválilo
opětovně zařazení bodu "Doplnění usnesení k bodu č. 2 zasedání ZM ze dne 16. 6. 2004 o zápisu kontrolního výboru ze dne 25.5.2004" do programu zasedání

K situaci v Kováku – vyjádření starosty města
Bývalý internát učňů Elitexu v Nádražní ul. č. p. 617 byl prodán cca před 10 lety po zrušení učiliště do soukromého vlastnictví a začal sloužit jako ubytovna. V současné době je v osobním vlastnictví pana Radima Urbana z Prahy. Osobní vlastnictví je nedotknutelné a musí být v našem státě plně respektováno. Na druhou stranu je obec oprávněna a do značné míry i povinna učinit vše proto, aby soukromý majitel nenakládal se svým majetkem v rozporu se zákony a v důsledku toho způsoboval i újmu ostatním obyvatelům obce.
Ubytovanými v ubytovně “Kovák” jsou v drtivé míře nezaměstnaní, kteří do ubytovny přicházejí z celých a nejen Severních Čech. Dle množství dostupných informací se někteří z ubytovaných podílejí na definitivní devastaci “Kulturního domu” a stávají se potencionální či skutečnou hrozbou pro své okolí. Tyto skutečnosti se zcela oprávněně hrubě nelíbí nejširšímu spektru chrastavských obyvatel a stejně tak se nelíbí ani vedení města.
Vedení města i já osobně jsme se rozhodli, že při plném respektování všech zákonných norem učiníme vše proto, aby ubytovna “Kovák” přestala být noční můrou všech slušných obyvatel Chrastavy.

Z výše uvedeného důvodu jsme oslovili se žádostmi o prověření jim příslušných záležitostí živnostenský úřad, krajskou hygienickou stanici, finanční úřad, stavební úřad a Policii ČR.
Při prověřování všech dosavadních náležitostí bylo zjištěno, že se nedochovalo stavební povolení a kolaudační rozhodnutí. Z důvodu, že se nedochovala dokumentace, z níž by bylo možno zjistit povolený účel užívání, vydal stavební úřad sdělení, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena a že je tedy stavbou ostatního ubytovacího zařízení – ubytovnou s ubytovací kapacitou do 92 osob (vyhl. MMR č.137/1998 §3, písm.g) odst.4).
Pro informaci k pojmu ubytovna uvádím následující:

1) V ubytovnách je ubytovávání volnou živností samo o sobě (na rozdíl od ubytovávání v bytových domech, kde je živností pouze v případě, že jsou současně poskytovány i jiné než základní služby) - (nař. vlády č. 469/2000 příloha č. 4, čl. 83).
2) Osoby provozující živnost dle nař. vlády č. 469/2000, s výjimkou osob poskytujících ubytování v bytových domech, jsou povinny vypracovat provozní řád, který jsou povinny přeložit ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví (zák. č. 258/2000 §21a)
3) V zařízeních určených k přechodnému ubytování za úplatu (pozn.: ubytovna ze zákona – viz vyhl. MMR č. 137/1998 §3, písm. g) odst. 4 poskytuje přechodné ubytování bez ohledu na dobu, kdy toto ubytování trvá), může obec vybírat poplatek z ubytovací kapacity (pokud má v tom smyslu vydanou obecně závaznou vyhlášku). V tom případě je ubytovatel povinen vést ubytovací knihu.
K výše uvedeným bodům doplňuji:

K bodu 1): Vzhledem k tomu, že nám příslušný živnostenský úřad v odpovědi na naši původní žádost sdělil, že dotyčný nemá živnostenské oprávnění, podali jsme stížnost na neoprávněné podnikání (zák. č.455/1991 §61, odst.1).
K bodu 2): Vzhledem k tomu, že se nám krajská hygienická stanice v odpovědi na naši původní žádost vyjádřila v tom smyslu, že si není jista, zda se jedná o ubytovnu nebo bytový dům, podali jsme na základě “Sdělení stavebního úřadu” (který stanovil, že se o ubytovnu skutečně jedná) stížnost, že dotyčný nemá žádný, natož schválený, provozní řád.
K bodu 3): Město Chrastava schválilo obecně závaznou vyhlášku o poplatku z ubytovací kapacity s účinností od 1. října 2004.
Město Chrastava bude nadále důsledně vyžadovat a třeba i opakovaně požadovat po příslušných orgánech součinnost v rámci jejich pravomocí. Např. na základě zjištění sociálního odboru jsme předali na stavební odbor informaci, že je velmi výrazně překročena povolená kapacita ubytovny se žádostí o podání informace o učiněných opatřeních. V souvislosti s přijatou vyhláškou pak nepochybuji, že správce poplatku, tj. finanční odbor, bude postupovat důsledně dle vyhlášky.
Samo město v této souvislosti již nemohlo nadále strpět devastaci vlastního majetku. Firma Belmont MR s.r.o. (jednatel pan Radim Urban), která měla v pronájmu od města kotelnu, kterou pro “Kovák” využívala, totiž zcela a dlouhodobě zanedbávala své smluvní povinnosti. Smlouva jí tak byla vypovězena. Následnou nabídku na odkup kotelny za odhadní cenu majitel ubytovny pan Urban opakovaně odmítnul s tím, že již rok a půl plánuje vybudování vlastních kotlů přímo v objektu. Zajisté si mnoho občanů položilo v souvislosti s “Kovákem” otázku, proč vlastně majitel dané ubytovny ubytovává prakticky vesměs lidi, žijící jen a pouze ze sociálních dávek. Odpověď je snadná. Obecně totiž platí, že ubytovny pro ty, co žijí jen a jen ze sociálních dávek, jsou nesmírně výhodným byznysem. Stát prostřednictvím sociálních odborů na městských úřadech, kde mají dotyční trvalý pobyt, hradí náklady na bydlení. Pokud mají dotyční místo trvalého pobytu v našem případě mimo Chrastavu, rád jim příslušný sociální odbor proplatí náklady na bydlení v 100% výši. V dané ubytovně se náklady na bydlení za kdysi internátní pokojíky pohybují okolo 5 tis. Kč/měs. Již jenom legálních ubytovacích jednotek (tzn. bez započítání obydlených suterénních místností bez jakéhokoliv vybavení) je přes 50. Dobrý byznys, ne? Stačilo by dle mého názoru velmi málo a sice, aby vláda nahradila současnou dle mého názoru katastrofální sociální politiku intenzivně podporující ty, kteří žijí jen a jen z práce druhých. Pro účely dané ubytovny by stačilo jen zavést horní limit sociálních dávek na bydlení např. na 1 tis. Kč a celý problém s “Kovákem” by se vyřešil prostřednictvím majitele během několika týdnů sám.
V Chrastavě dne 15. září 2004
Ing. Michael Canov
starosta města

Školní lavice opět ožily
Ve středu 1. září 2004 se znovu zaplnily chrastavské školy. Děti, které usedly do školních lavic poprvé, byly do svých tříd uvedeny žáky 9. ročníků a přišel je pozdravit i ředitel školy Mgr. Aleš Trpišovský a starosta města Ing. Michael Canov, který každému z nich přinesl balíček sladkostí. Vítání prvňáčků se neobešlo bez cvakání fotoaparátů a vrčení kamer v rukou přihlížejících rodičů a příbuzných. - s -

Nová obecně závazná vyhláška města č. 4 / 2004 ze dne 30.8.2004
o místním poplatku z ubytovací kapacity

Zastupitelstvo města Chrastava vydalo na svém zasedání dne 30. 8. 2004 na základě § 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ustanovením § 10 písm. d) a § 84 odst. 2 písm. i) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku:

Čl. 1
Předmět poplatku

Poplatek z ubytovací kapacity se vybírá v místech soustředěného turistického ruchu z ubytovací kapacity v zařízeních určených k přechodnému ubytování za úplatu (např. hotely, motely, penziony, ubytovny, ubytování v soukromí a jim podobná zařízení).

Čl. 2
Poplatník a správce poplatku

  1. Poplatek  platí ubytovatel, kterým  je fyzická  nebo  právnická  osoba, která  přechodné ubytování poskytla. Ubytovatel je povinen vést v písemné podobě evidenční knihu, do které zapisuje dobu ubytování, jméno, příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo místa trvalého bydliště v zahraničí  a číslo občanského  průkazu  nebo  cestovního  dokladu fyzické osoby, které ubytování poskytl. Zápisy do evidenční knihy musí být vedeny přehledně a srozumitelně. Tyto  zápisy  musí  být  uspořádány   postupně  z  časového hlediska. Evidenční  knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu. Zpracování osobních údajů v evidenční knize se řídí zvláštním právním předpisem1/.
  2. Správu poplatku vykonává Město Chrastava a výkonem správy poplatků je pověřen hospodářsko-finanční odbor Městského úřadu v Chrastavě, (dále jen ”správce poplatku”). V řízení ve věcech poplatku se postupuje podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, pokud zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, nestanoví jinak.

Čl.  3
Ohlašovací povinnost

1. Poplatník je povinen písemně do 15 dnů od zahájení činnosti oznámit správci poplatku (v případě, že činnost probíhala již před účinností této vyhlášky pak do 15 dnů od účinnosti této vyhlášky) :
- jméno, příjmení, adresu, rodné číslo, popř. IČ, pokud bylo přiděleno - fyzická osoba
- název, sídlo, identifikační číslo - právnická osoba
- datum zahájení provozu ubytovacího zařízení
- adresu ubytovacího zařízení
- počet lůžek
- bankovní, telefonické a e-mailové spojení společně
s ohlášením výše uvedených skutečností, předloží poplatník kolaudační rozhodnutí (rozhodnutí o změně užívání) týkající se objektu, ve kterém je poskytováno přechodné ubytování.
2. Poplatník je povinen písemně do 15 dnů po skončení poplatkového období oznámit správci poplatku:
- jméno, příjmení, adresu, rodné číslo, popř. IČ, pokud bylo přiděleno - fyzická osoba
- název, sídlo, identifikační číslo - právnická osoba
- přidělený variabilní symbol
- poplatkové období
- celkový počet využitých lůžek (počet lůžek  vynásobený počtem dnů, po které byly využity)
- poplatek (celkový počet využitých lůžek vynásobený sazbou poplatku) 
3. Poplatník je povinen do 15 dnů ohlásit správci poplatku každou změnu údajů nahlášených dle odstavce 1.

