Vzpomínka na Rudolfa Fuksu z Chrastavy
 |
Pan Rudolf Fuksa z Chrastavy (bydlel v budově dnešní České spořitelny) byl jako jednadvacetiletý popraven v roce 1951. O této události vyšel článek v Lidových novinách již 7. listopadu loňského roku. Přiznám se, že jsem o tomto článku a především o této události nevěděl a upozornil mě na ní až nyní jeho prasynovec pan Jindřich Šnýdl. Níže přetiskujeme celý článek z Lidových novin včetně fotografie pana Rudolfa Fuksy.
V Chrastavě dne 17. 3. 2008
|
Článek převzat z www.lidovky.cz: Lidové noviny 17. 3. 2008
Rudolf Fuksa (* 1930) pocházel z rodiny typografa, jeho matka
byla vyšívačka gobelínů. Vyrůstal ve velmi skromných
poměrech a stejně jako jeho otec se vyučil typografem. Ve
volném čase působil jako vedoucí 1. oddílu Junáka v
Chrastavě.
V roce 1949 nastoupil ke Sboru národní bezpečnosti a byl
přidělen do pohraničního pásma. Brzy pochopil, že na
státní hranici by musel plnit úkoly, které pro něj byly
nepřijatelné; mimo jiné k nim patřila i střelba na
uprchlíky.
V srpnu 1951 ilegálně opustil republiku a odešel do
tehdejšího západního Německa, kde ho získala pro
spolupráci americká tajná služba CIC. V říjnu 1951
překročil spolu s vojákem Jiřím Hejnou hranice zpět do
Československé republiky s pověřením vykonávat úkoly
zahraniční rozvědky. Při jedné z akcí byl 27. října 1951
zatčen. I když byl ozbrojen, nebránil se a zbraň nepoužil.
Státní soud v Praze odsoudil Rudolfa Fuksu 12. března 1952 za
trestné činy velezrady, vyzvědačství a zběhnutí k trestu
smrti, propadnutí veškerého majetku, ztrátě občanských
práv navždy a k vyloučení z vojska. K trestu smrti byl
odsouzen i Jiří Hejna.
Dne 26. května 1952 zasedal Státní soud v Praze znovu, aby
projednal žádosti o milost, které podali rodiče Rudolfa Fuksy
a oba mladí odsouzenci. Soudci z povolání v tomto případě
výjimečně navrhovali přihlédnout k jejich velmi nízkému
věku a uložit nápravný trest.
Prokurátor a soudci z lidu naopak doporučili “tyto zaryté
nepřátele našeho lidu úplně odstranit”. Jejich názor
rozhodl a ani prezident republiky žádosti o milost nevyhověl.
Rudolf Fuksa byl popraven 9. srpna 1952 v pět hodin deset minut.
V soudních spisech zůstaly nikdy nedoručené dopisy, ve
kterých se loučil se svými nejbližšími. “Na konci svého
života Ti píši ještě na rozloučenou,” napsal své dívce.
Bylo mu dvacet jedna let.
Vybral a poskytl Národní archiv
Zpráva o Rudolfu
Fuksovi, příslušníkovi protikomunistického odboje
sepsaná jeho prasynovcem Jindřichem Šnýdlem
(pdf, 800 kB)