Chrastava

[pupulu]

No to víme,že +- půl hodiny a proto koukám vždy po půle,ale teď už by mělo být další meření.Jako neni to tragédie,ale...

[Michael Canov]

Ne lomaxi, jedná se o chybu. když se podíváš na http://hydro.chmi.cz/hpps/index.php , tak je vidět, že na stanicích je měření z 19 hodin, ale většinou bez čísla /včetně jeřice v Chrastavě).

Městská police provedla další obhlídku, pokles je čím dál více patrný.

[Jabadadoo]

Paráda, už to tam je a jde to zase trochu dolů...113 cm
_________________
Plecháč Jan

[Tomáš Balatka]

Bomba Nicméně nedá mi to, co se to sakra děje ? Nikdy nic a teď během 2 měsíců 1 katastrofa a 1 polokatastrofa. To přeci dřív nikdy nebylo a pršelo i víc. To se máme teď pokaždé klepat když bude pršet v kuse přes noc a výše ?

[Jabadadoo]

Tak Mníšek konečně spadnul do dvojky, snad to vydrží a bude klesat dál
_________________
Plecháč Jan

[Michael Canov]

Jeřice v Mníšku klesla z třetího na druhý stupeň.

Na otázku Tomáše Balatky si netroufnu v komplexu odpovědět.

[Tomáš Balatka]

Jj je mi to jasné, díky

[Michael Canov]

Jeřice - 22 hodin velmi výrazný pokles na 104 cm (za poslední hodinu o 8 cm). Již pouhé 4 cm nad 1. stupněm.

[Jabadadoo]

Tak hurá, Jeřice v Mníšku klesla na první povodňový stupeň
_________________
Plecháč Jan

[lomax]

Nisa stále ještě není zpět v korytu, ale je tam výrazný pokles...Andělohorská

[Jabadadoo]

Ale Jeřice tady v Chrastavě nám nějak kolísá z jedničky do dvojky a zase zpátky. Snad už brzy klesne nachvíli do jedničky a potom se uklidní k normálu
_________________
Plecháč Jan

[Michael Canov]

Dovoluji si zveřejnit v plném znění e-mail kolegy zastupitele Ing. Pavla Štekla. Myslím si, že zaujme nejen Tomáše Balatku (přiložené foto mostu strženého v roce 1897 je na adrese http://www.volny.cz/canovm/most.jpg)

Ahoj Michale,
při čtení diskuze na fóru mě zaujala víc než jen řečnická otázka pana Tomáše Balatky:

"Nicméně nedá mi to, co se to sakra děje ? Nikdy nic a teď během 2 měsíců 1 katastrofa a 1 polokatastrofa. To přeci dřív nikdy nebylo a pršelo i víc. To se máme teď pokaždé klepat když bude pršet v kuse přes noc a výše ?"

Ačkoli zatím nejsem přihlášený uživatel fóra, dovolím si vstoupit do vaší diskuze a reagovat prostřednictvím emailu. Pokud to je možné, mohl bys následující odstavce nějak poslat panu Balatkovi? Dík Pavel

Omlouvám se za to, že má odpověď na příspěvek pana Balatky může vyznít vůči těm, kteří byli nejvíc postiženi povodněmi, poněkud cynicky. Budu se však snažit odpovědět pokud možno objektivně, ačkoliv někde uvnitř sebe mám pořád přání a víru, že se pletu, že už nic takového nezažijeme, že to muselo být naposledy. Nezaslouží si to lidé, kteří zde žijí, ani město, ve kterém žijeme!

Teď k odpovědi: podle mě se bohužel neděje a nestalo nic mimořádného. Mimořádného, tím myslím něco, co by se vymykalo z klasických přírodních dějů, které se zde obvykle dějí. Nepostihlo nás ničivé zemětřesení, město neodneslo gigantické tornádo. Prostě jen pršelo a pršelo. Proprší či prosněží u nás v součtu několik týdnů či snad měsíců v roce. Cca 95 % dešťů a přeháněk proběhne "normálně", tzn. přejdou zpravidla od západu na východ - ani si toho vlasně nevšimneme, spíš to považujeme za místní kolorit, bydlíme přece v "nočníku Evropy". Někdy se však stane něco, to ten "normální" přesun okluzní fronty zabrzdí, to mívá často na svědomí nějaká zlobivá tlaková níže nad východní Evropou. Okluze pak neví, kam jít a tak se zastaví, třeba nad Moravou nebo Chrastavou, kroutí se a čeká, kam jí to odnese. Dost často se to stává v zimě, kdy za den či dva nasněží třeba 3/4 metru sněhu a my máme radost, že vánoce nebudou na blátě. V létě bývají takové situace méně časté, ovšem o to razantnější. Slunce totiž dodává do atmosféry nad Evropou více energie, je vysoká vlhkost vzduchu, rozdíl teplot mezi dnema nocí je narozdíl od zimy veliký. K něčemu takovému došlo 6. a 7. srpna a podobně i v minulých dnech. Není v tom žádné zlé kouzlo, prokletí nebo snad to, čím se v poslední době rádo vysvětluje všechno, co nám nezapadá do našeho normalizovaného plastikového světa, a tím myslím tzv. globální oteplování. Šlo jen o velkou náhodu a smůlu (z pohledu aktuálního rozmístění atmosférických jevů nad Evropou), nedalo se s tím nic dělat, nedá se to dost dobře přesně předpovídat a nikdo za to nemůže. Většina vesnic a měst je však bohužel postavena na březích řek a tak je potřeba vždy myslet na to, že povodeň může přijít kdykoli. Smutné, ale pravdivé.