Čl. 4
Sazba poplatku

1. Sazba poplatku z ubytovací kapacity činí 4,- Kč za každé využité lůžko a den.
2. Správce poplatku může po dohodě s poplatníkem stanovit poplatek roční paušální částkou.
3. Správce poplatku může na žádost poplatníka z důvodu odstranění tvrdosti poplatek nebo jeho příslušenství zcela nebo částečně prominout.

Čl. 5
Poplatkové období

1. Poplatkové období pro poplatníka s ubytovací kapacitou nad 20 lůžek je  kalendářní měsíc.
2. Poplatkové období pro poplatníka s ubytovací kapacitou 20 lůžek a méně je  kalendářní pololetí.

Čl. 6
Splatnost a odvod poplatku

1. Poplatek je splatný do 15 dnů po skončení poplatkového období. 
2. Poplatek se platí:
- hotově správci poplatku
- poštovní poukázkou vydanou správcem poplatku
- jiným převodem, jehož náležitosti (účet, variabilní symbol atd.) určí správce poplatku.

  
Čl. 7
Sankce

1. Nebudou-li poplatky zaplaceny  (odvedeny) včas nebo ve správné výši,  vyměří obec poplatek platebním výměrem. Včas nezaplacené  (neodvedené) poplatky nebo jejich nezaplacená (neodvedená)  část se zvyšují na trojnásobek.

2. Pokud poplatník nesplní ve stanovené lhůtě svoji oznamovací povinnost vyplývající z této vyhlášky nebo uloženou rozhodnutím podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, může mu správce poplatku opakovaně uložit pokutu za nepeněžité plnění ve smyslu ustanovení § 37 a § 37a) citovaného zákona.

Čl. 8
Osvobození

Poplatku z ubytovací kapacity nepodléhá:
1. ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro přechodné  ubytování studentů a žáků,
2. ubytovací  kapacita  v zařízeních  sloužících  pro  ubytování  pracovníků  fyzických  a  právnických osob, které tato zařízení vlastní nebo k nim mají právo hospodaření,
3. ubytovací kapacita ve zdravotnických zařízeních, pokud  nejsou  užívána jako hotelová zařízení,
4. ubytovací kapacita v zařízeních sloužících sociálním a  charitativním účelům.

Čl. 9
Účinnost

Tato obecně závazná vyhláška města Chrastavy nabývá účinnosti dnem 1. října 2004.

Ing. Michael C a n o v
starosta
Miloslav P i l a ř
místostarosta

Zasedání Rady města z 13. září 2004
Rada města na svém zasedání projednala a usnesla se mimo jiné takto:

- vzala na vědomí

informaci velitele OO Policie ČR v Chrastavě o bezpečnostní situaci ve městě a požádala velitele MP o zvýšenou kontrolu v ubytovně Nádražní č. p. 617

- schválila
pronájem části pozemkové parcely č. 86/2 o výměře cca 25 m2 – zahrada, v k. ú. Horní Chrastava na zřízení zahrádky na dobu 10 let

- schválila
1. předběžně pronájem nebytového prostoru o výměře cca 420 m2, 1. patro, v objektu na Střeleckém vrchu č. p. 709 (bývalý S-klub), k. ú. Chrastava I
2. předběžně pronájem nebytového prostoru – garáže o výměře cca 20,3 m2 v domě č. p. 297 v k. ú. Chrastava I

- doporučila ZM
vydat obecně závaznou vyhlášku č. 4/2004, o čistotě a veřejném pořádku ve městě

- vzala na vědomí
informaci starosty města o situaci v IBUSu se sídlem v Míšni, se kterým rozhodnutím soudu v Drážďanech z důvodu platební neschopnosti začalo konkurzní řízení. Starosta města udělil plnou moc advokátní kanceláři Šmídek a Ulmann s cílem co nejdříve ukončit smluvní vztah mezi městem Chrastava a IBUS na Střeleckém vrchu č. p. 709.

- vzala na vědomí
zápis č. 2004/12 z jednání bytové a sociální komise ze dne 30.8.2004

- vzala na vědomí
informaci starosty o písemném příslibu generálního ředitele SVS a. s. ze dne 2.9.2004 na vyřešení problémů s kanalizací v Nádražní ulici, kterým bylo odpovězeno na žádost starosty ze dne 25.8.2004

- schválila
podání doplnění žádosti o zřízení odloučeného pracoviště hudebních tříd ZUŠ Liberec od 1. 9. 2005 podaného starostou města dne 10.9.2004

- zrušila
své usnesení č. 2004/11/XV ze dne 28.6.2004

- schválila
návrh smlouvy o dílo se zhotovitelem Stavoefekta Plus s. r. o., Na Zvonku 57, 460 15 Liberec, na zateplení přední strany části bytového domu č. p. 250 v Chrastavě, Loudátově ulici a pověřila starostu města podpisem smlouvy

Budou autobusy do Liberce zrušeny?
Snad kaše, která se v této souvislosti vaří, nebude tak horká, i když….
Když jsem ve středu 15. září 2004 zahajoval již 17. večer se starostou na téma “REGIOTRAM NISA, představení Studie proveditelnosti Projektu RTN-1”, bleskla mi hlavou vzpomínka na plný až přeplněný sál nabitý emocemi při některých minulých večerech, ať již tématem byly odpady, přeložka silnice či uvažovaná výstavba rohových domů.
A dnes, proběhlo mi onoho 15. září myslí, kromě mě, místostarosty a ředitelky školní jídelny jen čtyři občané.
Ne, nezlobil jsem se a nezlobím na své spoluobčany, že nepřišli. Téma bylo pro ně zdánlivě odtažité, ale jen zdánlivě. Jsem si jist, že kdyby tušili, co hrozí, bylo by tak plno a bouřlivo, že by Michaela Jílková se svým “Kotlem” jen mohla tiše závidět. Ovšem to, že bude předkládána taková šílenost, která bude navrhovat zrušení přímých spojů přes Bedřichovku a prodloužení autobusových spojů do Liberce přes Machnín navíc přes Ostašov, nenapadlo nikoho z těch, co nepřišli, pochopitelně ani ve snu.
Důležitost onoho večera se starostou si ovšem plně uvědomovali zástupci nositele a koordinátoru projektu, byli přítomni i zástupci KÚ odboru dopravy.
Večeru se zúčastnili: Za nositele projektu – Liberecký kraj: radní František Gábor
Za koordinátora projektu – Investorsko inženýrská, a. s.: vedoucí projektu Řízení a koordinace Regiotram Nisa Ing. Jiří Lauerman a paní M. Klosová
Za členy týmu koordinátora – DVH CR, spol. s r.o. ředitel divize Ing. Jan Kašík, GAC spol. s.r.o. Mgr. Jana Pelešková
Za KÚ odbor dopravy - Ing. Věra Mühldorfová a pan Milan Svoboda
Nutno zdůraznit, že celý večer, kterého se též účastnil na mé pozvání i starosta Bílého Kostela Václav Nekvapil se svými spolupracovníky, probíhal v přátelské atmosféře, kde jsme se dozvěděli i mnoho zajímavých informací z celého projektu. Přes to přese všechno jsem cítil, že by stačilo málo, například projevení pochopení pro potřeby celého projektu v tom smyslu, že je pro nás přijatelný kompromis, ke kterému jsem byl vyzýván, a sice, že mimo dopravní špičku a o víkendech upřednostníme před autobusovou dopravou vlakovou dopravu Regiotramem Nisa a situace by se stala nezvratnou. Ne, nebojte se vážený čtenáři, zachoval jsem se stejně tak, jak by se na mém místě zachoval každý starosta Chrastavy. Variantu s jakýmkoli rušením autobusových linek v rámci Regiotramu jsem jednoznačně odmítnul. Navíc vzhledem k důležitosti postoje města jsem zaslal příslušným orgánům stanovisko, se kterým si Vás dovoluji seznámit v plném znění.
V Chrastavě dne 22. 9. 2004
Ing. Michael C a n o v
starosta

