Chrastava

[Filip]

Dobrý den,

mám stručný dotaz nebo spíš podnět.

Nevíte, jaký osud čeká kulturní památku - zříceninu větrného mlýnu na Lysém vrchu a zda je možné případně ze strany Chrastavy do jeho osudu zasáhnout? Jedná se o jeden z posledních!? větrných mlýnů na Liberecku. O takový unikát by byla škoda přijít.

Vím, že mlýn je v soukromých rukách a nachází se těsně za hranicemi Chrastavy, ale vzhledem k tomu, že se v této oblasti, jen pár metrů od mlýna, potkávají hranice tří obcí (Chrastavy, Frýdlantu a Heřmanic) a jedné obci tak patří část přístupové cesty, další obci další část cesty a pod třetí pak spadá samotný mlýn a jen pár metrů dál jsou hranice s Polskem, tak je to nakonec tak trochu území nikoho.

Přitom je to místo s unikátním, nádherným výhledem do všech stran a s dobrým přístupem jak z Chrastavy (tedy po dokončení rekonstrukce Vítkovské komunikace), tak především z hlavního tahu mezi Libercem a Frýdlantem a dále i Polskem. Přístupová komunikace z Polské strany (Jasná Góra) je vzdálená necelý kilometr.

Obracím se s tímto dotazem právě na Vás jako na někoho, kdo má dostatečné schopnosti a sílu nějaký společný plán pro tuto oblast prosadit a realizovat.

Bylo by pěkné udělat zde například něco na způsob Chrastavsko-Frýdlantsko-Heřmanického trojmezí. Jistě by bylo možné na takový projekt sehnat prostředky z IROPu a navíc se mlýn nachází jen pár metrů od polských hranic a to je zase skvělá příležitost pro CZ/PL projekt.

Děkuji za odpověď

Filip

[Filip]

Pro ty, které to zajímá, přidám i něco málo o mlýnu (částečně z wikipedie a z větší části od p. Vydry):

Nedaleko obce Horní Vítkov na Liberecku se nachází pozoruhodná památka, kterou určitě stojí za to navštívit. Jedná se o 13 m vysokou a 9,2 m širokou zříceninu starého větrného mlýna tzv. holandského typu. Objekt mlýna je kulturní památkou České republiky.

Mlýn vznikl v osadě Vysoký, která se ještě před druhou světovou válkou nacházela v těsné blízkosti Lysého vrchu. Postavit ho nechal v místě trvalého proudění větru místní rychtář Eduard Zuckler. Stavba byla dokončena v roce 1830 a mlelo se tu až do roku 1866, kdy byl mlýn zpustošen procházejícím pruským vojskem při tažení během prusko - rakouské války a o dva roky později byl navíc poškozen při silné bouřce. V roce 1897 se rozhodl příbuzný původního majitele ruiny přestavět na 13 metrů vysokou rozhledu. Ta sloužila společně s restaurací až do druhé světové války. Výhled z ní musel být nádherný, protože ze samotného vrchu se nabízí výhled na vrcholky Jizerských hor a Ještědského hřbetu. Po odsunu německého obyvatelstva už tato stavba, stejně jako celá okolní vesnice, chátrala a do dnes se z ní dochovala pouze krásná ruina. Na rozdíl od okolní vesnice, která po válce celá zmizela.

Kolem mlýna stávala osada Vysoký (německy Hohenwald). Tato nejvýše položená obec na Frýdlantsku (639 metrů) se nacházela velmi blízko státní hranice se Saskem (dnes s Polskem). V roce 1834 zde stálo již 31 domů se 185 obyvateli. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhla v roce 1880, a to 234. V roce 1900 zde bylo 42 domů, ale pouze 206 obyvatel. Předválečný údaj z roku 1939 uvádí, že domů zde bylo tehdy 41 a v nich bydlelo 136 osob.

Od roku 1642 až do 1894 zastávali funkci starosty příslušníci z rodu Zückerů. Obec patřila pod farnost Vítkov. Byla zde škola do které chodili i děti z Vítkova.

Mezi dvěma světovými válkami (v letech 1918 až 1938) fungovaly v osadě dvě hospody, jeden obchod a jeden pokrývač.

O vzniku osady pojednává pověst, podle níž na přelomu 15. a 16. století pořádala majitelka místního frýdlantského panství Kateřina z Redernu pořádat velkou štvanici. Během ní se dostala až na vrchol Vysoký. Ten byl tehdy zalesněn obtížně neprostupnými hvozdy a jen několik uhlířů a dřevařů v těchto místech obývalo své chatrče a v lese hospodařilo. Poblíž obce bublal čistý pramen. Voda z něj lovcům zachutnala a Kateřina se rozhodla, že na vrcholu kopce založí osadu. Po návratu do Frýdlantu povolala stavitele z Nového Města pod Smrkem, aby kolem bublajícího pramene postavil třináct domů jako základ pozdější osady Vysoký. Výstavbu domů Kateřina pečlivě sledovala. Protože však byla s průběhem stavby nespokojená, kritizovala stavitele připomínkami a výčitkami, až ten si kvůli tomu vzal život.

[Michael Canov]

Dobrý den, děkuji za podnět, je to skutečně zajímavé. Nedokáži v tuto chvíli říci, zda a co se s daným místem stane, nicméně zkusím o místě pohovořit jak s vedením Euroregionu Nisa, tak se starostou obce, kde se nachází (předpokládám Heřmanice).

[Filip]

Dobrý den,

jen se zeptám, jestli se podařilo pohovořit o tomto místě s panem starostou Stříbrným a Ramzerem a s vedením Euroregionu Nisa, jak jste avizoval?

Případně jestli jste neověřoval možnost financování nějakého společného projektu na podporu cestovního ruchu nebo obnovu kulturních památek v této oblasti z Cz/Pl fondů nebo IROP apod?

Děkuji

Filip

[Michael Canov]

Dobrý den,
úvodem si sypu hlavu popelem, neboť jsem na to zapomněl.

Ale jelikož jsem se snažil svoji chybu alespoň částečně napravit, tak jsem po objevení vašeho dotazu spolu s vedoucím stavebního úřadu pátral, pátral až jsem vypátral majitele. Telefonicky jsem se s ním spojil. Majitel by chtěl objekt jako památku zrekostruovat a hledá na to podporu z Evropských fondů.

A teď to nejlepší. Vy se s ním Filipe osobně znáte, dokonce jste spolu nedávno jednali (něco jste pro něj dělal), máte na něj kontakt. Jmenuje se Michal F. Říkal mě, ať mu klidně zavoláte, že Vám řekne své představy a plány osobně. Kdybyste přes mé údaje přesto nevěděl o koho se jedná či neměl jeho telefon, pošlete mě soukromou zprávu, já vám pošlu kompletní kontakt.

[Filip]

Děkuji za rychlou odpověď a za pozitivní zprávu o úmyslech majitele.

Druhá část bude bohužel nejspíš omyl. Majitele jsem si přes cuzk.cz také dohledal a jsem si poměrně jistý, že ho neznám. Nicméně i tak jsem rád, že má v úmyslu tuto lokalitu oživit a dokonce nějakým způsobem revitalizovat a využít i chátrající zříceninu mlýna.

Myslím, že i tak bude zásadní podpora ze strany starostů obcí, které se v tomto místě setkávají.

Držím palce a prosím o příležitostné další informace o tom jak se bude celá situace dále vyvíjet.

Děkuji

F.

[Michael Canov]

Omlouvám se za omyl. Aspoň vím, že nejste ten, za koho jsem Vás považoval.

Telefonický kontakt na majitele jsem vám poslal do soukromé zprávy.