Dost (přehnané) důvěry bylo také vkládáno do přehrad nad Chrastavou - Fojtka a Mlýnice. Až teď po povodních a po zklamání, že nějak "nezafungovaly" jsem se začal podrobněji zabývat technickými parametry obou přehrad. Stačí si však sečíst velikost povodí obou přehrad a dostaneme plochu 12,8 km2. Jenže povodí Jeřice činí bezmála 80 km2. Takže jakžtakž regulováno máme 16 % povodí Jeřice, zbývajících 84 % plochy povodí je neřízených - co tam naprší, teče hned směrem na Chrastavu. Otázku zádržné kapacity přehrad zde nebudu podrobněji řešit, myslím, že se to dá shrnout do jedné větičky - v poměru ke srážkovým úhrnům ve dnech 6. a 7. srpna je kapacita obou přehrad jednoduše nedostatečná.

Povodně tu byly vždycky a vždy budou. Jenže člověk pořád nějak rád zapomíná. Několik povodňových "upomínek" jsme dostali i v nedávných letech - např. červenec 1997, srpen 2002. Historicky zaznamenaných velkých povodní v Chrastavě je dost, určitě víc než deset. Nechodí vůbec pravidelně podle jízdního řádu, který jsme jim vymysleli (padesátiletá, stoletá, tisíciletá voda). Povodeň totiž nezajímá, kdy přišla naposled, kolik škod při tom napáchala a jestli jsme už na ni dobře připravení. Takže má odpověď na Vaši otázku by byla: před mocí a silou přírody by se měl člověk klepat pořád, a obzvlášť když prší. V současnosti už na to máme alespoň nějakou techniku, stačí pozorně sledovat např. radarová měření srážek, a v případě, že se postup srážkové oblačnosti chová nestandardně (stojí na místě, točí se do kruhu apod.), pak nezbývá než připravit sebe i svůj majetek na cokoli a doufat, modlit se...

Jako důkaz toho, že všechno už tu někdy bylo a že jen zapomínáme, je zápis z Knescheho kroniky města Chrastavy. Nepřipomíná Vám to něco?

1897 - 30. červenec tohoto roku zůstane obyvatelům Chrastavy a okolí navždy v paměti. K večeru 29. se zdvihl strašný vítr, který za nekonečného lijáku po celou noc před sebou hnal strašlivé oblačné masy, hrůza pohledět. Následkem toho se Jeřice již 29. kolem 9. hodiny silně rozvodnila. Kolem jedné hodiny v noci dosáhla voda úrovně povodně z roku 1858. Ti obyvatelé, kteří bydlí v níže položených domech u břehu řeky, museli z velké části v proudech vody opustit své příbytky. Ve 4 hodiny ráno stály i výše položené domy ve vodě. Vyvrácené stromy, trámy, prkna, telegrafní sloupy, domácí zařízení všeho druhu, krovy, odplavené domy a kůlny, to vše bral nespoutaný živel s sebou. Kolem 5. odnesla voda železné lávky. Tu horní (u Malé Kostelní) to odneslo až k mostu pod statkem (u autobusového nádraží), kde zůstala viset na nosníku. Dolní lávku (z Mostní ul.) to neslo podél pravého břehu až na nábřežní zeď. Protože oba mostní oblouky kamenného mostu (u kavárny) už nedokázaly pojmout takové hrozné vodní masy, našla si voda svou cestu po obou stranách mostu do ulic města, kde místy skutečně zle řádila. Téměř po celém městečku se dalo pohybovat pouze vodou. Kolem 6. hodiny se voda hrnula už přes mostní zdi. Starý most, který odolal již několika povodním, nemohl takovému hroznému a silnému náporu vzdorovat. Tou strašnou silou téměř nadzdvihnuty, položily se klenby mostu pomalu do rozvodněné řeky. 1. září zahájení školního roku. Stavba dřevěného mostu přes Jeřici. 3. září večer silná bouřka s hrozným deštěm. 4. září večer taktéž. Jeřice se znovu vylila.

S pozdravem
Pavel Štekl

[Tomáš Balatka]

Děkuji za obsáhlou a velmi zajímavou odpověď, vážím si toho

[buldog]

dobry den, rad bych se zeptal jaky byla vyska hladiny jerice v den povodni 7.srpna???diky za odpoved

[lomax]