Stanovisko Města Chrastava k projektu REGIOTRAM NISA
Město Chrastava, zastoupené svým statutárním zástupcem Ing. Michaelem Canovem, starostou města, podává tímto stanovisko ke Studii proveditelnosti projektu RTN-1 Regiotram Nisa.
Stanovisko: Pro město Chrastava je zcela nepřijatelné jakékoli omezení autobusové dopravy na trase Chrastava - Liberec a zpět, včetně umělého prodloužení této trasy v souvislosti s realizací programu RTN-1 v rámci Regiotramu Nisa. Odůvodnění:
Cílem implementace nových prvků dopravního systému do vývoje veřejné hromadné dopravy směrem do budoucna může být pouze vylepšování stávajícího stavu. Nutno konstatovat, že vzhledem k poloze města Chrastavy jako celku a vzhledem k rozložení jejích jednotlivých částí vzhledem k  vlakovému nádraží, nemůže za žádných okolností vlaková doprava z Chrastavy do Liberce a zpět nahradit rychlost spojení dopravou autobusovou (dokončení rychlostní komunikace I/13 toto konstatování jen podtrhne) do a z Liberce, zejména pak jeho centra.
Konstatujeme, že toto stanovisko bylo již obsaženo ve vyjádření města Chrastava ze dne 8.8.2002, které opětovně zasíláme v příloze.
Ve studii proveditelnosti je uvedeno ke spojení Chrastavy a Liberce mimo jiné: (str. 75) “neekonomický souběh osobní drážní a autobusové dopravy” a dále a především (str. 115):
“Veřejná linková doprava: autobusová příměstská doprava bude provozována s těmito změnami:
Integrace linky 16 MHD Liberec a regionálních linek do Chrastavy, vedení přes Ostašov v rozsahu 1 spoj za hodinu k nádraží Chrastava, zrušení spojů v trase Chrastava – Bedřichovka – Stráž nad Nisou”
Konstatujeme, že přestože obecně lze souhlasit s tezí, že je neekonomický souběh vlakových a autobusových tratí, nelze tento problém řešit tak, že se zruší jednoznačně (až mnohonásobně) z časového hlediska kvalitnější spojení. Upozorňujeme autory studie proveditelnosti, že je pro Chrastavu zcela nepřijatelné, aby byla obětována v zájmu vyšších cílů (regiotram jako celek) způsobem, že dojde jednoznačně k velmi zásadnímu zhoršení kvality dopravy do krajského města způsobem, kdy by se nejrychlejší linky přes Bedřichovku zrušily zcela a linky přes Machnín prodloužily z dopravního spojení na tak hrůznou trasu (přes Ostašov), aby jimi nikdo nejezdil. Regiotram Nisa musí, co se týče dopravy, pokud bude realizován přes Chrastavu, získat svojí kvalitou zákazníky bydlící v částech poblíž nádraží v Chrastavě a též v Chrastavě - Andělské Hoře a především pak získat mimochrastavské pracovníky pracující v největším průmyslovém areálu (Grupo Antolin, Elitex atd.), kteří dosud dojíždí podnikovými autobusy, např. vybudováním krátkého podchodu vedoucího z průmyslové zóny přímo na nástupiště.
Navrhovaný způsob získání budoucích zákazníků na základě násilné likvidace a deformace autobusového spojení, které je pro Chrastavu z dopravního hlediska bezkonkurenčně nejlepší, je nejen nepřijatelný pro obyvatelstvo Chrastavy, ale je též dle našeho názoru porušením základních principů konkurenčního boje v demokratickém státě a v případě pokračování úvah tímto směrem, bychom se bezpochyby mimo jiné obrátili s žádostí o pomoc i na antimonopolní úřad.
Pro doplnění našeho stanoviska uvádíme, že se ve středu dne 15.9.2004 v rámci večerů se starostou se uskutečnila veřejná prezentace systému Regiotram Nisa.
Na tomto setkání uvedli představitelé nositele projektu plánované varianty se zrušením přímé autobusové dopravy do Liberce a se zavedením autobusové dopravy přes Ostašov. Jednoznačná nepřijatelnost takovýchto variant řešení pro Chrastavu byla okamžitě prezentována nejen starostou města, ale i přítomnými občany. Bylo zde i zdůrazněno, že je pro nás zcela nepřijatelný pohled na Chrastavu, který prezentoval Ing. Jan Kašík z pražské firmy DHV CR, spol. s r. o., který opakovaně prezentoval Chrastavu jako součást Liberce. Ústy starosty bylo jednoznačně deklarováno, že město Chrastava je plnohodnotné a zcela samostatné město a že kategoricky požadujeme, aby se takto s ním jednalo. Zástupci a nositelé projektu Regiotram Nisa byli taktéž informováni, že město Chrastava věnuje autobusové dopravě velkou pozornost a podařilo se mu jí během posledních 10 let zásluhou výborné spolupráce s odborem dopravy na OÚ a později na KÚ podstatně zkvalitnit (řada nových, obnovených či posunutých spojů dle požadavků chrastavských institucí a občanů nejen do a z Liberce, nová zastávka na sídlišti, přímé odpolední spojení s Frýdlantem, víkendové spojení do Vítkova).
Regiotram Nisa je bezpochyby velmi významným záměrem z hlediska budoucnosti integrované dopravy v regionu. Věříme, že včas dojde k oficiální změně ve studii proveditelnosti tak, aby Chrastava nebyla tímto projektem poškozena. Při významu a dopadu celého projektu Regiotram Nisa (nejen jeho části RTN-1) by bylo jistě na škodu, kdyby si projekt vytvořil z města Chrastava svého zásadního odpůrce jen pro iniciativy typu “Poručíme větru dešti”, tj. pro snahy násilným způsobem zlikvidovat stávající nejlepší spojení do a z Liberce.
Ing. Michael Canov, starosta města Chrastavy
Dopis byl zaslán: - nositeli projektu Regiontram Nisa – Libereckému kraji, koordinátorovi projektu (Investorsko inženýrská, a.s., DHV CR s.r.o., GAC s.r.o.), na vědomí KÚ LK odbor dopravy a ČSAD Liberec.

Ing. Michael C a n o v
starosta

Větrné elektrárny také ve Václavicích
Vážení čtenáři Chrastavských listů, dovolte mi reagovat na článek, uveřejněný v zářijovém vydání, který se týkal výstavby větrných elektráren nad Vítkovem. Rád bych poskytnul doplňující informace k přípravě větrného parku nad obcí Václavice, která s Vítkovem přímo sousedí. Na přípravě tohoto projektu se podílí město Hrádek nad Nisou. Jsem přesvědčen, že přípravy podobných projektů se kromě investorů a vlastníků pozemků musí účastnit také města, obce a zástupci veřejnosti, kterých se to bezprostředně týká. Pouze tak může být záměr v souladu nejenom se zákonem stanovenými normami a podmínkami, ale také v souladu se zájmem veřejnosti v okolí. Tento princip nebyl zjevně dodržen při přípravě větrného parku na Lysém vrchu. V této lokalitě navíc soukromý investor staví větrné elektrárny bez náležitých projednání vlivu na životní prostředí, bez projednání s obcí a také bez řádného projednání s vlastníky okolních pozemků a nemovitostí. Stavba totiž probíhá na základě stavebního povolení z doby, kdy podobné procedury nebyly vyžadovány.
Právě obava z podobného vývoje ve Václavicích byla jedním z důvodů proč město Hrádek nad Nisou do projektu vstoupilo a proč financuje měření rychlosti větru pod Výhledy. Na základě tohoto měření bude nejenom stanoven skutečný větrný potenciál této lokality, ale město bude také schopno stanovit jasné podmínky, za kterých bude výstavba větrných elektráren v této lokalitě možná. Nyní připravujeme založení provozní společnosti, ve které bude zastoupeno město a vlastník velké většiny pozemků v této lokalitě. Nerad bych totiž ve funkci starosty jen přihlížel, jak se v katastru obce staví větrné elektrárny. Kroky které nyní podnikáme by nám měly umožnit v budoucnu ovlivnit případnou výstavbu větrného parku a také získat podíl na ziscích investorů. Účast města je také zárukou toho, že při projednávání územního plánu, vlivu na životní prostředí a dalších nutných povolení budou respektovány připomínky obyvatel této lokality. S podrobnými informacemi byla veřejnost seznámena na jednání osadních výborů ve Václavicích a Uhelné, součástech města Hrádku nad Nisou. Pokud projeví podobný zájem i osadní výbor ve Vítkově jsem připraven se jeho jednání zúčastnit. Prozatím jsem alespoň informoval zástupce petičního výboru proti výstavbě větrných elektráren z Vítkova – Ing.Balcara, Ing Ansorgeho a Mvdr.Kareše. K celé záležitosti se také uskutečnila schůzka starostů Chrastavy, Frýdlantu a Hrádku nad Nisou. Cílem této schůzky bylo vzájemně se s kolegou Canovem a Wurmem informovat o nám známých projektech větrných elektráren na katastrech našich měst. Větrné elektrárny vnímám jen jako jednu z možností jak nahradit alespoň malou část energie, kterou nyní vyrábíme z tenčících se zásob fosilních paliv. Je možné, že budoucnost ukáže jiná, jednodušší a elegantnější řešení tohoto problému. Pokud si ale dnes mám vybírat mezi dírou hnědouhelného dolu a chladícími věžemi elektrárny v Turowě nebo větrnými elektrárnami za Žitavou a Ostritz, vyberu si větrné elektrárny. Nejsem ale jejich fanatickým příznivcem. Snažím se zabránit tomu, aby se město a jeho obyvatelé neocitli v postavení mimo hru. A to je myslím si moje práce…
Přeji pěkný podzim Chrastavě a jejím obyvatelům
Martin Půta, starosta města Hrádek nad Nisou

Vakcinace lišek proti vzteklině
Krajská veterinární správa pro Liberecký kraj oznamuje, že v době od 1.10. do 13.10.2004 (dle klimatických podmínek) proběhne na celém území Libereckého kraje orální vakcinace lišek z důvodu prevence vzniku a šíření nebezpečné nákazy – vztekliny.
Vakcinace proběhne shozem návnad z letadla, a to v závislosti na počasí.
Sběr lišek po jejich odlovu bude zahájen za tři týdny po skončení kladení návnad. Sběr lišek budou provádět organizace, které provádějí výkon práva myslivosti na území Libereckého kraje.
MVDr. Josef Král, Ředitel krajské veterinární správy
Bližší informace najdete v informačním letáku na této straněChrastavských listů, a to včetně letáku, kterým budou označeny vakcinované oblasti!

