Další fotografie najdete ve fotogalerii

Již druhým rokem se jezdci Motoklubu Chrastava zúčastnili MS družstev, populární mezinárodní šestidenní soutěže Enduro. V letošním roce nás reprezentovala trojice - E1 Libor Buchar, E3 Radek Pabiška a Libor Probošt. Jeli jsme s nelehkým úkolem, obhájit loňské dvacáté místo. Konkurence byla veliká. Na start nastoupilo 77. družstev (16.týmů bylo z ČR). V některých týmech byli jezdci kteří se nedostali do národních trofy týmů a bývalí mistři světa (Sala, Tainninen,....).
Naše výprava čítala 15 lidí, kteří byli připraveni jezdcům zabezpečit ty nejlepší podmínky. Na jezdce čekalo každý den více jak 230 km, v součtu to bylo něco nad 1300 km plus závěrečný desetikilometrový motokros.

Čtvrtek 8. 9.
Jezdci přijíždějí do Povážské Bystrice a hledají co nejlepší místo v padocku pro umístění týmu.

Pátek 9. 9.
Jezdci mají ráno administrativní přejímku, v poledne technickou přejímku. Malý problém nastal jen u Proboštovy motorky. Při úterním startu jej v 10-ti minutovém čase čeká ještě výměna hnacího kolečka. Odpoledne jezdi vyrážejí na první prohlídku tratě.

Sobota 10. 9.
Jezdci si prohlížejí další úsek. Do Povážské Bystrice doráží další členové chrastavské výpravy. Večer má družstvo povolenou návštěvu diskotéky.

Neděle 11. 9.
Dopoledne odpočinek. Po obědě jezdci vyrážejí opět na trať, zbytek družstva dotváří podobu padocku. V 18.hodin začíná slavnostní zahájení. Po vystoupení Jožo Ráže přichází pěkný ohňostroj. ISDE 2005 je zahájena.

Pondělí 12. 9.
Protože slovenští organizátoři chtějí mít co největší diváckou kulisu, posouvají ISDE až do neděle. Proto je pondělí pro družstva dnem volna. Jezdci zajíždějí na poslední testy podívat se, co je čeká, zbytek si užívá volna. Část jede s jezdci, zbytek využívá sousedních tenisových kurtů. Po návratu jezdců se jde do bazénu. Jsme připraveni.

Úterý 13. 9.
V 8:00 startuje první jezdec. Začíná týdenní maratón. Kluci vědí, že je čeká těžká trať, proto zbytečně neriskují. Jury dala B-čkové (pomalejší) časy. Na kontě máme tři trestné minuty, které však v dalším součtu nic neznamenají. Po prvém dnu nám patří 46.místo.

Středa 14. 9.
Jede se stejná trať. Jen jedna významná změna. Jedou se A-čkové, tedy rychlejší časy. Kluci jedou dobře. Trestné minuty začínají chytat mnohé týmy. My máme jen 6 trestných minut. Po druhém dnu nám paří 38.místo. Jen kdyby zapršelo.

Čtvrtek 15. 9.
Jede se nová trať. Na Slovensku je svátek, proto pořadatelé vybrali velmi atraktivní místa a těžkou trať. Opět A-čkové časy. Trestné minuty chytají i reprezentační týmy. Kluci jedou svou jízdu. Zjišťujeme, že pro některé týmy slovo fair-play je slovo neznámé. Závodníci nestíhají tankovat benzín a proto vyjíždí doprovod na trať s pet lahvemi naplněnými benzínem. Kde je traťový komisař? Kluci trať zvládají a opět se posouvají na 28.místo. Potvrzuje se, že třetí den je pro tělo kritický. Je vidět únava.

Pátek 16. 9.
Čtvrtý den se jede stejná trať jako předchozí den. I časy zůstávají A-čkové. Jen změna startovního roštu se mění. Závodníci se posouvají a vyplňují mezeru po odpadlých jezdcích. Odpoledne začíná trochu pršet. Smůla je jen, že to potkává až klubové jezdce, a to až třídu E3, kde máme my dva jezdce. Kluci to zvládají. Opět posun na 26.místo. Vypouštíme večeři v padocku a jdeme do blízké restaurace. Závodníci, ale i doprovod, si to zaslouží. Většina kluků si dává pečené koleno, každý pivko a jde se domů. Věříme, že nám to pomůže.....Začíná pršet, lépe řečeno bouřka, průtrž....konečně se ukáže, kdo na co má.

Sobota 17. 9.
Stále prší a dost se ochladilo. Kluci vyrážejí na nejtěžší část šestidenní. Vedou si znamenitě. Trestné minuty máme, ale sbírají je všichni. Spousta jezdců končí. Večer je jasno: posun na 24.místo. Ztráta na soupeře asi 6 minut. I když poslední den je jen kratší přejezd a závěrečný motokros, věříme v možný posun. Hlavně, že jsou všichni v pořádku a trať si pochvalují, asi jedni z mála. Škoda, že déšť nepřišel dříve.

Neděle 18. 9.
Přejezd je dlouhý 71 km a vede většinou po sobotní trase. Do cíle dojíždějí všichni tři v pořádku. V závěrečném motokrose kluci září. Libor Buchar jede ve druhé skupině ( v každé jízdě je 28.jezdců). Jede s mistry světa a i když chvíli jezdil na 7.místě, nakonec cílem projíždí na 9.pozici. Radek Pabiška ve třídě E3 jede také ve druhé nejsilnější třídě a po skvělém boji s rivalem z Jiřetína protíná cílovou pásku také na 9.místě. Libor Probošt pak ve třetí jízdě E3 překvapil i snad sám sebe a v cíli mu patřilo 8.místo. Byli jsme v cíli všichni.

A jak to dopadlo ?
Celkově jsme opět poskočili a patřilo nám velmi solidní 23.místo. Ve třídě E1 dojel Libor Buchar na 52.místě a získal stříbrnou medaili (určuje se v propočtu času s vítězem). Radek Pabiška ve třídě E3 obsadil výborné 44.místo a získal bronzovou medaili. Na stříbrnou mu scházely 4 vteřiny. Libor Probošt ukončil závod na 65.místě, i jemu patří bronzová medaile.