Informace z mikroregionu Hrádecko-Chrastavsko
Mikroregion Hrádecko – Chrastavsko, jehož součástí je devět obcí od Hrádku nad Nisou přes Chrastavu až po Oldřichov v Hajích, se snaží podporovat společné cíle obcí. Za tímto účelem vyhledává možnosti, jak získat finanční prostředky ze státních programů a fondů EU. Snaží se tak podporovat projekty převážně obcí sdružených v tomto uskupení.
Evropská unie však klade veliký důraz a podporuje spojení veřejného sektoru s neziskovou a komerční sférou. Za tímto účelem je vyhlášen program LEADER+, který má spojovat všechny výše zmiňované sektory. V rámci programu LEADER+ vznikla za podpory mikroregionu tzv. Místní akční skupina (dále jen MAS), která se skládá ze zástupců podnikatelů, starostů, vedoucích neziskových organizací, různých odborníků apod.
Účelem MAS po získání její právní subjektivity bude realizovat cíle vytipované při tvorbě strategie rozvoje daného území mikroregionu. Finanční prostředky na tuto realizaci lze získat podáním projektu na ministerstvo zemědělství. Pokud projekt vyjde a bude vidět, že spolupráce a spolurozhodovací kompetence mezi veřejnou a soukromou sférou fungují, bude MAS přiznána relativně velká částka finančních prostředků v řádu milionů korun. MAS poté podá výzvu na překládání projektů od soukromých i veřejných organizací, které po vyplnění žádostí budou moci získat zajímavou částku jako dotaci na svůj projekt. Po schváleni a přiznání dotací bude MAS kontrolovat průběh podpořených projektů.
Některé peníze řádově kolem tří set tisíc se nám již podařilo sehnat v předvstupním programu. Realizujete- li, nebo máte- li tedy v plánu nějaké projekty, můžete se na nás obrátit o informace, jak Vám případně pomoci s financováním Vašich záměrů a plánů.
Informace seženete u předsedy svazku mikroregionu Hrádecko - Chrastavsko paní Mlejnecké na ou.chotyne@volny.cz , nebo u poradce MAS p. Timuláka na timulak@seznam.cz . Další informace budou v brzké době po zprovoznění internetových stránek na adrese www.mikroregion.info. Pokud Vás zajímají dotace jako takové, je nejlépe si informace nalézt na oficiálních stránkách jednotlivých ministerstvech ČR. Jsou to např.:
www.strukturalni-fondy.cz - obsahují kompletní přehled o dotacích z EU
www.mpo.cz - stránky ministerstva průmyslu a podnikání, zde lze nalézt podmínky pro získání finanční podpory pro podnikatele
www.mze.cz - stránky ministerstva zemědělství, zde jsou formuláře, pravidla a výzvy k programu Leader - poradce mikroregionu Jiří Timulák

Zahrada v říjnu
Zrytí a ponechání půdy v hrubé hroudě usnadní mrazu a zimním srážkám pronikání do ornice
celá řada rostlin v půdě nesnáší čerstvý chlévský hnůj. Zarývejte hnůj jen tam, kam příští rok budete vysazovat rostliny, které ho snášejí ( K druhům citlivým na čerstvý chlévský hnůj patří všechny kořenové zeleniny, hlíznaté a cibulnaté rostliny.)
plochy vyhnojené v předchozím roce čerstvým chlévským hnojem přihnojte pouze žíravým vápnem nebo uhličitanem vápenatým
chcete-li hnojit minerálními(anorganickými) hnojivy již na podzim a zásobit tak půdu živinami, měli byste se omezit na draslík a fosfor
ke zlepšení půdních vlastností používejte pouze dřevěný popel
koncem října, ještě než uhodí silnější mrazy, byste měli ještě jednou přeházet všechny dlouhodobé komposty
hadice na vodu a postřikovače již nejsou od poloviny října potřeba a je na místě je uklidit pod střechu
v letech, kdy už koncem října napadne hodně sněhu a mrazy nepolevují, začínají našemu zahradnímu ptactvu starosti se sháněním potravy. Nechte sýkorky, aby si zvykly na krmítko ještě před příchodem sněhu.
zdroj: 2000 rad pro zahrádkáře (F.Böhmig,S.Peleška)
ZV

Čtenáři nám píší
Městské zastupitelstvo proti rozvoji rómské kultury v Chrastavě
Městské zastupitelstvo se rozhodlo, že zruší rómské zábavy, které se konaly jednou do měsíce. Zábavy se konaly v objektu střelnice se souhlasem správce objektu. Nejvyšší zástupce městského zastupitelstva uvádí, že si občané stěžovali na výtržnosti a vandalismus. Neopomněl uvést, že není možné dělat rómské zábavy, když se "normální" lidé nemají kde bavit. Proč není jediný zápis u Městské policie, kterou si platí ono městské zastupitelstvo či u Policie ČR, kterou si platíme všichni z našich daní? A co vůbec dle pana starosty znamenají normální lidé? Znamená to snad, že se zde třídí lidé podle barvy pleti? Neměl by člověk, který prezentuje Vaše město, řešit problémy tohoto města bez předsudků?
Podnikatel, který chtěl od měsíce září v objektu střelnice provozovat zábavy a zároveň investovat do rekonstrukce objektu, který využívají především občané a děti z Chrastavy, svůj záměr uskutečnit nemůže, protože nemá správnou barvu pleti. Proto necháme dále objekt chátrat a naše občany připravíme o možnost sportovního vyžití. Město na tento objekt peníze nedává, ale chce mluvit do jeho využití.
Anebo je tu další vysvětlení názoru pana starosty, který se nechal unést místními pomluvami o podnikateli, který je rovněž majitelem objektu bývalé prodejny SEPP, kde měl údajně zřídit rómskou ubytovnu. Opravdu si zdejší lidé mohou myslet, že tu někdo bude investovat do rómské ubytovny po zkušenostech s místním "KOVÁKEM", kde již rómská ubytovna je a 90% lidí zde neplatí nájem?
Tak jak to vypadá, zde není možné podnikat. Klacky pod nohy Vám hází lidé, kteří by se měli podílet na rozvoji města. Dělají však naprostý opak. Pojem demokracie si asi vykládá každý trochu jinak. Uvidíme, co na zdejší přístup budou říkat kompetentní orgány a hlavně národ, který se bude moci vyjádřit po zveřejnění této diskriminační kauzy.
občan města Chrastava, Jozef Baláž

Řetízek v Chrastavě
Při koncertě dětského pěveckého sboru Řetízek v  kostele sv. Vavřince 17. září, jsem si uvědomila známou pravdu, že hudba se poslouchá i očima.
Sebelepší nahrávka nenahradí atmosféru, kterou si jako divák vychutnávám na místě s dokonalou akustikou a v prostředí, které doplňuje pocit krásna. Přestože pěvecký sbor vystupoval početně oslaben, na kvalitě vystoupení to neubralo. Děti zpívaly s nasazením, které je zásluhou hudebního pedagoga Josefa Hlubučka, za klavírního doprovodu Miloslavy Vacíkové a Marka Pavky. V každém pohledu, v každém gestu bylo patrné dokonalé propojení mezi sbormistrem a malými zpěváčky. Barevnost dětských hlasů a čistotu zpěvu umocňovalo střídání temp a gradací náročných skladeb. V jejich projevu byla naléhavost i touha, smutek i veselí, pokora i přesvědčení. Zvolený repertoár tvořila kromě duchovní hudby také díla současných autorů a zpěvné spirituály.
Páteční podvečer s nastřádanými starostmi a všudypřítomným spěchem se na koncertu stal “čistou vodou”, kterou nám Řetízek nabídl k spláchnutí prachu a uhašení žízně po něčem hodně příjemném.
Zuzana Šafaříková

Projekt: Internet do knihoven
Vážení čtenáři,
rád bych Vás seznámil se záměrem Libereckého kraje zavést internet do všech veřejných knihoven v obcích  Libereckého kraje. Podle našich průzkumů jsme zjistili, že dostupnost internetu pro obyvatele zejména v malých obcích Libereckého kraje je nedostatečná a pro mnohé je to finančně nedostupné. Také ne každá domácnost si může dovolit koupit počítač, a pokud jej už má, je stále poměrně drahé zřídit připojení a hradit z rodinného rozpočtu provoz internetu. Proto jsme přišli s řešením – rádi bychom v každé, i té nejmenší obci zavedli internet ve veřejných obecních knihovnách, a to zdarma.
Projekt je už hotový a počítá se zřízením trvalého širokopásmového vysokorychlostního připojení (512/128 kbit/s) bez omezení, ale i s nákupem počítačů a příslušenství (zjistili jsme, že řada knihoven počítač dosud nemá), a s hrazením provozu.
Celý projekt by stál třináct a půl milionu korun, z toho o polovinu požádáme o příspěvek Evropskou unii, dva miliony by zaplatil stát a přes milion by uhradil ze svého rozpočtu Liberecký kraj. Od každé obce se očekává, že zajistí kvalifikovanou obsluhu počítačů a přizpůsobí otevírací dobu v knihovnách zvýšenému zájmu návštěvníků o novou službu. Už od příštího roku by si mohli chodit lidé do knihovny prohlížet na internetu nabídky volných míst, časem se určitě rozšíří elektronické vyřizování úředních záležitostí, malí podnikatelé ocení přehledy veřejných zakázek, které se zveřejňují na internetu, a řadu dalších užitečných informací.
Jsem přesvědčen, že možnost užívat internet by měli mít všichni stejnou a měla by to být služba veřejná, tudíž zdarma.
Projekt, který počítá se zavedením internetu do všech knihoven v Libereckém kraji počátkem září letošního roku schválili krajští radní a chceme s ním začít na začátku příštího roku. To už budou na Libereckém kraji noví zastupitelé a radní. Pokud budu znovu zvolen, rád bych tento projekt uskutečnil.
Jaroslav Zámečník, radní pro kulturu, památkovou péči, tělovýchovu, sport a cestovní ruch Libereckého kraje jaroslav.zamecnik@kraj-lbc.cz

Projekt: Vzdělávací centrum
Vážení přátelé, jsem nesmírně ráda, že Vás mohu informovat o úspěšném dokončení projektu CENTRUM VZDĚLANOSTI LIBERECKÉHO KRAJE.
Resort školství Krajského úřadu Liberec pod metodickým vedením Národního ústavu odborného vzdělávání a za účasti Investorsko inženýrské, a.s. v současné době dokončuje projekt ”Centrum vzdělanosti Libereckého kraje”, jako první v ČR vytváří systém celoživotního vzdělávání.
Vzdělávací nabídka této nové vzdělávací instituce reaguje na potřeby regionálního trhu práce a požadavků zaměstnavatelů. Využívá odborných a materiálových kapacit 24 škol zapojených do projektu. Výsledky studia jsou certifikovány jako celoživotní vzdělávání.
Důležitá je možnost modulové stavby vzdělávacího projektu dospělých s vytvářením profesního profilu dle potřeb zaměstnavatelů a specifik regionů.
Centrum vzdělanosti Libereckého kraje pracuje na principu tzv. ”TRIALOGU” ve smyslu spolupráce škola – občan – zaměstnavatel. Tento systém umožňuje modulové uspořádání programů/kurzů – čili využít distančního vzdělávání dle skutečných znalostí studentů před zahájením kurzů a dle požadavků a potřeb zaměstnavatelů.
Věřím, že centra vzdělanosti Libereckého kraje vám pomohou snáze pracovat s lidskými zdroji a budou jedním z pozitivních vlivů na tvorbu hospodářského výsledku vaší společnosti.
Více informací naleznete na www.cvlk.cz . V případě vašeho zájmu vám rádi poskytnou další informace v centrech vzdělanosti Libereckého kraje.
S pozdravem
Ing. Eva Bartoňová,
náměstkyně hejtmana pověřená vedením resortu školství a mládeže

Oldřich Němec: Zákon o evidenci psů je nutnou prevencí
Návrh zákona o evidenci psů je zcela nový návrh předlohy reagující na současný neutěšený stav v evidenci psů. Reflektuje na mnoho různých úrazů a napadení ze strany těchto zvířat, kdy mnohdy není možné dohledat majitele psa. Klade si za cíl sjednotit dosavadní praxi v evidenci psů na úrovni centrální i místní. Návrh zákona zavádí povinnost označit psa tetováním nebo čipem. Účelem takto vedené evidence a označování je dosáhnout jednoznačné identifikace psa a jeho majitele, a to zejména v případech, kdy dochází ke konfliktům mezi člověkem a psem, nebo při porušování obecně závazných vyhlášek obcí a platných zákonů ze strany vlastníků či držitelů psů.
V současné době se počet chovaných psů v České republice odhaduje na 1 až 2 miliony a zájem o chov psů stoupá. To má na jedné straně své pozitivní důvody, ale v některých případech i negativní důsledky. Psi jsou milým společníkem, pro zdravotně postižené či osamělé občany dokonce i naprosto nepostradatelným pomocníkem. V rukou nezodpovědných držitelů se však mohou stát obtěžujícím sousedem a nebo i nebezpečnou zbraní. Počet případů napadení psem jiného psa či člověka je alarmující. Státní veterinární správa uvádí 10 541 případů klinického vyšetření zvířat, která poranila člověka za rok 2003, z toho 70% jsou případy psů. Jsem si vědom, že zákon sám nezmění okamžitě přístup některých nezodpovědných majitelů či držitelů psů. Jsem však přesvědčen, že je nutné změnit chápání osobní zodpovědnosti za psa, kterého si občan pořizuje.
Již dnes zákony uvádí zákaz týrání psa, zákaz jeho výchovy k agresivitě, již dnes obce mohou omezit volný pohyb psů na veřejném prostranství a mohou pokutovat občana za neodklizení psích výkalů. Problém je v nedodržování těchto zákonů a vyhlášek. Současná legislativa však žádným komplexním způsobem neupravuje základní podmínky pro vymahatelnost platných zákonů, a to úplnou a přesnou evidenci psů a jejich vlastníků a povinné trvalé označení všech chovaných psů.
Centrální evidence v  České republice neexistuje. Z praktické potřeby je budován soukromou iniciativou Národní registr majitelů zvířat na bázi dobrovolného přihlášení, který již dnes eviduje desítky tisíc psů a jejich vlastníků. Nejcennější evidencí psů s dokladem původu na celostátní úrovni jsou Plemenné knihy, které dnes spravuje Českomoravská kynologická unie. Tato evidence funguje na bázi zájmové, bez legislativní opory. Na úrovni místní vedou evidenci obce v různém rozsahu, a to pouze v souvislosti s poplatkovou povinností.
V České republice navíc neexistuje povinnost trvalého označení všech psů. Pouze zákon na ochranu zvířat proti týrání zmocňuje obce v souvislosti s regulací toulavých a opuštěných zvířat provést trvalé označování všech psů. Povinnost tetování a čipování byla zavedena pro psy, kteří budou cestovat do zemí Evropské unie, poslední novelou zákona o veterinární péči.
Jsou sice některé další právní úpravy, které souvisejí s chovem psů, jako např. zákon o myslivosti, zákon o Policii ČR, zákon o vojenské policii, zákon o místních poplatcích, ale není řešena komplexní právní úprava právě v evidenci a označování psů a jejich majitelů. Ze zákona na ochranu zvířat proti týrání naopak navrhujeme vypustit označování psů, protože toto řeší komplexně návrh nového zákona.
Z uvedených skutečností vyplývá potřeba zavést jasná pravidla pro evidenci a označování psů chovaných na území České republiky.
Autor je jedním z předkladatelů zákona)

Registrační pokladny - zbytečným strašákem
Navržená předloha zákona o registračních pokladnách, které bude v nejbližších dnech projednávat na své další schůzi Poslanecká sněmovna, má velký význam v našem právním řádu na úseku správy daní a na úseku živnostenského podnikání. Je nutné zdůraznit, že nová vláda premiéra Stanislava Grosse bude plnit jeden z dalších kroků, ke kterým se zavázala ve svém programovém prohlášení, a tímto krokem navazuje na záměr vlády minulého premiéra Vladimíra Špidly.
Diskuse o vhodnosti či nutnosti zavedení registračních pokladen v maloobchodu a v hostinské činnosti je vedena jak mezi odbornou veřejností, tak i mezi podnikateli a jednotlivými podnikatelskými svazy již řadu let. Jsem přesvědčen o tom, že pokud by registrační pokladny byly zavedeny počátkem devadesátých let v souvislosti s přijetím buď zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, či s přijetím zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), dnes bychom byli opět o krok dál. Podnikatelé by již dávno byli s registračními pokladnami smířeni a dávno by je nebrali pouze jako nutné zlo, a stát by měl o jednu starost méně.
Povinnost zavedení registračních pokladen s fiskální pamětí skutečně vyloučí krácení zdanitelných příjmů. Tím jednoznačně pomůže zpřehlednit situaci pro kontrolní činnost pověřených kon-trolních orgánů a pomůže ke zvýšení ochrany zákazníka-spotřebitele. Pomůže však také podnikatelům samotným, protože zjednoduší přehled realizovaných obchodních obratů.
Zavedením registračních pokladen dojde i ke zvýšení kulturnosti prodeje v maloobchodě a v poskytování služeb při hostinské činnosti. Přijetím zákona o registračních pokladnách dojde také ke zvýšení příjmů ve státním rozpočtu, což vláda ve svém návrhu nezastírá.
Porovnám-li současný návrh zákona o registračních pokladnách s každodenní praxí v jiných zemích, je zde zcela běžnou záležitostí vydání pokladního bloku registrační pokladnou. Jako příklad bych zde mohl uvést běžný standard například na letištích či v jiných maloobchodních sítích, kdy i k zakoupené kávě dostanete pokladní bloček automaticky, a nikdo se vás ani nezeptá, zda bloček chcete či nikoliv.
Návrh zákona počítá i s přechodným opatřením, kdy umožňuje daňovým subjektům, které registrační pokladnou ke dni účinnosti zákona nedisponují, aby si pokladnu pořídili a provoz pokladny zahájili nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona.
Někteří v diskusi namítají, že pokladny nelze pořídit jinak než za dvacet až třicet tisíc korun. To je sice pravda. Na druhé straně však podnikatel může jejich nákup promítnout v odečtení ze základu daně z příjmu, neboť je to nezbytná součást jeho podnikatelské činnosti.
Jsem přesvědčen, že přijetím zákona se skutečně zjednoduší nejen přehled o daňových subjektech, ale zkulturní se i prodej výrobků a poskytování služeb v hostinské činnosti.
Oldřich Němec, poslanec Parlamentu ČR

SPORT

Chrastavský motoklub je dvacátý na světě a má přeborníka republiky
Během prázdnin a měsíce září opět jezdci Motoklubu Chrastava bojovali o body a umístění na poli závodním. Vyvrcholil podnik mistrovství republiky v Cross-Country, ve vytrvalostním závodě dvojic Maxton Adventure Cup a úspěšně proběhla Mezinárodní Šestidenní soutěž v polském Kielci.
V seriálu MČR a PČR v Cross-Country dopadli naši jezdci s tímto výsledkem:
MČR – třída do 125 ccm: Libor Buchar - 8. místo, Radek Pabiška – 6. místo (poslední podnik jel na nové motorce ve třídě nad 175 ccm), Miroslav Janouch – 11. místo. PČR ve třídě do 80 ccm: Jan Košina – 1. místo, do 125 ccm – Jan Chábera – 10. místo, nad 200 ccm - Libor Probošt – 4. místo, třída veterán – Petr Majtner - 14. místo.
V seriálu MČR Maxton Adventure Cup jsou celkové výsledky následující: Junioři do 15 let: Košina Jan – 8.místo, Profi ,,A” Buchar-Janouch - 4.místo a jen škoda, že posledního závodu se nezúčastnili z důvodu možného zranění před šestidenní. Na třetí místo scházelo sedm bodů. Profi ,,B” Probošt-Majtner - 8.místo.
V termínu 13.-18.9.2004 jsme se zúčastnili Mezinárodní Šestidenní soutěže
(neoficiální mistrovství světa). Motoklub Chrastava bojoval v klubové soutěži a v konkurenci 72. týmů vybojovala trojice Buchar, Janouch, Pabiška R. vynikající 20. místo. Kluci bojovali s velmi nepříjemnou tratí, s nesportovními diváky a s několika zraněními (zlomené prsty na noze, proražený ukazováček…) a soutěž dokončili. Bylo to poprvé co se motoklub takové soutěže zúčastnil a konečné umístění považujeme za úspěch a již se připravujeme na rok 2005 a Bánskou Bystrici.
Závodníky již čeká poslední závod Skanska Enduro v Mostě a úspěšná sezóna bude ukončena.
M. Košina

Kolová
Žáci
Dne 11. září 2004 zahájili naši žáci nový školní rok účastí na finále mistrovství České republiky v Šitbořicích. Dvojice Loučka Jan a Culek Jiří se umístila na velmi pěkném 6. místě.
Dorostenci
Ještě před koncem prázdnin, dne 28. srpna 2004, se zúčastnila dvojice Hodaň Dalibor – Košlík Vítězslav mezinárodního turnaje v Leutersdorfu (SRN), kde úspěšně zabojovala a obsadila 2. místo.
11. září 2004 se dále zúčastnila dvojice Hodaň Dalibor – Bárta Miroslav dalšího mezinárodního turnaje v Jänkendorfu (SRN), kde obsadila rovněž pěkné 3. místo.
Muži – 2. liga vybojována i pro další sezónu
28. srpna 2004 se zúčastnili i naši muži mezinárodního turnaje v Leutersdorfu (SRN) v sestavě Havle Roman - Fadrhonc Michal. V silné konkurenci obsadili 6. místo.
25. září 2004 sehráli naši muži v sestavě Brodský Tomáš – Jelínek Michal 3. kolo 2. ligy ve Svitávce, obsadili 6. místo a po sečtení bodů všech tří kol se naše dvojice udržela ve 2. lize i pro příští sezónu, což je pro nás nesporným úspěchem. K tomu našim borcům blahopřejeme. Druhá dvojice se pro nemoc tohoto 3. kola nemohla zúčastnit a tím bohužel z 2. ligy vypadla.
Závěrem zvu naše příznivce do tělocvičny 2.10. a 3.10. 2004 na Podzimní turnaj dorostu a mužů a 16. října 2004 na Český pohár žáků.
Celler Ladislav

Hysterie kolem větrných elektráren nad Vítkovem
Původně jsem neměl v úmyslu jakkoli se veřejně vyjadřovat k výstavbě větrných elektráren nad Vítkovem. Se zájmem jsem sledoval dění kolem, četl články v nejrůznějších novinách, poslouchal příspěvky v rádiích. Pak se však cosi stalo. To cosi byl článek v Chrastavských listech, reportáž v televizních novinách a příspěvek v rozhlase. A to všechno během jednoho dne. Článek byl o větrných elektrárnách nad Vítkovem, v televizi jsem viděl reportáž o hledání vhodného místa pro úložiště jaderného odpadu. No a v rádiu jsem zaslechl reportáž o tom, jak se jinde v naší zemi bouří lidé proti stavbě větrných elektráren. Všechny tyto příspěvky měly jedno společné. Byla to nevole k výstavbě výše uvedených zařízení. To mi nedalo. Sedl jsem k počítači a začal psát. Nečekejte ale článek, který bude stavbu obhajovat, nebo naopak odsuzovat. Zkusím se s “chladnou” hlavou zamyslet nad tím, co nám tyto stavby přinesou a co vezmou. Budu se snažit o článek psaný “selským” rozumem bez hlubokých technických i ekologických znalostí této problematiky. Jedná se pouze o můj názor, můžete s ním souhlasit, můžete s ním i nesouhlasit, nebo můžete ten svůj názor stejně jako já napsat a poslat do Chrastavských listů. Pojďme tedy na to.
Otázka 1 – Potřebujeme nové zdroje energie ?

Záleží z jakého hlediska se na tuto otázku podíváme. Pokud se budeme chovat do jisté míry sobecky a budeme myslet jen na sebe, pak je odpověď jednoznačná. Ne. Pokud se ale zahledíme jen trochu více do budoucnosti, zjistíme, že spotřeba elektrické energie v naší zemi poroste, a to tempem nikterak pomalým. Samozřejmě že dnes tuto energii vyvážíme, ale na této nadprodukci se do značné míry podílejí zastaralé typy tepelných elektráren, které produkují velké množství emisí (i přes snahu čištění těchto emisí pomocí různých filtrů). Nehledě na devastaci krajiny způsobenou těžbou uhlí. Tyto elektrárny zcela jistě škodí našemu životnímu prostředí daleko více než elektrárny jaderné nebo snad dokonce větrné nebo vodní. Proto si myslím, že nové zdroje energie potřebujeme a je nutné se připravit na dobu, kdy nebudeme moci, nebo chtít, či dokonce potřebovat využívat fosilní paliva.
Otázka 2 – Jedná se pouze o “kšeft” ?

Ano jedná. V dnešní společnosti je naprostá většina věcí dělána s jedním jediným záměrem. Vydělat peníze. V kapitalistickém zřízení je to naprosto normální a pokud se tak děje v rámci platných zákonů, je to v pořádku. Dokonce si myslím, že je v pořádku i současná politika státu s dotacemi na tento druh podnikání. Jde o to, že jsme země bez jakékoli minulosti v oblasti využívání ekologických zdrojů elektrické energie. Proto je potřeba začít budovat od začátku a bez historie. I na základě těchto dotací je pak možné vybudovat novou firmu se zkušenostmi a potřebným kapitálem, která bude na poli ekologické elektrické energie podnikat i po ukončení dotování tohoto odvětví. A takové firmy budou zcela jistě v budoucnu potřeba.
Otázka 3 – Rozhodnutí úřadů o místu výstavby
.
Nevidím problém v tom, že rozhodoval stavební úřad ve Frýdlantu. Vždyť se jedná o část jeho katastrálního území. Proč by tedy nemohl rozhodnout? Jedná se o území spadající pod pravomoc katastrálního území Frýdlant, a ten rozhodl. Proč se tedy bouřit? Napadá mne analogie s výstavbou jaderné elektrárny Temelín a protesty našich rakouských sousedů.
Otázka 4 – Petice občanů Vítkova.

Tak ta je mi trochu záhadou. Jel jsem se na elektrárny podívat na vlastní oči. Jen na vysvětlenou – jeli jsme pomalu po hlavní ulici a neodbočovali do okolí. V autě jsme byli tři a po celou cestu jsme se snažili najít místo, odkud by bylo na elektrárny vidět. Nepovedlo se. Respektive povedlo, u posledního domu v Horním Vítkově. A i odtud je to k elektrárnám ještě pořádný kus cesty. A protože jsem měl možnost tyto elektrárny vidět v chodu již před několika lety v sousedním Německu, silně pochybuji, že “hluk”, který vyprodukují, bude v této vzdálenost měřitelný. Proto nechápu tak silný odpor ze strany obyvatel Vítkova.
Otázka 5 – Estetické hledisko.

Jistě, je to zásah do krajiny. Jedná se o změnu ne zanedbatelnou. Elektrárny jsou vidět z daleka. Každé ráno jsou to první co vidím když vykouknu z okna. Jsou na horizontu asi 14 dní. Za tu dobu jsem si na ně již zvykl a nijak mi nevadí. Rozhodně mi vadí mnohem méně, než kdyby se na stejném místě tyčily chladící věže elektrárny tepelné nebo atomové.
Otázka 6 – Použitý typ elektráren.

Zcela jistě by zde měly být použity nejmodernější typy větrných elektráren. V současné době se zde ale instalují elektrárny vypadající jako když je již někdo pár let používal. Toto je věc, která se mi rozhodně nelíbí a myslím, že by stála přinejmenším za vysvětlení od zodpovědných osob. Proč jsou u nás stavěny elektrárny, které již někde jinde dosloužily a není-li s tím spojeno nějaké riziko. Nejde mi prostě do hlavy, proč by někdo prodával funkční zařízení, kdyby bez problémů fungovalo a nebylo nutné ho měnit.
Otázka 7 – Ekologie

Jak jsem již na začátku psal, nejsem odborník na ekologii. Velmi dobře si ale uvědomuji, že jsme součástí přírody a bez ní existovat nemůžeme. Proto si zcela jistě zaslouží naši pozornost a ochranu. Jen mne překvapuje, že o několik kilometrů dál na západ je větrných elektráren mnoho a nikomu tam nevadí. Ty elektrárny jsou skutečně tak blízko, až je to zarážející. A co teprve, když se podíváte na druhou stranu kopce. Najdete tam skutečně “krásnou” tepelnou elektrárnu včetně povrchového dolu. Už i proto se mi nechce věřit, že by několik “vrtulí” dokázalo napáchat takovou škodu, aby přetloukly i takovéhoto devastátora životního prostředí, jakým tato elektrárna byla a je.
Závěrem

Co říci na závěr ? Větrné elektrárny nejsou něco co by mi vadilo. Pokud je vše náležitě projednáno a schváleno odpovědnými úřady a lidmi. Snažím se totiž úřadům důvěřovat (ne slepě) a nechat je plnit svoje povinnosti. Proto jim věřím, že by nevybraly nevhodné místo a pevně doufám, že braly v úvahu i připomínky ekologů.
Co mi naopak vadí jsou řeči typu: “Prej to bude hlučný.” “A mají na to právo?” “Stejně to je podplacený!”
Jistě hezká byla i myšlenka na elektrárnu pro potřeby například Vítkova. Jenže to by pak Vítkov musel vybudovat vlastní rozvodnou síť. Pokud se ale nepletu, toto v našem státě není možné. Výrobce je povinen vyrobenou elektrickou energii dodávat do rozvodné sítě za předem dohodnutých podmínek a odtud ji pak opět odebírat.
Tak, to byl můj názor. A jaký je Váš ?
Petr Mácha ml.

BULLETIN SPHMCH
říjen 2004

V říjnu 1918 skončila 1. světová válka
Uplynulo již 86 let od konce první světové války. Mapa Evropy se tehdy velmi změnila. Zaniklo Rakousko-Uhersko, vznikly nové státy, např. Československá republika a Polsko.
Na severu Čech však početná německá menšina – pod vlivem Wilsonových požadavků na sebeurčení národů – vyhlásila autonomní oblast zvanou DEUTSCH-BÖHMEN, která odmítala stát se součástí nově vytvořeného československého státu a žádala např. připojení k sousednímu německy hovořícímu Rakousku.
V Liberci vznikla ”vláda” v čele s Rudolfem Lodgmannem von Auen.
V archivu se zachovaly z té doby tyto záznamy:
- 3.12. – Všechny obce na území Liberecka mají být označeny místními tabulemi s nápisem LAND DEUTSCH-BÖHMEN.
- 10.12. – Všude byly umístěny vyhlášky, týkající se přidělování brambor v zásobování obyvatel. Byl zřízen úřad pro zásobování oblasti Deutsch-Böhmen, který měl několik úseků: 1) obilí, mouka, luštěniny, brambory, 2) krmivo pro domácí zvířata, 3) maso: dobytek, drůbež, ryby, 4) mléko, tuky, oleje, vejce, 5) ovoce, zelenina, marmeláda, polévkové konzervy, umělý med, 6) sůl, cukr, káva, čaj.
Poválečná situace se totiž vyznačovala velkým nedostatkem potravin, a tak byli ti, kdo potraviny předražovali a prodávali načerno (tzv. keťasové) přísně pokutováni.
Zažloutlé stránky hovoří o tehdejší neklidné době. V jedné z vyhlášek se píše:
“K zajištění klidu a pořádku v tomto období je nutno k ochraně obyvatel zřídit vojenskou bezpečnostní službu, která by v zárodku potlačila každé narušení pořádku.
Obracíme se na všechny osoby, bydlící v Chrastavě a vrátivší se z vojska a domobrany, aby se dostavily dnes, 6. listopadu 1918, na “Střelnici”.
Mezi mnoha podpisy pod touto výzvou najdeme i několik českých jmen: Šilhán, Hančil, Tomeš, Stránský, Pavlíček a několik dalších.
Odpor německého obyvatelstva vůči československým úřadům byl na mnoha místech natolik silný, že tehdy musely československé vojenské jednotky zasáhnout silou. K nejtěžším srážkám došlo 4. března 1919, jejichž smutným výsledkem bylo 40 mrtvých a mnoho zraněných.
Je známo, že v té době byly povolány československé policejní a vojenské jednotky také na Liberecko.
Zachoval se dokument, jímž na vzniklou situaci reagovala městská rada v Chrastavě. Zdá se, že zdejší němečtí občané byli rozumnější.
“Městská rada vznáší protest proti obsazení města Chrastavy československými jednotkami. Toto obsazení by nebylo v souladu s podmínkami pro sebeurčení národů, vyhlášenými americkým prezidentem Wilsonem. Obsazení není opodstatněné také proto, že zde bydlící Češi měli až dosud stejná práva jako Němci. Také proto ne, že zde nedošlo k žádným nepokojům a není ani třeba se jich obávat. V Chrastavě nebyla ani zřízena ozbrojená domobrana jako v některých jiných městech.
Městská rada se zaručuje, že místní obyvatelstvo nezadá žádnou příčinu k potížím a vystříhá se jakéhokoliv násilí. Chceme vyjádřit přesvědčení, že vojenské jednotky nebudou mít žádný důvod k zákroku, neboť obyvatelé budou dodržovat dané pokyny .
Starosta: Neumann
Radní: Franz Herschel, Leopold Wolf, Wenzel Friedrich, Anton Lichtner”
-vy-

Čeští trampové – nepřátelé Říše
Ve 20. a 30. letech 20. století vzniklo u nás v ČSR trampské hnutí. Dělnická mládež, často bez zaměstnání, prchala z průmyslových měst do volné přírody. V okolí řeky Berounky a Sázavy, ale i jinde byly zakládány srubové trampské osady, za letních večerů se zpívalo u táboráku za zvuků kytary. Byl to jakýsi útěk před civilizací, touha po svobodě.
Období Masarykovy republiky skončilo, přišel Mnichov a později vznik Protektorátu Čechy a Morava.
O to více překvapuje, že mezi listinami německého hejtmanství v Liberci se objevuje v červenci 1940 (!) pokyn k potlačení nežádoucích projevů českého (!) trampského hnutí. Trampové prý nosí modré čepice s červenou obrubou, žluté nebo modré košile a na zádech americké (!) vojenské torny. Tyto trampské skupiny prý jsou nápadné svým oblečením. Pořádají prý na území Liberecka hlučné víkendové výlety. Úřední pokyn, určený policistům, připomíná, že toto hnutí nelze přímo zakázat, je však třeba rázně zakročit při provokacích těchto českých mladíků.
(Tato zpráva poněkud nezapadá do našich představ o době okupace.
Bylo by jistě zajímavé, kdyby někdo ze starších čtenářů - starousedlíků podal svědectví o českých trampech tady na severu Čech.)
- ydr –

Klikyháky nejsou překážkou, pokud.....
Nejzajímavější zprávy z dávné minulosti našeho města jsou psány samozřejmě ručně. Pokud neznámý pisatel dodržoval předepsané tvary písmen tzv. kurentu, je čtení rukopisu relativně snadné, samozřejmě za předpokladu, že tuto starou německou abecedu známe. Horší je – a to se stává velmi často – když úředník či kronikář psal nedbale a příliš rychle . Vyluštění takového textu je skutečně tvrdým oříškem a hlavně zabere spoustu drahocenného času. K úřednickému krasopisu patřily samozřejmě různé ozdobné kudrlinky, které působí určitým estetickým dojmem.
Doba psacích strojů a počítačů byla tehdy ještě neuvěřitelně vzdálená...

Česká menšina a kluziště
Česká menšina v Chrastavě ve 20. a 30. letech 20. století nebyla příliš početná, přesto se však - podle společenského zařazení – dělila na několik skupin. Zatímco se čeští textilní dělníci (a těch byla většina) sdružovali v tzv. DTJ (Dělnická tělovýchovná jednota), úředníci, učitelé a “financové” se scházeli v Sokole.
Když městská rada na podzim roku 1937 chystala vybudování kluziště na Střelnici, obrátila se na německé i české organizace se žádostí, aby vyslaly několik svých členů na “brigádu” při úpravě terénu. DTJ písemně přislíbila, že pošle tři své členy. Sdělení podepsal Rudolf LOUDÁT (v r. 1944 popravený v Drážďanech). Datum 9.11.1937.
SOKOL byl zastoupen dvěma svými členy a na listině čteme jméno p. říd. Bohumila HONSY.
- ydr -

Komu patřil Führichův dům
Když v roce 1836 zemřel Wenzel Führich, otec slavného malíře, matka s dcerou Marií se přestěhovaly k synovi (Josefovi) do Vídně. Dům se zřejmě pronajímal, ale byl stále ve vlastnictví někoho z členů Führichovy rodiny.
Ze záznamů jsme se dozvěděli, že 30. září 1941 odkoupilo město tuto historickou hrázděnou budovu od Anny von Rittingerové – Führichové za 4.360,- RM (=říšských marek). Majitelka bydlela v té době v Innsbrucku v rakouském Tyrolsku.
Od té doby byl Führichův dům využíván jako historický objekt, přístupný veřejnosti.
- fv -

Spor Bohumila Honsy s městskou radou
Je známo, že řídící učitel Bohumil Honsa nebyl pouze správcem české menšinové školy v Chrastavě, ale také jakýmsi mluvčím celé české menšiny. Nejednou radikálně prosazoval v městské radě zájmy Čechů a to mu vyneslo mnoho zášti a nepřátelství.
Dne 3. října 1928 se na zasedání městské rady rozčílil a řekl:
“Zařadit výdaje za poštovné (pro českou školu) do rozpočtu a pak peníze neproplatit – to je švindl !!!” Zdálo by se, že to byla maličkost.
Zachovalo se však písemné rozhodnutí tehdejšího starosty, v němž se píše:
“ Protože toto prohlášení bylo vysloveno na městském úřadě a tento úřad je veřejnou institucí, která má být u občanů v úctě, jde o čin, který překračuje článek 5 zákona ze 17. 12. 1862. Proto bude proti p. Bohumilu Honsovi zahájeno trestní řízení za urážku veřejné instituce.” 14. listopadu 1928 byl proto předvolán k okresnímu soudu v Chrastavě.
Podepsán: Anton Scholze, starosta
F.Vydra

Nečekaná návštěva od protinožců
Nestává se příliš často, aby do Chrastavy přijel někdo až ze vzdálené Austrálie. Nemáme tu ani nebetyčné hory, ani moře, ani unikátní gotickou katedrálu či středověký hrad. A přece...
Ve středu 22. září přijel do našeho města p. Kögler ze Sydney. Je již v důchodu, i když vypadá mladší. Na otázku, jaké měl v produktivním věku povolání, odpověděl, že pracoval na letišti v Sydney jako kontrolor pasů a jiných dokladů cestujících. Co tohoto muže přivedlo k nám do Chrastavy?
Jeho dávní předkové (německého původu) se po první světové válce odstěhovali do Austrálie. On sám se tam již narodil. Dodnes hovoří dobře německy, ale úřední řečí v Austrálii je – jak známo - angličtina, a tak jsme hovořili anglicky. Většina jeho předků pocházela z oblasti Chřibské a Krásné Lípy. On tato místa navštívil již před deseti lety, ale v Chrastavě byl poprvé v životě.
Přinesl s sebou staré zažloutlé fotografie z roku 1912 a dovolil mi, abych si pořídil kopie. Jeho praděd býval aktivním členem klubu chrastavských esperantistů.
(Esperanto se v té době šířilo jako mezinárodní jazyk, který měl pomoci vytvořit svět bez válek a násilí. Jeho tvůrce, polský oční lékař dr. L. L. Zamenhof, věřil, že dorozumění mezi národy zabrání válkám. Bohužel, dva roky po tom, co byl pořízen tento snímek, vypukla první světová válka. A uprostřed válečného vraždění autor esperanta v roce 1916 zemřel.)
Pan Kögler hledal na místním hřbitově hrob své prababičky s českým jménem Drábková. Bohužel se vrátil s nepořízenou. Hrob byl zřejmě celá desetiletí neudržovaný, a proto byl zrušen.
Nabízí se otázka, proč tento člověk vážil tak dalekou cestu do několika severočeských městeček? Sestavuje totiž rodokmen a pátrá po různých dokladech, které by mohly existenci dávných předků, které osobně ani neznal, potvrdit. Není to žádná výjimka. Bylo tu ze stejných důvodů i několik Američanů a značný počet Němců.
P.S.
Je zajímavé, že velmi aktivní spolek esperantistů byl v Andělské Hoře v období první republiky a jejich klubovna bývala v hostinci “U zlatého kříže”. Také v 50. letech 20. století působil v Chrastavě český esperantský spolek, k jehož nejaktivnějším členům patřil např. p. Karel Jiřička. - fv -

První poválečná léta v chrastavské škole
Velká kniha v tvrdých šedivých deskách se stovkami linkovaných stránek, popsaná drobným úhledným písmem učitelů a učitelek z let 1945 – 48. Na první stránce velký nápis KONFERENČNÍ PROTOKOLY.
Je to zajímavé čtení, které zachycuje poměry na chrastavské škole v dobách, kdy nedávno skončená druhá světová válka byla v hlavách učitelů i žáků až v příliš živé paměti.
V zápisu z jednání učitelských porad se členové sboru střídali. Čteme zde jména, na něž se starší občané jistě dobře pamatují:
Bohumil Honsa
, ředitel tzv. obecné školy (1.- 4. ročník), Jaroslav Smítka, Karel Šír, Helena Letovská, Pavla Růžičková atd.
Josef Šícha
(přišel do Chrastavy z Pardubicka), ředitel tzv. měšťanské školy, František Kracík, Marie Sovadinová, Anna Jirošová, Jan Juliš, Olga Julišová, Josef Khaml, František Kracík a další. Členem učitelského sboru byl i katecheta (=učitel náboženství) Josef Jiřina.
V tom prvním poválečném školním roce bylo v chrastavské škole celkem 275 žáků. Do města se stěhovaly další a další rodiny z vnitrozemí, a tak se počet žáků neustále měnil a postupně zvětšoval.
Ministrem školství byl tehdy dr. Zdeněk Nejedlý. Byl nedostatek učebnic i sešitů, velké problémy byly právě zde, v pohraničí, neboť zde od roku 1938 česká škola vůbec nebyla.
Již od samého začátku žáci sbírali různé suroviny. Jaké? Samozřejmě starý papír, léčivé byliny, šípky a prázdné makovice, kaštany a lesní semena. Byli vyzýváni, aby pátrali po výbušninách a třaskavinách, kterých bylo tehdy všude víc než dost.Ty pak byly odborně zneškodněny. Co strachu asi prožili tehdejší rodiče!
Mezi vyučovacími předměty se objevuje politická výchova (později občanská) a ruský jazyk. Sympatie k vojákům Rudé armády byly velké, ale rusky neuměl tehdy hovořit nikdo z učitelů. A tak se ruštináři vyškolili v různých krátkodobých kurzech a dětské ruce se jen s obtížemi učily psát písmena azbuky.
V každé třídě byla tehdy ustavena žákovská samospráva. K 28. říjnu 1945 byla uspořádána školní besídka. Program byl vlastenecký a samozřejmě až nedětsky patetický. Již tehdy se konala ve městě oslava Říjnové revoluce a žáci se jí zúčastnili společně s vojáky místní sovětské posádky (?).
Na chrastavském náměstí se již tehdy rozzářil tzv. Vánoční strom republiky, ve všech třídách visel portrét prezidenta Budovatele – dr. E. Beneše. Kladný výsledek měla tehdejší celostátní výzva “Darujte knihy do pohraničí”. Již 2. prosince 1945 p. uč. Frant. Kracík zahájil provoz v místní lidové knihovně.
Sbíraly se plechovky od konzerv z akce UNRRA, školní děti pomáhaly při práci v lesních školkách.
Čas od času se konaly tzv. národní směny, při kterých dospělí i děti prováděli úklid ulic, aby se zlepšil vzhled města.
V jednom ze zápisů čteme, že “se učitelé mají v době letních prázdnin zapojit do akce “Boj proti mandelince bramborové”.
V roce 1945 byla vyklizena třída, ve které bylo dříve umístěno městské muzeum. Byla tam zřízena školní kuchyně pro výuku dívčích prací . Okresním školním inspektorem, který jednou ročně školu navštívil, byl Vlad. Seifert.
Zápisy se týkají také doplňovacích zkoušek z učiva vyšších ročníků měšťanské školy, které vykonaly ve škole ”osoby škole odrostlé”. Byli to dospělí lidé, kteří potřebovali ve svém povolání doklad o řádně ukončené školní docházce.
Po únorovém převratu v roce 1948 se již oslavy TGM a E. Beneše nekonaly, ve všech třídách byl umístěn portrét dělnického prezidenta K. Gottwalda.
Poslední záznam v knize pochází z konce srpna 1948, kdy se v tzv. přípravném týdnu chystal nový školní rok 1948-49, který přinesl do českého školství velké změny.
F. VYDRA

Kniha, která stojí za přečtení
Je potěšitelným jevem, že rok od roku přibývá publikací z oblasti regionální literatury. Kniha, o níž se tu dočtete, není úplnou novinkou. Vyšla před několika lety (2001) a autorem textu je Mgr. Marek ŘEHÁČEK. Desítkami kreseb doplnil text Petr Ferdyš POLDA.
Publikace HRÁDECKO - KRAJINA NA NISE je zcela určitě kniha, která stojí za přečtení. Má sice 349 stran, ale psaných tak čtivě, že ji přečtete, aniž byste zívali nudou. Autorův poutavý styl umožňuje načerpat i spoustu konkrétních zajímavých faktů o městě Hrádku a okolních obcích, o nichž toho víme většinou jen málo.
Najdeme tu pasáže z dávné minulosti, kdy byl celý tento kraj osídlen kmenem Milčanů a na starých mapách označen jako Gau Zagost. V tomto nesrozumitelném názvu se skrývá slovanský Záhvozd nebo Záhvozdí (hvozd= rozsáhlý les, prales).
Autor tu líčí postupné pronikání německého živlu a u každé obce (Donín, Loučná, Oldřichov, Václavice, Horní a Dolní Sedlo aj.) uvádí zajímavosti z její historie. Dočteme se o husitských taženích, o zámku Grabštejn, o pobělohorských exulantech, o tažení cizích armád tímto krajem, ale také o překotné industrializaci a významných osobnostech, o nevšedních stavbách, přírodních katastrofách atd.
Autor si všímá i života obyčejných lidí, kteří bez ohledu na národnost měli většinou dost krušný život. Posezení po těžké práci v hospodě mezi kamarády patřilo k jejich lepším chvilkám. Jen v Loučné bývalo ve 30. letech jedenáct hospod. Hospůdky měly často romantické názvy, např. Chmelový květ, Ledňáček, Vinný hrozen, U tří králů atd. Dozvíme se také leccos z historie lignitového dolu Kristýna, poněkud strašidelné je vyprávění o loupežných přepadeních na Horním Sedle, čtenáře pobaví i pověst o skřítcích ze Sloních kamenů (Bílých skal).
Dozvíme se o těžbě rud poblíž Dolní Suché i o minerálních pramenech v Chotyni. Tobiášova borovice a Třípanský (hraniční) kámen, tzv. Císařské údolí neboli Krásný důl, pašování zboží přes hranice do Saska – i o tom se v knize dočteme.
Zachyceno je samozřejmě i poválečné půlstoletí (1950 - 2000). V porovnání s minulostí zde převládá dost negativní dojem. Kladem nesporně je, že toto odedávna české území bylo dosídleno českými a slovenskými rodinami z vnitrozemí, ale chátrání neobydlených domů, neúspěch kolektivizace zemědělství, atmosféra strachu a nemožnost volně cestovat poznamenaly nadlouho život místních obyvatel.
Spolužití Čechů a Němců v době tzv. Masarykovy republiky nebylo vždy ideální a ve druhé polovině 30. let se poměr mezi oběma národnostmi vyhrotil.
Hrádecko je naším nejbližším sousedem, a tak jistě neuškodí, seznámíme-li se s  jeho historií. Oblast Hrádecka a Chrastavska tvoří v současné době tzv. mikroregión a města a vesnice, které do něho patří, mají mnoho podobných problémů.
fv